10 pravidel úspěšného pěstování ve skleníku


Očekáváte od pěstování ve skleníku velkou sklizeň, možná i dvě za sezonu, a těšíte se, jak si pochutnáte na krásných zdravých a velkých rajčatech, okurkách a další domácí zelenině?

Pak byste měli dodržovat pravidla, která tento způsob zahradničení vyžaduje.

Pravidlo 1: Využijte skleníkový efekt

Skleník je skvělý pro pěstování plodové zeleniny, která v něm roste i zraje rychleji. Využijete ho také pro jarní předpěstování sazenic zeleniny a květin, pro rané ředkvičky, saláty a bylinky. Krátkovlnné záření prostupuje sklem a vytváří teplo, to se uvnitř drží a utíká jen pomalu. Vzduch se stále více ohřívá, jsou zde tedy mnohem lepší podmínky pro růst nežli venku – skleníkový efekt je v tomto případě přínosný. Na jaře proto prostor větrejte přes den, kdy je teplota nejvyšší, a na noc ho pečlivě zavřete.

Pravidlo 2: Udržujte čistá skla

Otužilou listovou zeleninu můžete ve skleníku pěstovat už v březnu. Ale pozor na to, že saláty v sobě rády hromadí dusičnany, pokud strádají nedostatkem světla a jsou přehnojené. Stačí jim kvalitní kompostem obohacená půda. Také byste měli udržovat skla dokonale čistá. I malá vrstva prachu brání přísunu světla. Aby na nablýskaná skla nedoplatili životem ptáci, opatřete skleník UV samolepkami, které lidské oko téměř nevnímá, ale opeřenci je vidí jako zářivě modré. Nebo okna zkrášlete k tomu určenými průsvitnými barvami, stačí pár tahů, aby bylo zřejmé, že tudy není možné prolétnout.

Pravidlo 3: Obměňujte půdu

Ve skleníku vzniká prostředí příhodné pro rozvoj některých chorob a škůdců, jejichž zárodky se drží v půdě. Proto ji buď každoročně, ob rok nebo jednou za několik let vyměňte až do hloubky šedesát centimetrů. Do nového substrátu přidejte hodně vyzrálého kompostu, který poslouží jako výživa po celou sezonu.

Pravidlo 4: Pěstujte v nádobách

Květináče různé velikosti oceníte, pokud skleník stojí na podloží nevhodném pro tvorbu záhonů nebo pokud chcete rostliny přemísťovat. Alternativou je pěstování v pytlích, ať již na plocho položených a opatřených otvory nebo stojících. Pozor, půda v nádobách snáze vyschne a musíte dbát na zavlažování.

Pravidlo 5: Využijte veškerý prostor

Skleníkové regály či parapety jsou šikovné pro předpěstování sazenic. Později je můžete sklopit, pokud to konstrukce umožňuje, aby nepřekážely vyšším rostlinám. Nebo pod nimi naopak pěstovat rostliny nižší a na nich nechat bujet truhlíky s bazalkou a dalšími teplomilnými bylinkami. Plné parapety se zvednutými okraji můžete vyplnit štěrkem nebo pískem a ten podle potřeby vlhčit. Rostliny v pěstebních nádobách zasazených do písku si budou odebírat vlhkost podle potřeby. Děrované parapety zase umožní volné proudění vzduchu kolem rostlin i ve více patrech, čímž chráníte rostliny před případným napadením chorobami a škůdci. Využít se dají i závěsné košíky, na záhony kolem rajčat vysejte saláty a bylinky.

Pravidlo 6: Vyplatí se vám vytápění?

Díky zdroji tepla sice můžete pěstovat zeleninu ještě dříve nežli v nevytápěném skleníku, ale stále vás bude omezovat nedostatek světla. A vytápění, které umožní celoroční růst i choulostivých rostlin, přijde poměrně draho. Jiné je to ovšem s přitápěním, které zajistí pouze podmínky pro zimování rostlin, jež nesnášejí mráz. Stojí méně a pro toho, kdo pěstuje mnoho přenosných rostlin, může být velmi užitečné. Zatím málo rozšířenou variantou jsou topné kabely, které zanoříte do písku. Teplo od kořenů sazeničkám svědčí. Pro temperování jsou vhodnější polykarbonátové, dobře izolované skleníky.

Pravidlo 7: Nezapomeňte na větrání

Rostlinám skleníkové mikroklima, tedy vlhký a teplý vzduch, svědčí. Ale nezbytné je i dostatečné větrání. Bez přísunu čerstvého vzduchu prospívat nebudou a zdolají je houbové choroby a plísně. Nejpohodlnější je automatické otvírání oken v závislosti na teplotě ve skleníku. Měla by být nejméně dvě, aby vzduch proudil. V horkém létě pak nechte otevřené i dveře – k rajčatům a paprikám se musí dostat také opylovači.

Pravidlo 8: Příliš mnoho slunce škodí

Zatímco v jarních měsících jsou sluneční paprsky žádané, v horkém létě, navíc zesílené sklem, mohou listy až popálit. Teploty ve skleníku snadno vyrostou tak prudce nahoru, že se stane spíš saunou, a i teplomilným rostlinám pak hrozí uvaření. Proto je za slunných letních dnů potřebné stínění. Elegantním řešením jsou žaluzie, rychlou levnou klasikou vápenný nátěr, který snadno po sezoně odstraníte octovou vodou. Sluneční paprsky je třeba rozptýlit, ale nezabránit jim v přístupu zcela.

Pravidlo 9: Správně načasovaná výsadba

Zvolte správný termín výsadby. Některým druhům zeleniny (patří mezi ně například ředkvičky, raná mrkev, salát, roketa, hrách, košťáloviny či pórek) prospívá denní teplo a neohrozí je ani noční chlad, proto je lze i do nevytápěného skleníku vysévat poměrně časně. Naopak choulostivá rajčata, lilky, papriky, dýně, okurky, melouny či cukety může mrazivá noc zničit, proto je ani do skleníku neumísťujte předčasně. Pravda, lehký mráz nemusí do vyhřátého skleníku proniknout. Jestliže meteorologové hlásí ochlazení a vy už máte vysazeno, pomůže například jejich zabalení do netkané textilie.

Pravidlo 10: Využijte biologickou ochranu

V relativně uzavřeném prostoru skleníku lze velmi snadno aplikovat biologickou ochranu proti savým škůdcům. Proti mšicím sem nasaďte parazitické vosičky Aphidius colemani, proti molicím vosičky Encarsia formosa, se sviluškami si poradí draví roztoči Phytoseiulus persimilis, s třásněnkami roztoči jménem Amblyseiulus cucumeris.


Komentáře

Napsat komentář