10 rad, jak v létě správně zalévat


Voda – tak se jmenoval zřejmě největší problém zahrádkářů v posledních několika letech. A protože sucho podle meteorologů hrozí i letos, je nutné se na ně připravit. Tedy pokud možno udělat si zásoby dešťovky, a také dodržovat zásady správného zalévání. Znáte je?

zalevani1

Vzít hadici, zapnout kohoutek a pokropit celý pozemek je sice jednoduché, ovšem také drahé, a pro rostliny často nevhodné. Chlorovaná voda jim nevyhovuje, u studniční zase vadí její nízká teplota. Navíc pokud takto postupujete během dne, třetina se jí odpaří bez užitku. Přitom zalévání ani během horkého léta není žádný problém, jestliže budete dodržovat tato pravidla:

1. nachytejte si dešťovku

Nejlepší pro zalévání každé zahrady je dešťová voda, která na ni dopadne. Nenechte ji tedy zmizet bez užitku, a co nejefektivněji ji zadržte na další dny a týdny. Rozhodně byste se neměli stydět za sudy pod okapem; v současné době je to jedno z nejlepších a nejekonomičtějších řešení. Chemické vlastnosti dešťovky zahradním rostlinám vyhovují nejvíce a ve srovnání s vodou studniční nebo z vodovodního řadu zelenina i květiny daleko lépe prospívají.

2. pečujte o její kvalitu

Srážková voda neobsahuje chlor, proto se v teplém letním vzduchu může rychle zhoršit její kvalita. Způsobují to řasy, které na hladinu snadno přinese třeba vítr nebo je sem spláchne déšť ze střechy. Živiny pro nejrůznější mikroorganismy představují i pylová zrna. Nádrž s vodou je tedy třeba chránit poklopem nebo hustou sítí, která zamezí i nakladení vajíček komárům, kteří využívají každou volnou hladinu pro rozmnožování. Také pravidelně čistěte okapy, aby svedená voda byla co nejčistší. Součástí moderních nádob pro zachycování vody jsou i pevně doléhající víka s otvorem na okapový svod.

zalevani2

3. využijte další zdroje

Každá domácnost vyprodukuje až překvapivě velký objem vody, kterou lze pro zalévání velmi dobře využít, a místo toho se vylévá do odpadu. Jen si vzpomeňte, jak myjete například zeleninu a ovoce. Pod tekoucí vodou? Přitom stačí prostorná široká mísa s uchy, kterou postavíte pod kohoutek, a navečer vodou zalijete. Nádoba by měla stát i venku u hadice či armatury, kde čistíte nářadí nebo holínky z nejhoršího bláta. I tuto vodu lze použít pro zálivku. Jen pozor například na bílé květy petúnií, které by mohla špína poškodit. Ovšem ovocným stromům nebo zeleninovým záhonům bláto vůbec nevadí. A raději sundejte u konve kropítko, abyste si je nečistotami neucpali!

4. využijte ten správný čas

Zalévat se doporučuje spíše ve večerních hodinách, protože tak zvláště v letním období omezíte riziko, že se vám velká část vody vypaří bez užitku. Pokud to večer nestihnete, přivstaňte si ráno na sedmou hodinu, kdy je vhodný čas na závlahu trávníků a hodně hustých porostů – například listové zeleniny. U ní by zbytková voda mohla přes noc zapříčinit vznik houbových chorob, zatímco po ranní zálivce stačí rostliny přes den oschnout.

5. když více znamená méně

Než běhat po zahradě každý den a na záhon nalít jen jednu konev, je lepší se do zalévání pustit v delším časovém intervalu a dát rostlinám mnohem více vody tak, aby se dostala do celé prokořeněné vrstvy půdy. To platí i pro horké dny. Pamatujte také na to, že závlaha by měla vždy směřovat ke kořenům, ne na listy.

zalevani3

6. jak na plodovou zeleninu?

Plodová zelenina je na vodu nejnáročnější. Pokud jí pěstujete hodně a plochu záhonků počítáte na desítky metrů čtverečních, vyplatí se vám investovat do kapkové závlahy. Ta minimalizuje ztráty, jimž se při ručním zalévání nevyhnete. Podobná pravidla platí pro trávní i balkonové rostliny a letničkové výsadby.

7. když si rostliny pomohou samy

Pokud rostliny na záhony vysadíte tak, aby jejich listy zarývaly pokud možno celou jejich plochu a nezůstávala zde holá místa, minimalizujete opět odpar vody z půdy. Na polích tuto roli plní podsevy a meziplodiny, na zahradách společné pěstování různých druhů zeleniny. Například kolem keříků rajčat může růst špenát a bazalka, saláty vysaďte dohromady s košťálovinami, ředkvičky s kořenovou zeleninou… Univerzální jsou nejrůznější rychle rostoucí listové zeleniny, například rukola či hořčice, které rychle vyplní mezery na záhonech v různé době.

8. pečujte správně o půdu

Chudá půda s nízkým obsahem organické hmoty vodu dostatečně nezadrží ani při častém a intenzivním zalévání nebo deštích. Starejte se tedy o ni zodpovědně, kyprost a vodní jímavost jí zajistí organické hnojení hnojem či kompostem, dále zelené hnojení, mulčování a dostatečné prokořenění.

9. pozor na půdní škraloup

Mělké okopání okolí rostlin naruší půdní škraloup a pomůže vodě dobře se vsáknout. A naopak také brání jejímu odpařování. Větší plochy ošetřete kultivátorem, na jednotlivé záhony stačí lehká motyčka. Zaměřte se také na to, aby sešlapané kraje záhonů nebyly pod úrovní nakypřené výsadby –, zálivková voda by vám po nich stékala. Na svažitých záhonech je vhodné rostliny vysazovat na nízké hrůbky, které lépe zadrží vodu. Tento způsob pěstování se doporučuje například u jahodníku, mrkve či dalších druhů kořenové zeleniny.

10. když dělá problém vítr

Vítr půdu vysušuje a odnáší, a tím se snižuje její úrodnost. Na zahradách proto dbejte na pravidelné mulčování, které chrání půdu mechanicky a zlepšuje i její strukturu. Na návětrných místech využijete i clony z vysokých rostlin, jako jsou kukuřice, zahradní bob nebo pnoucí fazole.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde. Flora titulka_07_2016 Save

Komentáře

Napsat komentář