7 tipů, jak si poradit s plevelem


Máte pocit, že nejlépe se na vaší zahradě daří plevelu, neboť ho máte jak mezi zeleninou, tak květinami? A čím častěji ho vytrháváte, tím více a rychleji se zde objevuje znovu? Pak zkuste tyto tipy, jak udržet záhony alespoň trochu čisté a hezké podle vašich představ.

Plevel je sice na záhonech nechtěný, ovšem zpravidla vadí více majitelům než rostlinám samotným. Péči o zahradu si hodně zjednodušíte, jestliže se naučíte rozeznávat ten, který bude pěstované rostliny opravdu ohrožovat a který nikoli. Do první kategorie patří druhy s dlouhými, v půdě hluboko uloženými oddenky, například bršlice, pýr, pcháč nebo smetanka. Ty ze záhonů pravidelně a důsledně vytrhávejte. Naopak rostliny se slabým růstem – ptačinec, starček, chudobka a podobně – nijak zvlášť neškodí.

Tip 1: Otrhat květy je jednoduché

Některé nechtěné druhy vyprodukují za sezonu velké množství semen, z nichž se spousta v záhonech uchytí, a dochází tak k velkému zaplevelování zahrady. Patří mezi ně například merlíky a lebedy, také šťovík, smetánka, rdesna, pcháč a v teplých oblastech třeba i šrucha zelná. Spoustu práce s vytrháváním rostlin si ušetříte už tím, pokud ostříháte odkvetlé květy nebo celé laty. Je to jednoduché i nenáročné a vhodné hlavně tam, kde nemůžete rostliny vyrýt hned – třeba ve skalkách, mezi rašícími cibulemi nebo mezi zeleninovými řádky.

Tip 2: Najděte si vhodné nářadí

Pokud plejete záhony pouze s malou motyčkou, zbytečně si komplikujete život. Zvolte si vhodné nářadí:

  • Motyčka, plečka, plecí rámeček – v raných stadiích vývoje rostlin je nejúčinnější obyčejné prokopání motyčkou nebo plečkou, po kterém mladé rostlinky uschnou. Plecím rámečkem nejrychleji vyčistíte prostor mezi řádky včetně cestiček od ptačince žabince, merlíku, starčeku, rozrazilu, kokošky, pěťouru nebo ježatky.

  • Větší, hlouběji kořenící plevel, například smetánku, jitrocel nebo plazivou mochnu, je nejlepší vyrýpnout i s kořeny, a to právě pomocí dloubáku.

  • Rycí vidle se hodí pro výběžkatý plevel (pýr, bršlice, pcháč, svlačec), který zasahuje velkou plochu nebo do značné hloubky.

Drchnička

Ježatka

Kokoška

Tip 3: Nastýlejte!

Volnou půdu, například mezi dřevinami, květinami nebo po sklizených plodinách, lze jen těžko udržet bez plevele, protože nabízí vhodné podmínky, aby se zde uchytila semena, oddenky či odnože okolních rostlin. Chcete-li si tedy ušetřit práci s pletím, zakryjte ji! Nejenže si tak zjednodušujete péči o zahradu, ale také snižujete na minimum odpar vody, zlepšujete strukturu půdy a ovlivňujete i teplotu v oblasti kořenů. Máte dvě možnosti, jaký materiál zvolit: buď si kupte mulčovací černou fólii, nebo zvolte rostlinný materiál. Obě mají své výhody i nevýhody. Nastýlání rostlinným materiálem je sice z ekologického hlediska vhodnější, ale u nových zahrad potřebujete takového mulče někdy opravdu velké množství, což může být problém. Proto není rozhodně nutné zatracovat černou fólii, navíc ji můžete používat opakovaně po několik sezon. Hodí se například pro pěstování jahod, nakládaček, cuket nebo salátů, neboť ohřívá půdu a tím zajistí časnější sklizeň. Nezanedbatelná je i čistota úrody, což oceníte u jahod i salátů.

Pěťour

Rdesno

Svlačec

Tip 4: Vhodné rostliny pomohou

Pečlivě vyčištěné mísy pod korunami ovocných stromů udržujte pouze u mladých, nově vysazených dřevin. Plevel jim opravdu škodí a odebírá živiny i vláhu. U starších stromů je vhodnější podsadba vhodnými druhy rostlin, které také chrání půdu před zaplevelením a umožňují lepší vsak vody než například trávník, který by zasahoval až ke kmenům. Spolehlivé jsou nejrůznější druhy pro zelené hnojení, můžete sáhnou i po bylinkách, kterým nevadí částečné zastínění, nebo nenáročných trvalkách. Zastánci přírodních zahrad sem vysazují skupiny rostlin, které pomáhají stromům v růstu, a dokonce je i chrání před nejrůznějšími chorobami. Označují je speciálním anglickým názvem guild, tedy spolek či cech.

Tip 5: Spáry nechte zarůst

Plevel neobtěžuje pouze v záhonech, ale také v místech, jako jsou terásky, schody, dlažby a jiné zpevněné plochy postavené uložením kamenů do pískového lože, nikoli do betonu. Také v jejich spárách se často objevuje plevel, který je nutné neustále plít či hubit postřiky. Pokud se vám ani jedna z metod nelíbí, nechte tato místa zarůst například plazivými či kobercovými druhy, tedy koulenkou, huseníkem, úrazníkem, barvínkem, heřmánkem římským, zvěšincem a podobně. Vybírejte vždy takové rostliny, které se na místo hodí podle nároků na míru oslunění.

Tip 6: Herbicid jako poslední řešení

Pro mnohé jsou herbicidy tím nejjednodušším, pro jiné zase až nejzazším řešením. Podle odborníků byste tyto přípravky měli používat opravdu naprosto výjimečně, například při masivním zaplevelení velkého pozemku těžko odstranitelnými druhy plevelů, na rozlehlých trávnících, často se používá i pro udržení pojezdových ploch, jako je příjezd do garáže, parkovací stání nebo podobné vydlážděná místa. Vždy jde o látky, jejichž aplikace by se měla řídit návodem výrobců a nezapomínejte ani na ochranné prostředky. Chemické látky je také třeba někde bezpečně uložit a jejich zbytky včetně obalů správným způsobem zlikvidovat.

Merlík

Tip 7: Plevel jsou také rostliny

Z hlediska přírody není žádná rostlina plevel. Pokud tedy rostliny, které jste sami do zahrady nevysadili, nepředstavují konkurenci a neničí zeleninu či vaše oblíbené květiny, klidně je tam nechte. Vždyť řada podobných botanických druhů se stala základem pro šlechtění a můžete si je koupit i v podobě zahradních kultivarů. Platí to například pro vlčí máky, drchničky, rozrazil, hluchavky, popenec, rdesno nebo chudobky.

 

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock, profimedia.cz

 

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář