Angrešt, rybíz a borůvky pro letní mlsání


Nenáročné druhy drobného ovoce se hodí do velkých i malých zahrad, některé je dokonce možné pěstovat i v nádobách na balkonech či terasách. Jak se o ně správně starat?

Dopřejte si pravé letní pochoutky z vlastní zahrady

Chutný angrešt Angrešt (botanicky srstka angrešt) nejlépe roste ve středně těžkých a humusem bohatých půdách. Snese i částečné zastínění, ale jeho výnosy jsou pak nižší. Dobře prospívá také ve vyšších polohách, kde se daří více červeným odrůdám, které raší později. V zahrádkách se většinou pěstuje angrešt stromkový, který se snáze ošetřuje i sklízí. Angreštové stromky štěpované na meruzalce se vysazují na podzim do sponu 2 x 1 metr k pevným kůlům, které by měly, na rozdíl od kůlů u ovocných stromků, dosahovat až nad korunku. Při velké násadě plodů k nim pak můžete uvázat obsypané větve a zabránit tak jejich vylomení. Pravokořenné stromky, které mívají kmínek nižší (jen 30–60 centimetrů), se sázejí na vzdálenost 0,75–1 metr. Jejich kmínky jsou pevné a houževnaté, takže se nezlomí ani při sebevětší násadě plodů nebo za větru.
  • Řez – na jaře první rok po výsadbě zkraťte korunní výhony na tři očka. Jen tak vypěstujete silnou a pravidelně rozloženou korunku nejméně s šesti hlavními větvemi. V dalších letech korunku angreštu každoročně zkracujte o třetinu délky. Zahušťující výhony, nevyzrálé a nemocné výhonky odstraňte ještě v předjaří, před začátkem rašení.
  • Odrůdy – vůči hnědému padlí angreštovému (alias americkému) je odolná raná odrůda ´Invicta´ a středně raná ´Prima´, ´Karmen´ s červenou slupkou či novější odrůda s karmínově červenými plody ´Alan´. Ke klasice již patří odrůdy ´Česká koruna´ a ´Bílý nádherný´ pravé letní pochoutky Dopřejte si a angrešt či sladké borůvky. z vlastní zahrady – osvěžující rybíz nádherný´, které zrají v polovině července. Zajímavý je beztrnný kříženec angreštu a černého rybízu, zahrádkářům známý pod názvem josta, který má oválné černé bobule s chuťovými vlastnostmi rodičů. Pěstuje se jako keř i stromek a je odolný proti padlí, opadu listů a vlnovníku rybízovému.
Oblíbený rybíz

Červený rybíz má významné rozdíly v náchylnosti odrůd k antraknóze.

Rybíz má stejné nároky na půdu jako angrešt. Nedaří se mu v půdách příliš těžkých, suchých nebo naopak s vysokou hladinou spodní vody. Nejnáročnější na půdu a klima je rybíz černý. Červené a bílé odrůdy mají raději mírně kyselou půdu, černé snesou i půdy s větším obsahem vápníku. Keřový rybíz se na podzim vysazuje na vzdálenost 0,8 metru do řad vzdálených dva metry. Na dno jam hlubokých 40 centimetrů dejte kompost, sazenicím zkraťte příliš dlouhé kořeny a rostliny zasaďte asi o deset centimetrů hlouběji, než rostly ve školce. Z nadzemní části keře ponechte tři až pět nejsilnějších výhonů. Stromkový rybíz bývá zpravidla štěpovaný na meruzalce zlaté. Sází se 0,8–1 metr od sebe do řad vzdálených 1,5–2 metry. Vysazujte ho opět o trochu hlouběji, než rostl ve školce – zamezíte tím tvorbě výmladků vyrůstajících z podnože. U stromkového rybízu nezapomeňte na podpůrný kolík, aby se kmínek při větší násadě plodů neohýbal.
  • Odrůdy – z červeného rybízu se nejvíc pěstuje raná odrůda ´Trent´, středně raná ´Detvan´ či ´Korál´ s dlouhými hrozny. Oblíbený je i světle žlutý rybíz ´Jantar´, z bílých odrůd samosprašná ´Blanka´. Odolný vůči padlí je raný černý rybíz ´Démon´ a z licenčních odrůd velice plodné černé odrůdy ´Ben Gairn´ a ´Ben Hope´, ´Ceres´, ´Öjebyn´ a ´Titania´.
Borůvka chocholičnatá Pro úspěšné pěstování borůvek (označovaných jako kanadské či zahradní) je rozhodující kyselá rašelinná půda (pH 3,2–4,2) a hladina podzemní vody asi 60 centimetrů pod povrchem, která zajistí mělce kořenícím borůvkám dostatek vláhy. Náš tip: Zakryjte půdu kolem borůvek drcenou kůrou či štěpkou. Drť zabrání nadbytečnému odpařování vláhy a růstu plevelů. Pro dobré opylení vysaďte na podzim nebo brzy na jaře do sponu 3 x 1,5 metru sazenice několika odrůd. Na trhu ale najdete už i samosprašné odrůdy. Pokud nemáte na zahradě kyselou půdu, sázejte borůvky do větších jam, které vyplňte rašelinou nebo lesní hrabankou. Chlévský hnůj ani průmyslová hnojiva k borůvkám nikdy nepoužívejte, stejně jako hnojiva, která obsahují vápník nebo chlor. V plné plodnosti borůvky přihnojte Cereritem v dávce 100 g/m2 nebo použijte hnojivo určené pro kyselomilné rostliny, případně speciální hnojivo s optimálním poměrem živin přímo pro borůvky. Celkové množství hnojiva rozdělte na dvě etapy – třetinu aplikujte na podzim, zbytek na jaře. Sklízet borůvky můžete už ve druhém nebo třetím roce po výsadbě a v plné plodnosti lze z jednoho keře sklidit 2,5 až 5 kg plodů. Během dozrávání je ale třeba keře chránit sítěmi, aby vám se sklizní nepomáhali ptáci.
  • Odrůdy – letošní novinka ´Pink Lemonade´ má kromě růžových plodů velmi úzké, dekorativní světle zelené listy. Odrůdy borůvek můžete vybírat třeba tak, aby vám plodily po celou sezonu. Například rané odrůdy ´Spartan ´ a ´Duke´ dozrávají již začátkem července, následují polopozdní odrůdy ´Nelson´ a ´Chandler´ a sklizeň v září zakončují pozdní ´Elizabeth´ a ´Elliott´. Borůvek se nemusejí vzdát ani ti, kteří zahradu nemají. V květináči na balkoně se daří stálezelené odrůdě ´Putte´ nebo trpasličí ´NorthCountry´, která je odolná vůči mrazu až do -40 °C. Vyjma velkých sytě modrých plodů vás borůvky na podzim navíc potěší i listy, které se zbarví do výrazně červené barvy.
FOTO: SHUTTERSTOCK A THINKSTOCK

Angrešt, rybíz a borůvky pro letní mlsání


Komentáře

Napsat komentář