Asijské hrušně pěstujte stejně jako ty domácí


Plody asijských hrušní sice vypadají exoticky, ale způsob jejich pěstování se příliš neliší od těch domácích, daří se jim také na stejných místech. I když se doporučují spíše do teplejších oblastí, jsou spolehlivě mrazuvzdorné, někdy odolávají i nižším teplotám než klasické druhy. Hledáte-li tedy zajímavé stromy do vašeho sadu či zahrady, zkuste to s nimi.

hrusky

Asijské hrušně mají kulovitý tvar, který spíše připomíná jablka. Řadí se převážně k botanickému druhu Pyrus pyrifolia, tedy hrušeň písečná. Plody mohou mít v různých barvách – od zelené přes žlutou, oranžovou, bronzovou až po hnědou. Povrch u většiny odrůd je pokryt charakteristickou rzivostí, což není jejich vada, ale typický rys. Na slupce často najdete výrazné lenticely neboli čočinky, což jsou drobné bradavičnaté útvary.

Jak na pěstování

Asijským hrušním vyhovuje obvyklá zahradní půda, protože ale mají kůlový kořen, je třeba se vyhnout těžkému a podmáčenému terénu i místům s vysokou hladinou spodní vody a mrazovým kotlinám. Na výživu jsou tyto stromy náročné téměř stejně jako klasické hrušně. Díky hlubokému hlavnímu kořenu dokážou získat vodu i z hlubších vrstev, doplňkovou závlahu tedy vyžadují jen v suchých letech. Choroby ani škůdci je v našich podmínkách příliš nenapadají, není tedy třeba pravidelné ošetřování postřiky, a tak se dají pěstovat i v přírodních zahradách.

Pokud jde o roubování na podnož, asijské hrušně mají špatnou afinitu, tedy hůře srůstají s kdouloní. Na rozdíl od běžných tuzemských odrůd se je proto doporučuje roubovat na hrušňový semenáč. Ale pozor, ten poměrně hodně silně roste a stromy pak brzy vstupují do plodnosti, a tím se jejich další vývoj zpomalí. Pokud chcete takové situaci zabránit, volte hlubší řez.

Růstem připomínají tyto stromy klasické evropské odrůdy hrušní, tomu je třeba přizpůsobit i spon výsadby a pěstitelský tvar. Vyhovují jim klasické korunky, ale dají se pěstovat i v intenzivní formě štíhlého vřetene.

Kvety - azijskahruska

Velká úroda zaručena

Asijské hrušně se řadí mezi cizosprašné dřeviny, proto vždy vysazujte několik stromů vedle sebe. Někdy je dokážou opylovat i tuzemské odrůdy, například ´Williamsova´, ale ta není univerzálním opylovačem pro všechny, proto se na ni nedá všeobecně spolehnout. Totéž platí i pro další domácí druhy.

Asijské hrušně jsou velmi úrodné a plodí každoročně. Abyste sklidili hrušky dostatečně velké, nesmíte opomenout probírku plodů. Proveďte ji co nejdříve a kromě hustoty zohledněte například i délku stopky. Pokud necháte plody na dlouhé poblíž kmene, kolíku či silné větve, mohou se hrušně za větru o ně otlouci a poškodit.

Termín dozrávání je také jeden z důvodů, proč se tyto stromy v zahradách a sadech objevují čím dál častěji. Podle odrůdy lze plody sklízet od přelomu června a července až do druhé poloviny října. Jsou určeny převážně pro přímý konzum, jejich dužnina bývá velmi šťavnatá a má příjemnou exoticky sladkou chuť. Dají se skladovat několik týdnů až více než půl roku. Některé odrůdy lze i sušit či zavařovat, hodí se i na přípravu šťáv a moštů. Vyrábí se z nich i velmi zajímavý destilát, jehož výtěžnost se dá porovnat s jablky.

Pokud jste se rozhodli, že zkusíte tento atraktivní ovocný druh pěstovat, je zde přehled nejznámějších a nejdostupnějších odrůd.

LETNÍ ODRŮDY

´Hosui´

Oblíbená a úrodná japonská hrušeň byla vyšlechtěna v roce 1972 křížením odrůd ´Kikusui´ x ´Yakumo´. Velmi populární je právě v Japonsku a Kalifornii. Dozrává od poloviny srpna, dává velmi velké plody. Každoročně jich nasazuje hodně; aby získaly na velikosti, potřebují pravidelnou probírku. Slupka hrušní je rezavá až tmavě bronzová, dužnina jemná, velmi chutná, šťavnatá, aromaticky sladká s náznakem chuti rumu a s malým obsahem kyselin. Odrůda se považuje za vůbec nejchutnější ze současného sortimentu. Skladovat se dá čtyři až osm týdnů, v dobrých podmínkách lze tuto dobu prodloužit na dvojnásobek. Růst stromu bývá velmi bujný, vytváří divoké volně rostoucí koruny. Dobře ji opylují odrůdy ´Shinko´, ´Chojuro´, ´Williamsova´ a ´Nijisseki´. Je také rezistentní proti strupovitosti.

´Kosui´

Tato japonská hrušeň byla vyšlechtěna v roce 1959 křížením odrůdy ´Kikusui´x ´Wase-Kozo´. Dobře ji opylují druhy ´Hosui´, ´Chojuro´a ´Nijisseiki´. Dává menší až středně velké plody zploštělého jablíčkovitého tvaru o hmotnosti do sta gramů. Slupka je tenká, rzivá, světle zelené až žlutě bronzové barvy s početnými lenticelami, dužnina bíle krémová, křupavá, velmi šťavnatá, méně pevná, jemná a sladká s aromatickou chutí. Sklízí se podle místa pěstování od poloviny července do konce srpna, krátce před odrůdou ´Nijisseiki´. Dá se skladovat zhruba pět měsíců. Strom roste silně, je citlivý na napadení roztoči, vyžaduje proto ochranu proti nim. Naopak strupovitost a alternariová hniloba ji neohrožují.

´Nijisseiki´

Pochází z Japonska, kde byla vyšlechtěna již v roce 1898. Je to nejchutnější a nejznámější odrůda v Japonsku a Kalifornii, bývá označována i za nejpopulárnější na světě. Plody jsou kulaté, středně velké, atraktivní, na větvích rostou ve shlucích. Slupka je hladká, lesklá, světle žluté až zelenavé barvy s malým počtem lenticel, dužnina bílo-krémová, pevná, křupavá, velmi šťavnatá a sladce voňavá. Hrušně dozrávají v polovině srpna, při sklizni pozor na otlaky plodů. Skladovat se dají až šest měsíců, plody můžete i sušit. Růst stromu je středně bujný, u těch starších se doporučuje pravidelné zmlazování, jinak budete sklízet drobnější plody. Dobře ji opylují například odrůdy ´Hosui´, ´Sunsui´a ´Shinseiki , z evropských stromů je to například ´Williamsova´a ´Packham´s Triumph´. Sama ´Nijisseiki´ patří k velmi dobrým opylovačům. Má špatnou afinitu s podnoží Pyrus communis, ta proto není příliš vhodná, doporučují se podnože jiných botanických druhů hrušní, jako Pyrus betulaefolia, P. calleryanaP. serotina.

´Shinseiki´

´Shinseiki´ vznikla v roce 1945 z křížení odrůd ´Nijisseiki´ a ´Chojuro´. Dozrává v první polovině srpna, pár dní po odrůdě ´Kosui´. Plodí středně velké až velké pevné kulaté plody, které velmi dobře drží na stromě. Doporučuje se u ní několikanásobná sklizeň probírkou, a to od doby, kdy se plody začínají vybarvovat. Slupka je hladká, lesklá, žlutozelené barvy, dužnina jemné, bílé barvy, méně aromatická, velmi sladká a šťavnatá, vynikající chuti. Křupavostí připomíná jablka. Skladuje se výborně a vydrží vám běžně až tři měsíce, ve skladech s uměle vytvářenými ideálními podmínkami dokonce i osm měsíců. Stromy rostou bujně, dobře ji opylují odrůdy ´Nijisseiki´, ´Hakko´, ´Chojuro´ a ´Williamsova´ a také ona sama patří k velmi dobrým opylovačům. Podle odborníků jde o jednu z nejúrodnějších a nejperspektivnějších dřevin, za nevýhodu lze označit málo výraznou chuť.

´Tama´

Tato hrušeň dozrává na konci srpna či počátku září, kdy můžete sklízet velké a kulovité plody o hmotnosti kolem sto padesáti až dvou set gramů. Mají hladkou, matnou a žlutou slupku, která se plné zralosti mění na zlatožlutou. Dužnina je bílo-krémové barvy, nasládlá, slabě kořeněné chuti, středně až silně šťavnatá. Plody vydrží osm až dvanáct týdnů, a protože jde o velmi úrodný druh, doporučuje se probírka plodů.

PODZIMNÍ ODRŮDY

´Chojuro´

´Chojuro´ je starší japonská odrůda, která se pěstuje již od roku 1895. Zájem o ni však ustupuje, a to především díky menší šťavnatosti plodů v porovnání s chuťovými vlastnostmi novějších odrůd. Plody bývají ploché, pevné, hnědooranžové barvy, slupku mají tenkou, jen s malým množstvím lenticel. Dužnina je bílá, šťavnatá, hrubozrnná, nasládlá, jemně aromatická, velmi dobré chuti. Strom dobře odolává strupovitosti a alternariové hnilobě a dává velkou úrodu, ale potřebuje pravidelnou probírku plodů. Sklízí se v polovině září, kdy se hrušně začínají vybarvovat do žlutohnědé barvy. Plody jsou náchylné k otlakům, mohou se skladovat až pět měsíců. Jde o samosprašnou dřevinu, ale lepšího výnosu se dosahuje v kombinaci s jinými odrůdami. Hodí se k ní třeba ´Hosui´, ´Shinsui´, ´Kosui´, ´Nijisseiki´ či ´Shinko´.

´Man San Gil´

Tato hrušeň pochází z Japonska, kde byla vyšlechtěna v roce 1939. Má středně velké plody, světložluté až oranžové, s typickou rzivostí. Slupka bývá pokryta lenticelami jen nevýrazně. Dužnina je krémové barvy, středně křehká, aromatická, nasládlá. Plody dozrávají koncem první zářijové dekády, skladovat se dají do ledna. K výhodám patří i vysoká odolnost ke strupovitosti a výborná mrazuvzdornost.

´Niitaka´

Japonská odrůda ´Niitaka´ byla vyšlechtěna už v roce 1915 křížením odrůd ´Amanogawa´x ´Imamuraaki´. Její charakteristickou vlastností jsou velmi velké pevné plody, které dosahují hmotnosti až dvou set gramů. Mají matnou oranžovou sloupku hnědé rzivé barvy, pevnou dužninu velmi šťavnatou, jemné sladce kořenité chuti. Sklizeň začíná počátkem září, dá se skladovat asi dva měsíce, v případě ideálních podmínek až třikrát déle. Jde o vysoce úrodný strom, špatně se roubuje na podnož P. communis, raději zvolte podnož P. betulaefolia.

´Shinko´

Tato japonská hrušeň byla vyšlechtěna v roce 1941 jako náhodný semenáč odrůdy ´Nijisseiki´. Strom roste zpočátku velmi bujně, po nástupu do plodnosti ale zeslabuje. Jde o velmi úrodnou a dobře tvarovatelnou dřevinu, která dává středně velké až velké kulaté plody, jen nepatrně zploštělé. Slupka je rezavá, tmavá, hnědozelené až bronzové barvy, se středním množstvím lenticel, dužnina velmi jemná, sladká, rozplývavá. Platí, že čím teplejší oblast, tím lepší chuť hrušek. Ty dozrávají v první dekádě srpna, skladovat se dají zhruba tři měsíce, v dobrých podmínkách i déle. Plody lze i velmi dobře sušit. Odrůda je částečně samosprašná, dobře ji opylují odrůdy ´Hosui´, ´Chojuro´, ´Kikusui´ či ´Williamsova´. Odrůda je značně odolná, podle některých zdrojů je dokonce i rezistentní ke spále růžovitých.

´Tsu Li´

Velkoplodá čínská hrušeň byla vyšlechtěna mezidruhovým křížením mezi odrůdami P. ussuriensis x P. bretschneideri. Plody jsou zelené, velmi sladké a aromatické, ale jen průměrné kvality. Sklízejí se v první polovině září, přibližně měsíc po ´Nijisseiki´. Se sklizní se začíná tehdy, kdy na povrch slupky dozrávajících plodů vystupuje mastnota. K výhodám patří možnost dlouhého skladování šest až deset měsíců, přičemž čím déle necháte plody ležet, tím lepší chuť hrušky mají. ´Tsu Li´musí být vysazena s odrůdou ´Ya Li´, s níž se vzájemně spolehlivě opylují. Je ale také částečně samosprašná a tolerantní ke spále růžokvětých.

ZIMNÍ ODRŮDY

´Kumoi´

Jde oblíbenou a velmi pozdní odrůdu s velkými plody světle bronzové až tmavě hnědé barvy, se rzivou slupkou středně pokrytou lenticelami. Dužnina je jemná, lehce vonící. Dozrává v poslední dekádě října, skladovat se dá osm až deset týdnů. Stromy rostou bujně.

´Kunt Chant Chu´

Patří mezi velmi pozdní odrůdy, dozrává až koncem října. Dává středně velké až velké plody se světle hnědou slupkou se středním množstvím lenticel.

´Okusankichi´

Stará korejsko-japonská odrůda se pěstuje již od 19. století a znát ji můžete i pod jménem ´Bansankichi´. Kvete středně brzy, dobře ji opylují například odrůdy ´Chojuro´, ´Hosui´ či ´Nijisseiki´. Dává velké, nezvykle protáhlé plody sytě bronzové barvy se rzivou slupkou. Dužnina je velmi pevná, šťavnatá, sladké ovocné chuti, s vysokým obsahem cukru i kyselin. Sklízí se v první až druhé dekádě října, skladovatelnost je deset až dvanáct týdnů, v ideálních podmínkách až šest měsíců. V době sklizně dosahují plody jen průměrné chuti, ta se ale během skladování zlepšuje. Stromy rostou středně bujně.

Marián Komžík, foto Shutterstock a autor

Více informací se nachází v dubnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

01_TITULKA_FLORA_4_ 2016 ok ma

                      .


Komentáře

Napsat komentář