Blahočet chilský aneb pozdrav od dinosaurů

Araukárie neboli blahočet patří k vývojově nejstarším dřevinám na planetě. Před pár lety byl svět doslova uchvácen objevem prastaré australské wolemie, ale právě blahočet patří mezi druhy, které se jí mohou směle rovnat. Araucaria araucana neboli blahočet chilský je také symbolem Chile, státu Jižní Ameriky.

blaho_2

Araukárie patří mezi nejstarší druhy dřevin, které na naší planetě nepřetržitě rostou. Jde o dvoudomý strom s tuhými štítkovitými jehlicemi, které jsou na větvičkách uspořádány spirálovitě. Šišky blahočetu, říká se jim piňones, patří mezi tradiční pochoutky jihoamerických indiánů. Ve své domovině araukárie dorůstá do výšky až čtyřicet metrů a tvoří rozsáhlé porosty na úbočích chilských a argentinských And. Může se dožít i tisíce let. V našich končinách má člověk tuto dřevinu spojenou spíš se školními léty, kde sloužila jako geologický exponát nazývaný zkamenělé dřevo. Nebo jako domácí rostlinu, pro níž se vžilo označení pokojová jedlička.

blaho_3

Pokojová jedlička

V bytech se pěstuje druh Araucaria heterophylla, což je typický vzdušný stromek s vodorovně situovanými patry jemných větviček. Osvědčil se jako pokojovka nebo rostlina do zimních zahrad. Zatímco ve vašem obývacím pokoji mívá výšku metr či dva, ve své domovině, což jsou Norfolské ostrovy v Tichém oceánu, může dorůst až do sedmdesáti metrů. Tento rod nabízí i řadu zahradnických kultivarů, které se liší zbarvením jehlic.

Potřebuje lehký substrát s mírně kyselým pH a také dostatek rozptýleného světla. Pokud ji dáte na stinnou chodbu nebo do haly, zdaleka vám neporoste tak, jak by mohla. Pokojová jedlička, správně blahočet ztepilý, vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, což ztěžuje péči o ní hlavně v suchém létě.

blaho_2

Pro české zahrady

Pěstovat u nás lze i samotný blahočet chilský Araucaria araucana, který odolá i mrazům do minus osmnácti stupňů. Je to velmi pohledná stálezelená dřevina s exotickou podobou, ovšem musíte jí věnovat hlavně na začátku více pozornosti. Základem je dobře vybrané místo. Musí se vysazovat na teplé stanoviště chráněné od severu, mimo průvan a chladné kotliny. Potřebuje i vyšší vzdušnou vlhkost, na suchém místě se jí nedaří. Na druhé straně pozor také na působiště s vysokou hladinou spodní vody či zamokření, ty blahovičník nesnáší. Substrát pro výsadbu by měl být kyselý, s příměsí písku. Po zakořenění ho můžete mírně přihnojit hnojivem na konifery. Před zimou je vhodné zejména mladý stromek obalit jutou. Starší vyšší stromy se chrání už obtížněji. Blahočet roste poměrně pomalu, hodí se proto na menší moderní zahrady.

Foto profimedia.cz a Shutterstock

 

Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.

Blahočet chilský aneb pozdrav od dinosaurů