Brusinky z Ameriky

Rubrika: Drobné ovoce, Užitková zahrada

Klikva patří mezi nejméně známé a také jen výjimečně pěstované ovocné druhy. Přitom její plody jsou výborné na chuť a také pro vaše zdraví. Seznamte se s ní: její lidový název zní americká brusinka.

Klikva (Vaccinium macrocarpon) je kyselomilný keřík patřící do čeledi brusnicovitých (Vacciniaceae). Pochází ze Severní Ameriky, kde ji odedávna sbírali a využívali indiáni. Právě podle místa původu se jí říká americká brusinka.

Vysaďte ji vedle borůvek

Pěstování klikvy je v Americe velmi rozšířené, ročně tam sklidí více než dvě stě tisíc tun těchto plodů. U nás takové plantáže nenajdete, roste jen na zahradách. Zájem o ni však roste. K pěstování potřebujete slunné místo, snese sice i polostín, ale pak musíte počítat s menší úrodou a horší kvalitou plodů. Často se vysazuje jako podrost pod vysoké kanadské borůvky či pod rododendrony a azalky. Přirozeným stanovištěm v přírodě jsou bažinatá a podmáčená vřesoviště, pokuste se jí podobné podmínky vytvořit i na zahradě.

Pozor na správné pH

Klikva je nízký polokeř s mělkým kořenovým systémem, který nepotřebuje příliš místa, proto se dá dobře zasadit i do širších kontejnerů nebo samozavlažovacích truhlíků. Právě pěstování v nádobách je velmi jednoduché a často tak rostlinám vytvoříte vhodnější podmínky než ve volné půdě. Stačí jen udržovat půdu bez plevelů, a zejména nedopustit, aby substrát vyschl. Ve spodní části kontejneru či v podmisce tedy nikdy nesmí chybět voda.

Americké brusinky se řadí mezi typické kyselomilné rostliny, a tak potřebují půdu o správném pH, které by se mělo pohybovat mezi 3,5 a 4,5. Můžete ji občas i přihnojit, a to základním bezchlorovým NPK hnojivem v dávce do dvaceti gramů na metr čtvereční. Klikva potřebuje živiny hlavně na jaře a v době kvetení. Na podzim se doporučuje přihnojit ji fosforečnodraselným hnojivem bez obsahu dusíku. Vhodné jsou tekuté nebo sypké formy, ty druhé nezapomeňte rovnoměrně rozsypat kolem rostliny a vydatně zalít. Keř neokopávejte, poškodili byste mělce uložené kořeny.

Jak na sázení?

Rostliny klikvy se prodávají nejčastěji v devíticentimetrových kontejnerech, což dovoluje sázet je celou zahradní sezonu.

Nejvhodnějším termínem ale zůstává časné jaro, nejlépe do poloviny května. Výsadbový substrát vytvoříte smícháním pěti dílů rašeliny a jedné části říčního písku. Doplnit ho lze základní dávkou vhodného ekologického hnojiva bez obsahu chloru a vápníku.

Jednotlivé sazenice se vysazují do sponu třicet krát třicet nebo čtyřicet krát čtyřicet centimetrů, pak vám rychle vytvoří celistvé plochy.
Třebaže klikva nesnáší okopávku, je potřeba plochu velmi pečlivě vyplít.
Zvažte instalaci doplňkové závlahy, jen tak rostlině zajistíte potřebnou stálou vlhkost a vyvarujete se přemokření, které není vhodné. Klikva vyžaduje opravdu velké množství vody. Nejlepší je dešťovka, která neobsahuje chlor.
Kromě závlahy jí vhodné podmínky vytvoří i mulčování, které navíc omezí růst plevele. Tuto nastýlku je třeba každé dva až tři roky doplňovat.

Zejména v prvních letech se doporučuje prosypat porost pilinami – chrání mladé, dosud citlivé sazenice před vymrznutím. Dospělé rostliny jsou proti mrazu odolné, proto se klikva může pěstovat prakticky kdekoli.
Netrpí houbovými chorobami ani ji nenapadají škůdci, při pěstování tedy vůbec nepoužíváte chemické přípravky.
Porosty klikvy jsou navíc trvalé, při správném ošetřování dokáží plodit i desítky let.

Léčivé účinky plodů

První úrodu můžete sklízet po dvou až třech letech pěstování, z plošného metru získáte zhruba kilogram až kilogram a půl plodů. Ty dozrávají na krátkých vzpřímených výhoncích. Aby se stále obnovovaly, rostliny pravidelně stříhejte. Mladým zkracujte základní výhony, starší se udržují tak, že je pokosíte na výšku pět až sedm centimetrů nad zemí.

Bělorůžové medonosné květy se objevují od poloviny června do poloviny července. V této době ji nezničí jarní mrazíky ani ve vyšších polohách. Červené bobule mají jeden až dva centimetry, jsou tedy mnohem větší než brusinky, které připomínají. Sklízejí se ručně nebo hřebeny. Nejčastěji se jedí syrové anebo se z nich připravuje legendární omáčka. Uvařit z nich lze i kompoty, džemy a džusy, suší se, mrazí anebo je můžete až několik týdnů skladovat čerstvé v chladničce.

Plody klikvy mají výborné účinky na vaše zdraví – pročišťují organismus, pomáhají při léčbě močových cest, působí i protizánětlivě a zklidňují nejrůznější trávicí problémy. Známé jsou rovněž jejich protirakovinné účinky, podporují imunitní i kardiovaskulární systém. Obsahují značné množství antioxidantů, vitaminy C, B1 a B2, z minerálních látek vynikají obsahem manganu.

SORTIMENT ODRŮD

V současném sortimentu najdete celou řadu odrůd. Vybírejte z nich hlavně podle lokality, kde budete americké brusinky pěstovat: pozdní odrůdy dozrávají opravdu pozdě, proto se hodí do vyšších poloh. Naopak rané a polorané dávají úrodu už v polovině září, a tak je můžete zasadit prakticky všude. Myslete na to, že klikva je samosprašná i cizosprašná, ovšem její květy nejsou pro opylovače příliš lákavé.

‘Pilgrim’

‘Pilgrim’ je nejrozšířenější odrůda, která vznikla v roce 1930 křížením již osvědčených odrůd ‘Prolific a ´McFarlen’. Jiné zdroje uvádějí jako rodiče ‘Early Black’ a ‘McFarlen’. Je to spolehlivě samosprašná rostlina, kvete na přelomu května a června, patří mezi pozdní odrůdy. Snadno se pěstuje, hodně roste a dobře se větví, dává velkou úrodu. Bobule jsou velké, kulaté, tmavě červené, s typickým voskovým ojíněním. V době sklizně, která připadá na říjen, se vybarvují do výrazné purpurově červeného odstínu. Hodí se na další zpracování, plody se také dobře skladují.

‘Ben Lear’

Jde o ranou odrůdu, která byla vyšlechtěna už roku 1900 z volně rostoucích druhů. Patří mezi ty intenzivně rostoucí, výhony mohou mít délku až sto osmdesát centimetrů. Kvete na konci jara světle růžově, plody má velké, tmavě červené, lehce oválného tvaru. Na rostlině drží dlouho, můžete je tedy sklízet postupně po dlouhou dobu. A ty co nesníte čerstvé, lze dále zpracovat. Jde totiž o velmi úrodnou odrůdu.

‘Early Black’

Tato klikva byla vyšlechtěna už v roce 1835. Výhony dorůstají do délky sto dvacet centimetrů. Také ona patří mezi rané, dozrává výjimečně brzy – už koncem srpna. Bobule bývají menší až střední velikosti, kulovitého či jemně hruštičkovitého tvaru. Jejich barva je tmavě červená, v plné zralosti téměř černá, s výrazně lesklou slupkou.

‘Howes’

Opět je to stará – tentokrát polopozdní – odrůda vyšlechtěná v roce 1843 z volně rostoucí klikvy. Dobře se hodí pro pěstování na zahradách. Nejen proto, že tvoří velké množství plodonosných výhonů, které na záhonu vypadají velmi hezky. Také kvete dlouho, díky čemuž ji nezničí jarní mrazy. Tato rostlina ovšem nepatří mezi nejúrodnější. Bobule však můžete skladovat nejdéle ze všech, mají kulovitý až oválný tvar střední velikosti. Jsou tmavě červené a krásně lesklé. Obsahují nejvíce pektinu ze všech odrůd.

‘McFarlin’

I tato polodpozdní až pozdní odrůda pocházející z roku 1874 se hodí pro domácí pěstování. Tvoří výhony s krátkými plodonosnými větvičkami. Plody střední až větší velikosti sklízíte pevné, tmavě červené, kulaté až slabě oválné, s typickým voskovým povlakem. Skladováním ale ztrácejí svoji intenzivní barvu, proto se hodí k okamžité spotřebě po sklizni anebo k dalšímu zpracování.

‘Stevens’

Jde o poměrně mladou poloranou rostlinu vyšlechtěnou v roce 1950 z odrůd ‘Potter’ a ‘McFarlin’. Plazivé a intenzivně rostoucí výhony mívají délku až sto osmdesát centimetrů a spolehlivě zakořeňují po celé délce. Kvete počátkem června, dozrává v průběhu září a října. Plody jsou velké až velmi velké, eliptického tvaru. Červená barva přechází postupně během dozrávání až do černé. Mají pevnou dužninu, díky čemuž se dobře skladují. Rostlina je velmi plodná a odolná vůči mrazům.

Mezi další známé odrůdy se v zahraničí řadí i rané odrůdy ‘Bergman’, ‘Crimson Queen’, ‘DeMoranvile’, ‘Franklin’, ‘Mullica Queen’ a ‘Prolific’. Ze středně raných odrůd to jsou ‘Le Munion’ a ‘Searle’, z těch pozdních například ‘Crowley’. U nás se s nimi ale v nabídce nesetkáte.

Marián Komžík, foto archiv autora a profimedia.cz

Více informací se nachází v záříjovém vydání z roku 2017.

Brusinky z Ameriky