Čerstvá zelenina i v zimě


Některé zeleniny mohou zůstat na záhonu přes celou zimu. Bez potíží odolají mrazům a můžete je sklízet, kdykoli se vám zachce.

Kadeřávek je výjimečný nejen vzhledem, ale i svou otužilostí, díky níž je možné ho sklízet i v zimě.

Kadeřávek je výjimečný nejen vzhledem,
ale i svou otužilostí, díky níž je možné ho sklízet i v zimě.

K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.

Kadeřávek
Kadeřávek, blízký příbuzný kapusty, se pěstuje už od starověku. Má i hezké staročeské jméno jarmuz a díky svým mechovitě zkadeřeným listům je velice dekorativní. Kromě zeleného kadeřávku navíc existují i modročervené, červenohnědé a pestrolisté odrůdy. Například společnost Semo prodává semena kadeřávku v malém hobby balení, v tzv. kolekci Duo, které se skládá z odrůd se zeleným a zelenofialovým bublinatým silně zkadeřeným listem. Na půdu není kadeřávek náročný. Vysévá se v jarních měsících na záhony jako následná plodina, například po mrkvi, salátu nebo květáku. Ze všech košťálovin je nejméně náročný, snáší mrazy až -15°C a často vydrží na záhonech i do jara. Listy se sklízejí odspodu rostliny a využít lze i namrzlé. Nejvhodnější odrůdou pro zimní přezimování je ΄Winterbor F1΄, která dobře odolává mrazům. Použití kadeřávku v kuchyni je mnohostranné, připravují se z něj polévky, přílohy, plněné listy a karbanátky, upravuje se i jako dušený a zahuštěný strouhaným bramborem, zapékaný či smažený.

Severský hrnec z kadeřávku – recept

  • 1 kg kadeřávkových listů i s řapíky (řapíky oddělte a přes vlákno je nakrájejte na tenké plátky, listy roztrhejte na menší kousky)
  • 200 g cibule
  • 30 ml oleje
  • 50 g nakrájené anglické slaniny
  • 500 g nakrájených brambor
  • mořská sůl (kadeřávek díky ní nezhnědne)
  • 30 g celozrnné nebo polohrubé mouky
  • voda

Cibuli a slaninu osmažte a po chvilce k nim přidejte i kadeřávkové řapíky. Vše pak podlijte sklenkou vody a duste do poloměkka. Následně přidejte brambory a kousky kadeřávkových listů, osolte, přilijte 0,75 l vody a duste 15 minut. Podušenou směs zaprašte moukou a krátce povařte. Podávat ji můžete s celozrnným chlebem jako zimní večeři. Doplnit jde i vařeným vejcem.

Chutný pór

Chutný pór

Pór
Pórek pochází z Přední Asie, odkud se rozšířil hlavně do Číny, Japonska a Koreje a podle římského císaře Nera ovlivňoval sílu hlasu a chrabrost vojáků. Zimní póry se častěji pěstují u nás, jsou kratší a mrazuodolné, letní odrůdy spíše v jižní Evropě. Pór není náročný na polohu, ale úspěšně ho lze pěstovat pouze na hlubokých půdách dobře zásobených živinami a humusem. Pro sklizeň v zimě a na jaře se vysévá koncem dubna a sazenice póru se vysazují po raných zeleninách nebo raných bramborách v červnu až počátkem července. Předpěstované pórky o síle stébla se sázejí do rýh hlubokých alespoň deset centimetrů a vzdálených 30–40 centimetrů. Po výsadbě rostliny dobře zalijte, a jakmile se ujmou, přihrňte k nim půdu. Jediná zimní odrůda ΄Elephant΄ se sklízí postupně od října až do jarních měsíců následujícího roku. Pór můžete smažit v trojobalu, připravit z něj polévky, omáčky, slaný koláč, patří i do čínských pokrmů, je možné ho zapékat se salámem, brambory a vejci a hodí se i k sójovému masu. Cenné vitaminy však nejlépe využijete z čerstvého pórku.

Blesková pomazánka

  • 250 g lučiny
  • 1 malý bílý jogurt
  • 1 malý pórek
  • hrst zelené petrželky
  • sůl
  • špetka cukru
  • čerstvé bagety

Lučinu a jogurt utřete a vmíchejte nasekané bylinky a najemno nakrájený pórek. Dochuťte solí a špetkou cukru. Kdo má rád, může přidat i trochu mletého bílého pepře. Pomazánku namažte na bagety a zapíjejte dobrým čajem, pivem či mlékem.

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta
Nejmladším druhem košťálové zeleniny je růžičková kapusta. V prvních písemných zmínkách z konce 16. století se o ní píše jako o „vzácném, ale nepotřebném druhu zelí s mnoha malými růžičkami“. V současnosti je růžičková kapusta nejvíce rozšířená v západní Evropě a USA. Pro její pěstování jsou nejvhodnější středně těžké hlinité humózní půdy, dobře zásobené živinami. Zařazuje se do první trati a vyžaduje dostatek živin a vydatnou zálivku, zvláště koncem léta. Pozdní odrůdy se vysévají na dobře připravené záhony koncem dubna nebo začátkem května ve špetkách do sponu 50 x 60 centimetrů. Předpěstované sazenice se vysazují od poloviny června a během vegetace je můžete přihrnovat. Pro stejnoměrný vývoj růžiček se doporučuje koncem srpna až v září ulomit růstový vrchol. Kapusta se sklízí podle potřeby až do zámrazu i v průběhu zimy. Pro zimní přezimování je vhodná odrůda ΄Groninger΄, která dobře snáší i silnější mrazy. Z růžičkové kapusty se připravují bílé polévky, přílohy k rýži a masu, vhodná je i do čínských pokrmů, k sójovému masu, ale i k přípravě salátu z vařených kapustiček a lze ji zapékat i smažit.

Pečený kapustový prejt

  • 300–400 g staršího chleba
  • 400 g točeného salámu
  • 200 g růžičkové kapusty
  • 2 až 3 vejce
  • cibule
  • česnek
  • majoránka

Chléb namočte do vody nebo mléka a nechte nasáknout. Pak z něj tekutinu vymačkejte a chlebovou hmotu umelte s točeným salámem, povařenou růžičkovou kapustou (může být i obyčejná kapusta či kadeřávek), cibulí a česnekem. Do směsi přidejte vejce a majoránku, vše důkladně promíchejte, nalijte do vymaštěného pekáčku a pečte v troubě asi 30 minut.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Čerstvá zelenina i v zimě


Komentáře

Napsat komentář