Červen v zahradě

Vytrvalé hvozdíky

Kromě oblíbených hvozdíků bradatých
(Dianthus barbatus), které je potřeba
opětovně vysévat (jde o dvouletky), se
na zahradě uplatní i další druhy.

Kromě oblíbených hvozdíků bradatých (Dianthus barbatus), které je potřeba opětovně vysévat (jde o dvouletky), se na zahradě uplatní i další druhy. Z trvalek to jsou hlavně nízké polštářové typy hvozdíku sivého a péřitého pro stanoviště s vápenitou půdou či hvozdíku kropenatého pro místa s kyselou půdní reakcí. Všechny druhy ale vyžadují plné slunce, v polostínu kvetou jen málo. Nepotřebují mnoho vody, proto se hodí i pro ozelenění střech a suchých terásek.

Péče o rododendrony

Po odkvětu můžete rododendronům postupně vylámat květy. Pracujte ale opatrně, abyste nepoškodili květní základy pro příští rok. Všímejte si i zaschlých poupat, která z nějakého důvodu nerozkvetla, a také je vystříhejte a zlikvidujte. Keře poté přihnojte speciálním hnojivem pro rododendrony a hnojení do konce sezony ještě dvakrát zopakujte. Za suchého počasí rododendrony štědře zalijte dešťovou vodou, a to hlavně nově vysazené keře. Silné a dobře prosperující rostliny zálivku nepotřebují.

Co po hrášku?

V červnu sice sklizeň sladkého hrášku teprve začíná, už teď byste ale měli myslet na to, co na záhony vysejete nebo vysadíte po něm. Nejčastěji padne volba na salát nebo kedlubny pro podzimní sklizeň. Uprostřed léta ale sazenice obou plodin pořídíte dost těžko, jistější bude si je vysít na výsevní záhonek nebo do truhlíku pod sklo. Osetý truhlík můžete nechat klidně i venku, umístěte ho ale pod keře nebo vysoké trvalky, ne na přímé slunce. Vzešlé rostlinky zalévejte jemným proudem vody, nikdy ne hadicí, a chraňte je před slimáky.

Poslední výsevy

V červnu se vysévají do volné půdy poslední, na teplo nejnáročnější druhy zeleniny. Jsou to především fazole, a to pnoucí i keříčkové, dýně a okurky polní i nakládačky. Okurky mají rády silnou vrstvu organického materiálu, který se rozkládá a hřeje je zespodu. Tato vrstva (nejčastěji posečená tráva, ale i drny nebo mokrá sláma) se uloží na záhon do výšky 10–15 centimetrů, na ni se naveze 15 centimetrová vrstva jemné půdy a teprve do ní se okurky sejí do hnízd po třech semenech. Přípravě záhonu pro okurky věnujte dost času , budou pak plodit hodně a dlouho.

Americké padlí

Třebaže se objevují nové, rezistentní odrůdy angreštu, stále u nás
roste mnoho starších keřů, které jsou ohroženy americkým padlím.

Třebaže se objevují nové, rezistentní odrůdy angreštu, stále u nás roste mnoho starších keřů, které jsou ohroženy americkým padlím. Důvodem, proč se jich zahrádkáři nezbavují, je především vynikající chuť starých odrůd. Nejvíce jsou nákaze vystaveny zanedbané keře s hustou korunkou a příliš hnojené keře se špatně vyzrálými výhony. Ochranný postřik je u citlivých odrůd potřeba provádět pravidelně, a to již od počátku kvetení. Použít je možné přípravek Bioan (se smáčedlem), Discus či Kumulus WG s obsahem síry.

Po raných bramborách

Na počátku léta se postupně sklízejí rané a polorané brambory. Půda je po nich krásně čistá a můžete do ní vysazovat letní saláty, fazolky a kedlubny pro podzimní sklizeň. Je to také ideální místo pro založení jahodiště. Pokud neosázíte celou plochu najednou, přikryjte volnou půdu vrstvou posečené trávy, aby zbytečně nevysychala a ve větrném počasí neprášila.

Záludná květilka

Květilka je nebezpečný škůdce, který ohrožuje všechny brukvovité rostliny. Největší škody ale pravidelně způsobuje na květáku a brokolici. Vajíčka klade ke kořenovému krčku plodin a mladé larvy pak vstupují do půdy, kde ožírají kořeny. Rostliny následně vadnou, zaostávají v růstu a postupně odumírají. Chemický zásah je možný (Mospilan 20 SP na žravý hmyz), ale záleží na správném načasování. Pomohou také plachetky nebo kousky kartonů, které se navlékají těsně na kořenový krček a leží přímo na povrchu půdy. Zabrání tak květilkám klást vajíčka na jediné místo, které k rozmnožování potřebují.

Maliníky po odkvětu

Odrůdy maliníků, které plodí až ve druhé polovině léta a na podzim, můžete po odkvětu ještě přihnojit. Vhodný je pro ně klasický Cererit, kterým rostlinám dodáte kromě základních živin i důležité mikroprvky. Nemáte-li ho, nevadí, použít můžete také kompost a rohovou moučku. V této době je vhodné místo pod maliníky namulčovat posečenou trávou nebo kopřivami. Jejich kořeny tak zůstanou ve vlhku.

Deštivé počasí

Déšť sice rostlinám
poskytuje potřebnou
vláhu, déle trvající mokro
může ale ve druhé
polovině června připravit
podmínky pro šíření plísně
bramborové.

Déšť sice rostlinám poskytuje potřebnou vláhu, déle trvající mokro může ale ve druhé polovině června připravit podmínky pro šíření plísně bramborové. Není proto od věci rajčata na záhonech preventivně ošetřit vhodným fungicidem, jako je například Acrobat WZ MG. Nezapomeňte, že i preventivní postřiky je nutné opakovat, a to třikrát po 14 dnech.

Čas pro červenou řepu

V posledních letech se červená řepa stává hitem letní salátové kuchyně. Nemusíte jí pěstovat mnoho, dva tři řádky postačí a vejdou se všude. Řepa se vysévá až ve druhé polovině jara, posledním termínem je počátek června. Potřebuje dobře propracovanou vyhnojenou půdu, takže využije třeba záhon po raných bramborách, karotce či salátu. Snažte se o rovnoměrný a pečlivý výsev, ušetří vám práci s jednocením. Vzdálenost rostlin po vyjednocení by měla být kolem šesti centimetrů. Salátová červená řepa doroste do sklizně zhruba za tři měsíce od výsevu .

Druhá mrkev

V posledních letech bývá podzim hodně dlouhý a příchod zimy na sebe dává dlouho čekat. Toho můžete v teplejších polohách využít k výsevu „druhé mrkve“, například po podzimním česneku. Pokud jste si mrkev vyseli také zjara, budete mít dvě sklizně za rok. Nejde ale o klasickou mrkev, nýbrž o karotku, která má rychlejší vývoj a stihne do podzimu dorůst. Tato zelenina je ovšem určena pro přímý konzum, karotku kvůli vysokému obsahu vody nelze skladovat příliš dlouho a k založení do písku se nehodí vůbec. Vyzkoušejte třeba odrůdy ‘Karnavit’, ‘Smirna’ nebo ‘Vanda’.

Pohlídejte lilie

Zahradní lilie začínají v červnu už pomalu rozkvétat. Největším škůdcem je chřestovníček liliový, který okusuje nadzemní části lilií. Likviduje nejen poupata a květy, ale i listy ve vrcholové části. Při masivním výskytu brouci lilie doslova sežerou. Rostlinám pomůžete hlavně pravidelnou vizuální kontrolou a sběrem brouků. Vhodné je použít postřik proti savým a žravým škůdcům (Karate Zeon 5).

Nutná probírka

U meruněk a broskvoní je nutné zajistit, aby byla násada plodů úměrná možnostem stromku. Některé odrůdy (a to i u jabloní a hrušní) trpí tzv. přeplozením – po úspěšném odkvětu nasadí spoustu plodů, které ovšem strom nestačí vyživit, a zůstanou proto drobné. Nadměrné množství plodů není dobré ani pro stromek. Jeho vitalita a odolnost klesá a příští rok nemusí vůbec kvést nebo jen minimálně. Řiďte se tedy pravidlem, že by po probírce měly být plody na větvích v odstupech na šířku dlaně, tedy 10–12 centimetrů.

Kopr a okurky

Kopr je často spojován s jarem, je možné ho ale vysévat i jindy. Ideální pár tvoří s okurkami. Při jejich výsadbě na venkovní záhony tedy vysejte pár špetek semen i k nim. Rychle se rozrůstající okurky vytvoří ideální kryt pro pomalu klíčící semena kopru. Ten pak okurky na výšku rychle přeroste a kladně ovlivňuje jejich zdravotní stav. Navíc budete mít dost kopru na zavařování i do pomazánek.

Kdy zalévat trávník?

Odhadnout, kdy je opravdu nutné trávník zalít, je otázkou cviku. Mladý, na jaře vysetý porost potřebuje menší, ale častější dávky vody, zapojený trávník ocení navečer pořádnou a dlouhou zálivku. Že je nutné trávník neodkladně zavlažit, poznáte hlavně podle stop po přecházení, které jsou na něm dlouho znát. Pokud využíváte k zalévání přenosné rozstřikovače, snažte se je rozmísťovat tak, aby se zavlažované plochy nepřekrývaly a byl zalitý opravdu celý trávník. Budete-li je stavět na stále stejná místa, dříve nebo později se to projeví na kondici i vzhledu travního porostu.

Zápisník zahrádkáře
Stále důkladně zalévejte na jaře vysazené stromky.
Dosejte nepravidelně vzešlé nakládačky.
Vysévejte semena dvouletek.
Připravte si opory k tyčkovým fazolím a sítě pro nakládačky a polní okurky.
Místa po zatažených cibulovinách dosázejte letničkami.
Větrejte ve fóliovnících a sklenících a připravte si stínění na jejich jižně orientované stěny.
Sledujte zdravotní stav zeleniny i ovoce.
U citlivých odrůd jablek je čas na první postřik proti hořké pihovitosti.
Mladé rašící jiřinky pečlivě chraňte proti slimákům.
Zrající jahody podkládejte dřevitou vlnou nebo slámou.

Staré názvy rostlin

Ze starých jmen rostlin cítíte to, co nám dnes už trochu chybí, a to přímou zkušenost. Latinské označení je sice přesné, ale zbavuje nás tvořivosti, která byla našim předkům vlastní.

Kopretina bílá – husar, slunéčko, kuří oko, rmenec, svatojánské kvítko, husička, janské kvítí, čáp, panenka

Konvalinka – bimbonka, kolínka Panny Marie, perlokvět, kořen májový, májové zvonečky

Kapraď samec – čertovo peří, jazyk sv. Jana, mužíčkovy šaty, Panny Marie vlasy, paruška

Kontryhel – alchemilka, deštíček, husí šlapka, nebeská rosa, plášť Panenky Marie, divý muškát, rosička, konrádek

Kokoška pastuší tobolka – penízky, mošnička, krvavá bylina, kaša, lopatička, srdíčka, bída, chudá Běta, matčino srdce, luptík

Koniklec – boží fousky, větrná bylina, větrnička, ptačí hnízdo, sosí, svaté koření

Kostival – celíkový kořen, sladké lupení, konsolida, stříbrník, svalník, hojitel ran, kropáčky, dobrý kořen

Kozlík – baldrián, kočičí kořen, kozelec, odolen, kozlíček, valeriána

Komonice – bulharský jetel, medový jetel, skalní jetel, kadeř sv. Jana, komínek, komonka, suchotník, bút

Konopí seté – hlavatice, konopice, kohoutky, penák, provaznická bylina, ptačí zob

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Červen v zahradě