Červenec v zahradě

Rubrika: Kalendář

Staré názvy rostlin

V červenci kvetou lekníny nejkrásněji.

V červenci kvetou lekníny nejkrásněji.

Kreativita, s jakou naši předkové přistupovali k pojmenování rostlin, je obdivuhodná. Pokochejte se s námi, třeba najdete jména, které znáte.

Laskavec – amarant, amaranta, blít uherský, květ milosti

Leknín – vodní lilie, vodní růže, lákač, hastrmanovo kvítí, vodníkova růže

Levandule – dulenka, špika, špikanárd, lavandula

Libeček – libčí, ligurček, mágovka, opich, velký celer

Lilie bílá – bílá josefská hůl, lalija, křín, bílé lilium

Lopuch větší – čumbrk, lopuň, makabule, žebrácké knoflíky, lapa, kudlačka

Mák vlčí – červánky, kohoutky, ohníček, panáček, slepý mák

Mařinka vonná – marulka, asparelka, božec, voňavka, mařenka

Máta peprná – balšám, máta saracénská, větrová bylina, fefrminc

Mochna husí – husí kvítko, husičky, kačenky, stříbrník, návesníček, žebříček

Zálivka oleandrů

Tyto statné a bohatě kvetoucí keře se už nastálo zabydlely na českých terasách. V době kvetení ale spotřebují spoustu vody. Víte, že na rozdíl od drtivé většiny ostatních balkonových a pokojových rostlin jim nevadí tvrdá voda z kohoutku? Pocházejí totiž z oblasti vápencových hor, proto jsou na vysoký obsah uhličitanů ve vodě geneticky připravené.

Přišlápnout!

Místo po vytaženém kořenu hned přišlápněte, aby v půdě nezůstávaly dutiny.

Místo po vytaženém
kořenu hned přišlápněte, aby v půdě
nezůstávaly dutiny.

Pokud jste zvyklí sklízet karotku průběžně, tedy podle toho, jak dorůstá a jak ji zrovna potřebujete v kuchyni, potom si osvojte jeden jednoduchý zvyk. Místo po vytaženém kořenu hned přišlápněte, aby v půdě nezůstávaly dutiny. Velice ochotně se tam totiž stěhují myši, které zbylé kořeny poškozují.

Kompost pro rebarboru

V červenci se už rebarbora nesklízí, ale přesto potřebuje pozornost. Je čas na její přihnojení štědrou dávkou kompostu, zálivku, případně i nastýlku. Sklizní listů jste rebarboru připravili o spoustu živin, teď je ten správný čas jí to vrátit. Může se stát, že vám i rozkvete, kvetou ovšem jen starší silné rostliny. Veliká květenství se doporučuje vylámat, aby se rostlina nevysilovala, ale nic se nestane, když to některý rok neuděláte – na zahradě jsou zajímavou dominantou. Léto je také ten pravý čas i na dělení rebarborových trsů a rozdávání odkopků případným zájemcům.

Letní katalpy

Seznam dřevin, které kvetou o prázdninách, je ve srovnání s pozdním jarem docela chudý. Kromě ibišku syrského se nabízí ještě katalpa. Ale pozor, musí jít vždy o původní druh, tedy katalpu trubačovitou. V našich zahradách i parcích se totiž často vysazuje i kultivar ‘Nana’ roubovaný na kmínek, který zaujme svou dokonale kulovitou hustou korunkou. Tento zahradní typ ovšem téměř nekvete. V létě kvete také třeba jerlín, křovitá mochna, krásnoplodka nebo sazaník.

Pekingské zelí pro podzimní sklizeň

I když už šlechtitelé potlačili u některých odrůd citlivost na délku dne, řada zahrádkářů stále ráda vysévá pekingské zelí v osvědčeném termínu v polovině léta, tedy po 15. červenci. Tato listová zelenina potřebuje hodně vody a kyprou zahradní půdu, nesnáší půdy s kyselou půdní reakcí. Své místo najde nejčastěji po sklizených raných bramborách nebo luskovinách, jako je hrášek, keříčkové fazolky nebo zahradní bob. Na záhon se vysazují silné sazeničky zhruba v polovině srpna. Mladé rostlinky je třeba chránit zejména před dřepčíky.

Péče o okrasné keře

Ve stejném pořadí, ve kterém okrasné dřeviny post upněodkvétají, byste je měli také prořezávat a tvarovat , případně zmlazovat . Konec kvetení je doba, kdy se všechny pochody v rostlině na chvíli pozastav í – a pak už zase potřebují živiny a síly pro založení květů na další sezonu. V tomto termínu dřeviny proto jen řežte, ale nepřesazujte – aktivita kořenů je malá a přesazené keře se hůře ujímají. Přesazení nechte až na podzim.

Připravte jahodiště

V srpnu se už vysazují sazenice jahod.

V srpnu se už vysazují sazenice jahod.

V srpnu se už vysazují sazenice jahod. Jestliže jste tedy letos už staré, neplodící jahodiště zrušili, založte si na jiném místě nové. Nikdy ho nezakládejte na stejném záhoně, nově vysazené sazenice by mohl napadnout třeba květopas, jehož larvy se kuklí v půdě. Pokud opravdu nemáte jinou plochu, vysejte na pozemek nejprve zelené hnojení, které má na půdu ozdravný účinek. Zelenou hmotu na podzim zaryjte a nové sazenice jahodníku zasaďte až na jaře. Další, rychlejší možností je aplikace dusíkatého vápna a překrytí pozemku fólií – reakce hnojiva s půdní vlhkostí zničí zárodky chorob i škůdců. Fólie se za dva týdny sundá a místo můžete znovu osázet. Tato varianta je vhodná při masivním napadení záhonu právě květopasem.

Vyrývání cibulovin

Počátek léta je tou pravou dobou pro rekonstrukci jarních záhonů. Klasické jarní cibuloviny (tulipány, narcisy, hyacinty) jsou už zatažené, teď je tedy čas na jejich vyrývání, popis barev a druhů a třídění podle velikosti i barev. Nutná je také kontrola zdravotního stavu. Na tuto práci si vyberte pěkný slunný den, kdy se budou cibule dobře zbavovat hlíny. Jednotlivé druhy ještě nechte v malých bedničkách trochu doschnout a pak už je můžete uložit, případně rozdat.

Nezapomeňte na dvouletky

Dvouleté květiny se vysévají nejčastěji v červnu. S jejich vzcházením nebývá v teplém počasí problém, ale za dva tři týdny je třeba drobné rostlinky přepíchat , aby zesílily. V době dovolených a uvolněného letního režimu je ovšem snadné na to zapomenout. Při velkém výskytu slimáků nebo páskovek je nutné před nimi tyto rostlinky také chránit. Vyhledávají totiž přednostně mladé křehké sazeničky a neomylně je někde pod keři vždy najdou.

Místo pro plamének

Plamének je oblíbená dřevina, která se často vysazuje i do nádob na terase. Mějte ale na paměti, že potřebuje mít vždy „nohy ve stínu“ – kořeny a pata kmínku by měly být zakryté podrostovými rostlinami. Při pěstování v nádobách je proto nutné je vysazovat společně s nízkými druhy v podsadbě.

Čimelice 2015

V Čimelicích se 20. až 23. srpna uskuteční výstava květin, zahradních doplňků, drobného zvířectva a ochrany přírody.

V Čimelicích se 20. až 23. srpna uskuteční výstava květin,
zahradních doplňků, drobného zvířectva a ochrany přírody.

V Čimelicích se 20. až 23. srpna uskuteční výstava květin, zahradních doplňků, drobného zvířectva a ochrany přírody. Přijďte se na ni podívat.

Expozice květin bude spojená s prodejem a otevřená v areálu zámecké zahrady Čimelice. Z rostlin budou k vidění balkonové květiny, okrasné dřeviny, letničky, trvalky, skalničky, gladioly, jiřiny a lilie, dále řezané květy, kaktusy, bonsaje a sukulenty. Z další nabídky budete moci zhlédnout keramiku, sortiment paprik a rajčat, zahradnické potřeby a ostatní doplňky do zahrady.

Výstava drobného zvířectva se uskuteční v areálu školy a výstavu ochrany a myslivosti spojenou s výstavkou fotografií a lidových krojů lze navštívit v zámku Čimelice. Zde bude probíhat i doprovodný program se soutěžemi pro děti a hudební odpoledne. Více na www.zahradacimelice.cz.

Opory pro ovocné stromy

Zlámání větví pod tíhou úrody byste měli zamezit hlavně vhodným řezem a červnovou probírkou plodů. Někdy je ale potřeba pomoci stromům i jinak. Pozorný zahrádkář dobře ví, kde hrozí přetížení, a větve včas podepře. Pokud vás však zaskočí třeba silná bouřka, zlomené větve ihned odřízněte, aby se do prasklin nedostala infekce. Hladký řez stromy také zacelí rychleji než dlouhou roztřepenou ránu.

Spolehlivé denivky

Kdo má na zahradě denivky, nedá na ně dopustit.

Kdo má na zahradě denivky, nedá na ně dopustit.

Kdo má na zahradě denivky, nedá na ně dopustit. Potřebují slunné místo a vlhčí, běžnou zahradní půdu s každoroční dávkou kompostu. Nízkou pracností předčí mečíky, které je třeba každý rok vysazovat, a zdravotním stavem porážejí i kosatce. Nenapadají je totiž květilky, které u kosatců způsobují zahnívání poupat, a nepoškozují je téměř ani třásněnky. Navíc existuje řada odrůd – rané denivky kvetou už od června, pozdní až do babího léta.

Půda v nádobách

Rostliny a dřeviny, které pěstujete na balkonech a teras ách, je třeba nejen zalévat a hnojit, ale potřebují i čas od čas u okopat . Zálivkou se totiž vrchní vrstva půdy často slehne a kořenům rostlin chybí vzduch. Dejte si práci hlavně s velikými exempláři, které už tak často nepřesazujete, jak o jsou vzrostlé levandule, zimostrázy nebo oblíbené pařížské kopretiny. Na nedostatek vzduchu ve vrchní vrstvě půdy jsou citlivé i azalky a rododendrony. Nepoužívejte však na terase nářadí ze zahrady, pořiďte si malé ruční nástroje, abyste vše potřebné měli stále po ruce.

Košatá majoránka

Tato bylinka klasické české kuchyně se pěstuje jako jednoletka. Byť patří do jedné rodiny s tymiánem a dobromyslí, které naši zimu bez problémů překonají, majoránka se silnějšími mrazíky odumře. Abyste z ní měli co největší užitek, je třeba ji pravidelně sklízet a získanou nať sušit. Měli byste to však stihnout vždy na počátku kvetení, potom se v rostlině rychle snižuje obsah aromatických látek. Majoránka potřebuje místo s kvalitní zahradní půdou a za sucha nepohrdne ani zálivkou, i když ji dobře zakořeněné rostlinky nutně nevyžadují. Majoránce je dobře také mezi zeleninou, jako je třeba celer nebo zelené fazolky.

Nekvetou lekníny?

V červenci kvetou lekníny nejkrásněji. Pokud vám ty vaše nekvetou, může jít o slabé, prvním rokem pěstované rostliny. Možná jim ale chybí i dostatečná výživa, což se stává u nově přesazených rostlin. Dalším důvodem bývá i zastíněná hladina jezírka – myslete na to při výsadbě okolních rostlin.

Léčivky ze zahrady

Bezproblémovým druhem je heřmánek, kterému stačí kousek záhonku na slunném místě.

Bezproblémovým druhem je heřmánek, kterému stačí kousek záhonku na slunném místě.

Řadu léčivek si můžete snadno vypěstovat i na zahradě. Jde například o květy černého bezu, které se používají jako prostředek stimulující pocení. Dalším bezproblémovým druhem je heřmánek, kterému stačí kousek záhonku na slunném místě. Jednoduše se pěstuje i máta peprná, která pomáhá při žaludečních obtížích. Krásnou i užitečnou rostlinou je divizna, jejíž květy se používají proti kašli. Pozor ale, musí jít o diviznu lékařskou s hebkými listy nikoli zahradní barevné formy či diviznu malokvětou či sápovitou. Při domácím bylinkaření je důležitá především správná doba sběru (v době květu optimálně jednou za dva dny) a pečlivé usušení. Zaměřte se proto na kvalitu a ne na kvantitu. Lepší tři hrsti bylinek té nejlepší kvality než pytel odroleného „sena“.

Hnojivé zákvasy

Rostlinné zákvasy si vytvoříte snadno, potřebujete jen dostatečně velké nádoby a čas . Nejčastěji se tato přírodní hnojiva vyrábějí z kopřiv nebo kostival u, můžete ale využít i zelné listy, rajčatové zálistky nebo měsíček. Do větší plastové nádoby (kovovou nepoužívejte) nasekejte kilogram zeleného materiálu, zalijte ho deseti litry dešťové vody, nechte stát na slunci a dvakrát denně promíchejte. Asi za dva dny začne hnojivo kvasit a za 10–14 dní je hotové. Pozor ale, kvasící materiál silně páchne. Hotový zákvas nařeďte v poměru 1 : 10 a v interval u dva až čtyři týdny s ním zalévejte na výživu náročné plodiny (plodovou zeleninu a košťáloviny). Hnojivo se ale nikdy nesmí dostat na listy, popálilo by je.

Bez zavařovací hlavy

Zavařovat můžete i bez použití zavařovací hlavy – víčko u hrdla sklenice totiž po celém obvodu stejnoměrně přidrží upínací spona spolu se zavařovací krytkou, a to po celou dobu sterilace i během následného chladnutí.

Při sterilaci je však nutné mít takový počet upínacích spon a zavařovacích krytek, kolik sklenic budete zavařovat najednou. Sundané upínací spony a zavařovací krytky se používají ke sterilaci dalších sklenic.

K zavařování se využívají běžná zavařovací víčka Omnia o průměru 68 nebo 83 milimetrů, která po vychladnutí na zavařených sklenicích drží podtlakem vytvořeným při zavařovacím procesu. Použitá víčka se nepoškozují a lze je využít vícekrát. Více na www.sonix.cz.

Zápisník zahrádkáře

Vyplejte a zalijte skalku.

Ve skleníku pravidelně větrejte a postarejte se o stínění – použijte buď nátěr, nebo stínicí plachtu.

Zaštípněte výhony nakládaček i polních okurek, rostliny budou více a déle plodit.

Za suchých a horkých dní zalijte volně vrstvený kompost.

Přihrňte vysazený pór a vyjednoťte červenou řepu.

Stříhejte a tvarujte živé ploty a topiary.

Sestřihněte na 20 centimetrů odkvetlé kopretiny, rozkvetou ještě jednou.

Hlídejte zdravotní stav rajčat, při prvních známkách napadení plísní bramborovou je ošetřete fungicidem.

Zahradní dominanty

Každá zahrada potřebuje určitou rostlinnou dominantu. Mezi trvalkami mnoho vysokých druhů nenajdete, ale dvouletky jsou na ně kupodivu velmi bohaté. Na výběr máte třeba náprstníky, divizny a topolovky neboli slézové růže. Zatímco divizny se hodí na sušší výslunná místa, náprstníkům vyhovuje spíš vlhčí polostín a topolovky nejlépe rostou na kypré zahradní půdě. Topolovky se dříve pěstovaly i jako léčivé rostliny (proskurník topolovka), dnes se více pěstují plnokvěté pestré zahradní odrůdy. Vysoké dvouletky však potřebují podsadbu, zvláště topolovky nemají pěkné listy, které navíc často trpí rzivostí.

Nedostatek vápníku

Mají-li plody hnědé propadlé špičky, které vypadají jako plíseň, nejde o chorobu, ale poruchu ve výživě.

Mají-li plody hnědé propadlé špičky, které vypadají jako
plíseň, nejde o chorobu, ale poruchu ve výživě.

V červenci už dozrávají rajčata a papriky i na záhonech. Mají-li plody hnědé propadlé špičky, které vypadají jako plíseň, nejde o chorobu, ale poruchu ve výživě. Toto poškození totiž ukazuje na nedostatek vápníku v půdě, který je nutné doplnit postřikem. Tak ale doplníte jen momentální deficit, o vyhnojení půdy se musíte postarat až po sklizni. Nedostatkem vápníku bývá zapříčiněna i hnědá hořká pihovitost jablek, která znehodnocuje dužninu. Citlivé odrůdy (zejména odrůda ‘James Grieve’ a také odrůdy pro zimní uskladnění) proto v polovině léta ošetřete stejným přípravkem, tedy Kalkosan nebo Wuxal SUS Calcium.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Červenec v zahradě

Červenec v zahradě