Cesta z města je přivedla na tři terasy


Byla to naše cesta z města… tak popisuje nákup domu s velkou zahradou majitel. Ačkoli spíš než slovo zahrada by bylo lepší mluvit o velkém pozemku. „Kolem domu sice něco rostlo a asi by se tam dalo najít i několik záhonů, ale zahradou bych to určit nenazýval. Tu jsme budovali my, stavěli tady opěrné zdi, dosypávali terasy, zakládali skalku a záhony, vysadili sem asi dvacítku stromů,“ vzpomíná majitel.

terasa1

Touha odejít z hlavního města je přivedla na polosamotu kousek za Prahou. Dům obklopoval svažitý pozemek o velikosti zhruba dva tisíce čtverečních metrů s orientací sever – jih. „Jsem povoláním vlastně takový nadšenec, který postavil už jeden dům na zelené louce, a přiznávám, že mě doslova bolely ruce, když jsem uviděl tu budovu i její okolí,“ vzpomíná majitel na první setkání s nemovitostí. „Na druhé straně jsem měl čas, peníze i energii tady dva roky rekonstruovat a budovat zahradu, tak jsem ji koupil,“ vysvětluje. Na pozemku je čekalo nejedno překvapení, například v trávě zarostlé pletivo na králíky, které vytrhávali skoro měsíc, i místy nezpevněný svah, o němž netušili, zda se nesesune a nevezme s sebou i dům.

Kované prvky a detaily pocházejí od místních řemeslníků.

Kované prvky a detaily pocházejí od místních řemeslníků.

Tři terasy, tři různá využití

Velkou proměnou prošel sám pozemek, kdy svah zpevnilo sto metrů kamenných zdí, jež v některých místech mají výšku až tři metry. Aby tak vznikly tři terasy, které nyní tvoří zahradu, bylo nutné sem navézt osmdesát nákladních aut zeminy. „Naštěstí máme nedaleko kamenolom, z něhož se vozil materiál, a v okolí jsem našel šikovného řemeslníka, který je postavil,“ konstatuje majitel.

terasa3

Terasové členění pozemek nejen zpevnilo, ale zároveň ho rozčlenilo do tří funkčních celků. Na prostřední stojí dům, nachází se zde i malé posezení a k odpočinku tady slouží dřevěný altán. Horní terasa má užitkovou funkci, je zde několik záhonů a skalka. Spodní část má funkci společenskou, jejímž centrem se stala krásná venkovní kuchyň s krbem a udírnou. Členění se osvědčilo.

V některých místech majitelé stavěli až třímetrové opěrné zdi, aby došlo ke zpevnění svahu.

V některých místech majitelé stavěli až třímetrové opěrné zdi, aby došlo ke zpevnění svahu.

Spodní část, kde je pouze trávník a několik dřevin, se nám osvědčila, když přijedou přátelé a známí s dětmi a grilujeme tady. Nemáme tu žádné záhony, není tedy třeba okřikovat děti a hosté nemusí být opatrní, aby nešlapali po květinách a dávali pozor na rajčata. Od krbu je všude vidět, proto rodiče mají své potomky pod dohledem,“ vypráví majitel a dodává, že členění je vhodné i pro něj s partnerkou: „Tím, že je terasa zapuštěná o tři metry níže pod domem, na ni z oken nevidíme. Člověka tedy netrápí, že se musí po ránu koukat na nepořádek, který tam po večírku zbyl, a nenutí ho to jít hned uklízet. Na to je čas během dne,“ vysvětluje. Obě terasy propojuje velké dřevěné schodiště, které vypadá spíše jako interiérové. Navrhl si ho majitel, konstrukci svařil a schodnice o velikosti stokrát čtyřicet centimetrů vyrobil kamarád. V prostoru vypadá odlehčeněji, než kdyby zde stálo například betonové nebo kamenné. A jako důkaz, že se jeho konstrukce povedla, může posloužit fakt, že ačkoli nemá zábradlí, za léta používání z něj ještě nikdo nespadl ani se tady nestal žádný úraz.

Malé posezení propojuje obytné místnosti se zahradou.

Malé posezení propojuje obytné místnosti se zahradou.

Na terase u domu

Majitelé nejvíce využívají prostor kolem domu, kde si nechali také postavit altán v asijském stylu. „Dá se sice koupit spousta typů altánů, přesto jsme si ho nechali vyrobit na zakázku, aby splňoval naše představy a požadavky, tedy stojnice neměly tvar íčka, podlaha byla vyvýšená a dřevěná,“ říká. Zajímavě jsou řešeny patky, které si vylepšil sám: „Vadí mi, když zůstávají viditelné kovové patky; přitom obtočit je motouzem je jednoduché, levné a dobře to vypadá.“ Nápad viděl při cestování po Filipínách, vyfotil si ho a nyní použil. Podobných fotek tipů a zajímavostí má prý mnoho.

Mnohé nápady načerpali majitelé při cestách do zahraničí.

Mnohé nápady načerpali majitelé při cestách do zahraničí.

Východní inspirace je patrná i u jezírka, které je u domu. Vybudovat ho bylo jednoduché, péče o něj je ještě snazší. Nad pozemkem totiž vyvěrá potok a jeho vodu stačilo několika trubkami přivést do jezírka. Odtud se pak vrací zpět do původního koryta. Voda zde neustále protéká, proto není třeba se o ni nijak starat ani ji čistit. Protože je poměrně studená, majitelé vodní plochu ani neosazovali rostlinami. Zkoušeli tu sice chovat rybičky, ale část jich odplula s vodou do potoka a zbytek prohrál souboj s dalšími obyvateli pozemku – kočkami. Proto rybníček nyní využívají jako okrasný prvek a zásobárnu vody na zalévání. Kropí nejen trávník, o nějž se pravidelně starají, kosí ho a přihnojují, ale i rostliny a zeleninu. Jako užitková je totiž pojata třetí terasa nad domem, kde je několik záhonů i skalka s květinami. A se zaléváním to tady není tak náročné jako jinde. Tím, že se stavba nachází v údolí a přes pozemek protéká potok, bývá zde vlhký vzduch i během parných dnů, což rostlinám vyhovuje. Tím, že záhony jsou umístěné na jedné terase, je péče o ně jednodušší, než kdyby byly po celém pozemku.

Kovové patky altánu kryje omotaný provázek.

Kovové patky altánu kryje omotaný provázek.

Ach, ty stromy

Na zahradu si vlastníci vysadili asi dvacítku dřevin. „Nechali jsme si je tehdy dovézt z Holandska a dnes víme, že to byla chyba. Některé druhy borovic se totiž nehodily do našeho podnebí a sněhových zim, takže se polámaly. Už tedy víme, že příště bude lepší vybrat tuzemské stromy,“ nabízí svůj postřeh.

Dosazovat dřeviny na pozemek zatím není třeba. Jak majitelé po letech zjistili, i oni se dopustili časté chyby při zakládání zahrad. Měli strach, aby místo nepůsobilo prázdně, a proto nechali mezi stromy pouze třímetrový dostup. Jak rostou, příliš se zahušťují, a místo se tak trochu mění v džungli. Ovšem chybami se člověk učí, a proto vědí, že příště budou dřeviny sázet minimálně pět metrů od sebe.

Starosti jim dělají i stromy z lesa, který začíná hned za plotem zahrady. Jehličí, listy a další odpad padá přímo na zahradu, a naposledy dokonce tři padesátileté stromy padly přímo na pozemek a dům. Naštěstí zde udělaly jen malou škodu a majiteli přinesly i určitou radost. Uvolnila se mu tak část svahu, kde si nyní zakládá vinici.

Magdaléna Krajmerová, foto Jaroslav Hejzlar

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde. Flora titulka_07_2016 Save Save

Komentáře

Napsat komentář