Chyby při řezu dřevin


Koncem listopadu začínáme s řezem jádrovin, proto je na místě si říct, čeho se při této práci máme vyvarovat. Velkou výhodou dřevin je jejich tolerance k našim neznalostem a chybám. Díky rychlé regeneraci a růstu rychle zapomenou naši neznalost. Řez dřevin je pro mnohé zahrádkáře velký strašák. Mnohdy ovšem zbytečně.

Po obvodu špatně začištěná rána se špatně a zdlouhavě hojí.

Po obvodu špatně začištěná rána se špatně a zdlouhavě hojí.

V dřívějších dobách byl řez ovocných dřevin pro lidi tak nějak samozřejmý. Lidé pozorovali přírodní procesy a poznali, kdy a jak odstranit větev, aby se rána rychle zahojila. S postupem času jsme se přírodě značně vzdálili a už z ní neumíme tyto podstatné informace číst, proto je dobré před samotným řezem získat nutné informace. Může vám pomoct také odborník, který vám první řez provede a seznámí vás s postupem.

Běžné chyby

Běžným problémem je špatné uchopení nůžek v ruce, které způsobuje rozdrcení stříhané větve.

Běžným problémem je špatné uchopení nůžek v ruce, které způsobuje rozdrcení stříhané větve.

U jádrovin známe několik pěstebních tvarů, mezi nimiž kralují zákrsky, čtvrtkmeny, polokmeny a vysokokmeny. Každý tento tvar má svá specifika. První chyba, se kterou se v praxi běžně setkáme, je nedodržení pravidel řezu typických právě pro pěstební tvar. Pro řez používejte vždy čisté a nabroušené nářadí. Rána je pak po obvodu hladká a větev se nerozštípne. Tupé nůžky dokážou rozdrtit větev nebo odtrhnout kůru, která se pak pomalu hojí. Mnohdy zapomínáme na řez na tak zvaný větevní kroužek, což je místo u nasedání větve nižšího řádu na větev vyššího řádu a vyznačuje se zvrásněnou kůrou. Řez by měl vést ve větevním kroužku tak, aby nevznikal pahýl, ale zároveň nesmí zasahovat do kmene či větve vyššího řádu. Rána se pak nezahojí kalusem (korkotvorné hojivé pletivo). Nůžky a pilku neberte do ruky během dní s tuhými mrazy, došlo by k nevratnému poškození pletiv ve vzniklé ráně.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Chyby při řezu dřevin


Komentáře

Napsat komentář