Co dělat v březnu


Ostříhejte traviny

Teprve v předjaří je čas os tříhat okrasné traviny na záhonech.

Teprve v předjaří je čas os tříhat okrasné traviny na záhonech nebo třeba rákos v okolí jezírek. Suchá stébla ale nevyhazujte, mo hou se stát základem pro velikonoční dekorace. Vytvořit z nich můžete jednoduchá hnízdečka, copy, silná stébla rákos u je mo žné svázat do pevnějších snopků. Neutrální barva a přírodní materiál budou dobrým pozadím pro pestrá vajíčka, zvířátka nebo hrnkové jarní rostliny. Budky pro pomocníky I ta nejmenší zahrádka může na jaře přivítat ptačí rodinku. Pomozte užitečným sýkorkám a rehkům s hledáním vhodného místa pro hnízdění a nabídněte jim tu správnou budku. Nejenže posbírají neuvěřitelné množství hmyzu a housenek, ale stanou se i vyhledávanými objekty pozorování dětí i dalších členů rodiny. Máte- -li však na zahradě kočky, poohlédněte se po takovém typu budky, který kočkám nedovolí vytáhnout tlapkou ptáčata z hnízda. Starší budky, které už na zahradě máte, můžete vyklepat a vyčistit, není to ale bezpodmínečně nutné. Práce v sadu Ovocná zahrada potřebuje v březnu hodně péče. Pokračujte v zimních postřicích, ovocné stromy pohnojte kompostem nebo průmyslovými hnojivy, která lehce zapravte do půdy pod korunou stromu. Řezem zmlaďte koruny starých stromů a proveďte řez mladých a tvarovaných stromků. Ovocné stromy a keře můžete nyní také vysazovat, časný termín výsadby prospěje zvláště prostokořenným sazenicím. Jarní výsadba česneku Česnek se v našich krajích vysazuje zpravidla na podzim. Během posledních nevýrazných a bezmrazých zim je ale jeho pěstování tímto způsobem neúspěšné. Stroužky v teplé a vlhké půdě napadají nejrůznější patogeny, zahnívají, často předčasně raší a mladé výhonky pak ohrozí každý náhlý mrazík. Mnoho zahrádkářů proto přesunulo výsadbu česneku na jaro. Postup je při ní stejný jako při podzimním termínu. Nezapomeňte stroužky namořit a vysaďte je do hloubky asi 4–5 centimetrů, řádky by měly být od sebe vzdálené asi 25 centimetrů. Pokud topíte dřevem, můžete místo moření vyzkoušet i jiný způsob ochrany – do rýh pro výsadbu nasypte lopatkou trochu dřevěného popela. Draslík a fosfor, který je v něm obsažený, změní chemismus půdy, a patogeny v okolí vysazených stroužků tak nemají šanci se rozmnožit. Vyzkoušejte osivo Okurky nakládačky se vysévají až v květnu, nyní je ale čas na zkoušku klíčivos ti jejich osi va. Je to jednoduché – deset až dvacet semen položte na navlhčenou buničinu, misku přetáhněte mikrotenovým sáčkem a asi za dva týdny už víte, jak na tom jste. Pokud semena klíčí málo (pod 50 %) nebo vůbec, nakupte včas nová. V květnu už budou hodně přebraná a některé oblíbené odrůdy už mo žná ani nedos tanete bez náročného cestování a shánění. Pro voňavou zahradu Hrachory patří k bezproblémovým letničkám, které se nejčastěji pěstují z přímého výsevu. Můžete si je ale i předpěstovat a těšit se z voňavých květů skoro o měsíc dříve. Je to jednoduché, když víte, čeho se vyvarovat. Luskoviny nesnášejí přesazování, proto semena nevysévejte do truhlíku a nepikýrujte, ale vysaďte do větších květináčků. Až vyrostou a vytvoří listy, připravte pro ně venku místo a opatrně je vyklepněte z květináčku i s kořenovým balem a po výsadbě je hned zalijte. Pokvetou vám už na konci května. Univerzální polníček Málokterá plodina má tak všestranné použití jako polníček. Nejčastěji se pěstuje z letních výsevů, kdy přezimuje a sklízí se na jaře. Bez obav je možné ho vysévat i zjara, kdy je dobrým a spolehlivým náhradníkem za špatně přezimovaný špenát nebo ozimou cibuli. Vysévá se řídce do řádků asi 20 centimetrů od sebe, má rád lehčí půdu. Polníček netvoří hlávky, sklízejí se celé silné růžice. Ve srovnání s hojně pěstovanými saláty je odolnější, netrpí hnilobou a není tak citlivý na zahrnutí srdéčka půdou. Hortenzie po zimě

V březnu nastává ten správný čas na ostříhání hortenzií.

V březnu nastává ten správný čas na ostříhání hortenzií. Výhony zkraťte asi o třetinu až polovinu. Zastřihněte je přitom k prvnímu rašícímu pupenu, zkraje jara už poznáte, které pupeny jsou živé a raší a které jsou zmrzlé. Slabé výhonky z vnitřku keře odstraňte celé, jen by keř zbytečně zahušťovaly. Dusíkaté vápno pro kompost Do kompostu nepatří nic, co je plesnivé nebo napadené nějakou chorobou. Jen potom je kompost zdravý a kvalitní. Někdy se ale i přes všechna opatření objeví při jeho přehazování ložiska napadená plísní. Takový kompost je možné převrstvit a proházet trochou dusíkatého vápna (asi lopatku na deset centimetrů silnou vrstvu). Toto hnojivo má silný sanitární účinek a používá se pro dezinfekci půdy ve skleníku. Účinné je ale jen ve vlhkém prostředí. Takto ošetřený kompost je dobré překrýt plachtou, aby se účinek dusíkatého vápna ještě zesílil. Kompost nechte zakrytý asi deset dní. Podobný efekt má také dřevěný popel. Správný substrát Kdo si pěstuje vlastní sadbu, ví, že záleží i na vybraném substrátu. Semena se vysévají vždy do výsevního substrátu, který má snížený obsah dusíku, a proto nenutí klíčící ros tliny k rychlému růstu. Posi luje naopak růst kořenového systému, což usnadňuje ujmutí ros tlin po pozdějším přesazení. Pokud výsevní substrát nemáte, můžete ten zahradnický sm íchat s perlitem nebo pískem v pom ěru 1:1. Nebojte se, že budou ros tliny trpět nedos tatkem živin, v truhlíku poros tou jen několik týdnů. Bylinky do kuchyně

Třebaže jsou v obchodech čerstvé bylinky dostupné prakticky celoročně, doma vypěstované mají docela jiný říz.

Třebaže jsou v obchodech čerstvé bylinky dostupné prakticky celoročně, doma vypěstované mají docela jiný říz. Pokud vaříte často nebo máte velkou rodinu, určitě se vám vyplatí vypěstovat si vlastní. Bazalka má velká semena, která se snadno vysévají, a její pěstování a přesazování je jednoduché. Naopak majoránka má drobounká semínka, která je nutné vysévat opatrně, aby se alespoň trochu od sebe oddělila. Vzešlé rostlinky majoránky jsou velice jemné a přepichovat je po jedné je prakticky nemožné. Přesazují se proto celé špetky, v nichž je pohromadě osm či deset klíčních rostlin. Jaká rajčata? V polovině března je nejvyšší čas vysít rajčata. Jejich výběr není zrovna snadný, sortiment obsahuje desítky odrůd. Určitým vodítkem by mělo být, jestli je chcete pěstovat na venkovním záhonu, ve skleníku či vysadit do nádoby. Řada odrůd je totiž těmto podmínkám přizpůsobena, a pokud je budete pěstovat jinde, nevyužijí svůj potenciál a vy se zbytečně ochudíte o úrodu. Na venkovní záhony je vhodné třeba tyčkové ‚To rnádo F1‘, ‚Stupické‘ nebo ‚Parto F1‘, z keříčkových se do volném půdy hodí odrůda ‚Pavlína‘ nebo ‚Tereza‘, do skleníku ‚Start F1‘ nebo ‚Strillo F1‘ a do nádob vysaďte vždy nižší keříčkové odrůdy, jako je například ‚Karla‘, ‚Rubínek‘ nebo ‚Oranže‘. Pozor si dejte na třešňová rajčata – třebaže mají drobné plody, ros tliny samo tné jsou často standardních rozměrů. Z novinek třešňových rajčat je mo žné uvést odrůdy ‚Datlo‘, ‚Bibi‘ nebo ‚Mini‘. Ježci na zahradě Při jarním nadšeném úklidu, který má za účel vymést poslední stopy zimy ze zahrady, dejte pozor na ježky. Přespávají ve velkých neuklizených hromadách listí nebo větví, třeba pod schody nebo u hromady dřeva. Ježci se nebudí s prvními teplými dny, jsou vázáni na dostatek živočišné stravy, jako jsou slimáci, brouci a žížaly. Vzbudíte-li tedy ježky příliš brzy, bez pravidelného dokrmování zemřou hlady. Jestliže víte o tom, že na vaší zahradě žijí, je lepší jim už na podzim nabídnout na klidném místě ježčí domeček, ve kterém mohou spát až do teplého jara. Doplňte mezery S prvními teplými dny začne růst i zelenina, kterou jste vyseli nebo vysadili už na podzim. Nejčastěji jde o špenát, tímto způsobem se ale pěstuje i salát nebo cibule. Ta se sklízí buď na jaře jako naťová cibulka, nebo až v létě jako klasická cibule. Mezery v řádcích se doplňují nejčastěji dosetými ředkvičkami, můžete sem ale vysázet i cibuli sazečku nebo sazenice salátu. První zelenina Ve skleníku nebo poloteplém pařníku si už můžete vypěstovat první zeleninu. Půjde nejspíš o tzv. přirychlení, kdy sklizeň zeleniny jen o dva tři týdny předběhne zeleninu z venkovních záhonů. Pro tento typ pěstování se hodí poloteplé pařeniště nebo nevytápěný skleník. Nejčastěji se pěstují ředkvičky, salát a kedlubny. Salát a kedlubny se pěstují ze sadby, ředkvičky se vysévají přímo do půdy. O rychlenou zeleninu se jedná tehdy, když se pěstuje ve vytápěných prostorech. Ježci na zahradě Při jarním nadšeném úklidu, který má za účel vymést poslední stopy zimy ze zahrady, dejte pozor na ježky. Přespávají ve velkých neuklizených hromadách listí nebo větví, třeba pod schody nebo u hromady dřeva. Ježci se nebudí s prvními teplými dny, jsou vázáni na dostatek živočišné stravy, jako jsou slimáci, brouci a žížaly. Vzbudíte-li tedy ježky příliš brzy, bez pravidelného dokrmování zemřou hlady. Jestliže víte o tom, že na vaší zahradě žijí, je lepší jim už na podzim nabídnout na klidném místě ježčí domeček, ve kterém mohou spát až do teplého jara. Klíční rostliny

Výsevy zeleniny a letniček vzejdou většinou do deseti dnů.

Výsevy zeleniny a letniček vzejdou většinou do deseti dnů. Jakmile se objeví klíční rostlinky, snažte se teplotu trochu snížit a hodně větrat. V příliš teplém prostředí porostou rostliny jen do výšky a nebudou mít silné kořeny. V nevětraných truhlících se také rychle šíří padání klíčních rostlin. Tento jev je způsoben komplexem patogenů (hub a bakterií), které napadají jemné a křehké pletivo kořenových krčků. Jde o nevratný proces, takže pokud se objeví, rostlinám už nic nepomůže. Bránit se můžete snížením teploty pěstování (pod 18 °C), řídkým výsevem, častým větráním a včasným jednocením. Profesionální zahradníci ošetřují výsevy postřikem (Merpan 80 WP). Stálezelené dřeviny Za sušších let potřebují stálezelené ros tliny zalévat i na jaře. Nezapom eňte, že prakticky nemají „zimní klid“ a jejich životní pochody se jen trochu zpom alují. Vydatná zálivka jim pom ůže, aby využily jarní sluníčko a zazářily v nové kráse. Platí to nejen pro zimos trázy a bobkovišně, ale samo zřejmě i pro túje a jehličnany. Poznámky zahrádkáře
  • Pravidelně kontrolujte oseté truhlíky.
  • Odstraňte zimní kryty ze všech záhonů s trvalkami.
  • Narašené begónie vysazujte do květináčků.
  • Vyčistěte vnější i vnitřní skla ve skleníku.
  • Zajistěte, aby tající voda dobře odtékala a nehromadila se nikde v prohlubních.
  • Okopejte a přihnojte jahodníky.
  • Vyhrabejte a přihnojte trávník.
  • Vysazujte vinnou révu.
  • Vysévejte letničky a zeleninu.
  • Připravte si zásobu kompostu.
  • Prořezávejte stromy a proveďte jarní postřik.
  • Vyvazujte větve v ovocných stěnách.
  • Dosévejte lysá místa v trávníku.
FOTO: THINKSTOCK, SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIRMY SEMO

Co dělat v březnu


Komentáře

Napsat komentář