Co dělat v červenci

Výživa pro pivoňky

Pivoňky mají standardní nároky, proto není třeba hledat nějaký specializovaný druh hnojiva.

Pivoňky zůstávají na stanovišti dlouhá léta, Proto je tolik důležité jejich pravidelné přihnojování po odkvětu. Trsy tak zesílí a založí napřesrok dost květů. Nic nezkazíte dobrým kompostem, klidně ale můžete použít i běžné plné hnojivo. Pivoňky mají standardní nároky, proto není třeba hledat nějaký specializovaný druh hnojiva, jako je tomu u azalek či konifer.

Vyholování višní

Višně se v posledních letech na zahrady zase vracejí. Příčinou je hlavně nižší vzrůst a pikantní chuť plodů, které na trhu nejsou prakticky k dostání. Stinnou stránkou jejich pěstování je sklon k vyholování. Tomuto jevu, kdy stromy plodí jen na koncích větví a zbytek zůstává prakticky holý, lze zabránit promyšleným řezem. Základem je zimní prosvětlení koruny, které je předpokladem nasazení nových letorostů na starším dřevě. Z nich vyberte takové, na jejichž úroveň se příští rok vyholené výhony zkrátí. Nevhodné letorosty odstraňte v červnu a červenci vylamováním. U nového letorostu je vhodné nechat tzv. aktivní čípek, což je asi 10–15 centimetrů dlouhý zbytek původní větve. Tady se v budoucnu mohou vytvořit další výhony. Tímto způsobem se přesune plodonosný obrost z obvodu koruny blíže k jejímu středu.

Na letní postřiky

Bateriový postřikovač E-FARM 15L je zkonstruován tak, aby pokryl požadavky trhu po vysoce účinném postřikovači, který šetří práci a zároveň má moderní vzhled a pohodlně se nosí na zádech. Hodí se zejména pro ochranu květin, trávníků a zahrad před škůdci, k dezinfekci veřejných míst, k hygieně a ochraně proti nemocem hospodářských zvířat a drůbeže. Tato nová generace postřikovačů je poháněna z akumulátorové baterie 12 V / 7 Ah, je opatřena membránovým čerpadlem, významně šetří práci a proti ručnímu postřikovači je mnohonásobně účinná. Na plně nabitý akumulátor může aplikovat až 300 litrů kapaliny. www.prmprodukt.cz

Sklízíme levanduli

Nejvhodnější doba ke sklizni levandule je na počátku léta.

Levandule se na českých zahradách zabydlela jako žádná jiná rostlina – Češi doslova propadli kouzlu její vůně i typické barvě květů. Nejvhodnější doba ke sklizni levandule je na počátku léta. Plně rozkvetlé snítky odstřihněte, svažte do útlých svazečků a nechte na vzdušném místě usušit. Hezky vypadají i tzv. košíčky, které se používají do skříní a prádla. Jejich výhodou je, že kvítky nepadají všude kolem. Vyrobit je není těžké, podmínkou jsou jen delší stopky u sklizených levandulových snítek. Malý svazeček pevně svažte nití nebo tenkým provázkem těsně pod květy, stonky přehněte zpět a nad květy opět pevně svažte. Květy tak zůstanou uvnitř jakési klícky ze stonků.

Trávník v horkém létě

Aby trávník bez úhony přečkal extrémně teplé počasí (teploty přesahující 30 °C), musí být celkově v dobré kondici. Základem pěkného vzhledu ale není zálivka, jak se může na první pohled zdát. Pro každou rostlinu – a tedy i pro trávu – jsou nejdůležitější silné kořeny. Ty zajistíte správnou, ale hlavně průběžnou péčí. Právě nyní se zúročí jarní vertikutace odstraňující travní plsť, která dusí kořeny a brání trávě v odnožování. Prořezaný travní porost také lépe přijímá vodu, protože se dostane až ke kořenům a nezasákne jen do travní plsti, která ji nepustí hlouběji. V létě je vhodnější zalévat trávník většími dávkami vody navečer, kropení přes den trávě nijak významně neprospěje, protože hodně vody se hned odpaří, což je nejen neúčinné, ale i neekonomické.

Vlastní množení

Pokud máte alespoň trochu času a zahradnického citu, můžete si namnožit řadu rostlin sami. Dobře se z řízků množí třeba lantana nebo levandule. To je sice vytrvalý polokeř, ale po několika letech odspodu řídne a už není tak pěkný a vitální. Jako polokeř roste v místě svého původu také lantana. Nové rostliny si vypěstujete z vrcholových řízků, které získáte při tvarování původního keříku. Ze spodní části větviček odstraňte listy, řízky zasaďte do kyprého substrátu, truhlík překryjete fólií a postavte do polostínu. Přiměřeně zalévejte, aby byl substrát vlhký.

Jak bude?

Počasí je to nejdůležitější, co ovlivňuje úrodu. Jde totiž nejen o růst plodin, ale hlavně o jejich zdravotní stav. Déletrvající deště sice znamenají konec starostí se zaléváním, po nich ale nastává raketový rozvoj plísní a hnilob. Zvláště u plodové zeleniny je často nákaza rychlá a v krátké době může zlikvidovat prakticky celou úrodu. Preventivní postřiky proti plísni bramborové jsou v takovém případě na místě.

Hospodařte s vodou

Voda nad zlato – to platí zejména v prázdninových měsících.

Voda nad zlato – to platí zejména v prázdninových měsících. Na zahradě by mělo být samozřejmostí hospodaření s dešťovou vodou, která výrazně snižuje náklady na zavlažování. Měkká dešťová voda navíc rostlinám více vyhovuje. Velkou roli hraje i její teplota, která je znatelně vyšší než z vodovodu. Ale i v bytech existují možnosti, jak vodu ušetřit. K zalévání můžete bez obav použít vodu po mytí zeleniny a ovoce. Stačí mít u dřezu malý kbelíček, kam vodu zachytáváte. Nádoba by vždy měla stát i pod zahradním hydrantem, kde si oplachujete třeba gumáky nebo nahrubo myjete zeleninu.

Pořádek pod stromy

Snažte se, aby bylo pod vašimi ovocnými stromy vždy čisto a uklizeno. Spadané ovoce láká vosy a včely, které potom napichují i ovoce na stromech. Ovoce opadává předčasně i z důvodu napadení škůdci. Larvy z ovoce vylézají a často se kuklí v půdě (vrtule, pilatky, obaleči), odkud zase vylézají dospělí motýli, kteří napřesrok napadají květy a mladé plůdky. Takzvaný černý úhor (zoraná půda) se pod stromy používá převážně v intenzivních výsadbách a vinicích, na zahradě bývá běžnější trávník.

Rybízy v létě

Nezapomeňte po sklizni prohlédnout i stromky drobného ovoce – rybízů a angreštů. Revize a následná prořezávka keřů zajistí dost úrody i pro příští rok. Součástí ošetření by měla být i mělká okopávka, přihnojení keřů kompostem a hrstí cereritu. Mulčování zajistí vláhu i v horkých dnech. Rybízy koření dost mělce a suché počasí jim nesvědčí. Neuschnou sice, ale keře se pro příští rok výrazně oslabí.

Sazenice jahod

Už od pozdního jara začínají jahodníky vytvářet šlahouny s odnožemi. Po odplození keříků nastává čas k vyčištění porostu. Mladé rostliny, které jste vysadili na podzim, nechte zesílit, napřesrok by měly už hodně plodit. Všechny šlahouny proto bez milosti vytrhejte, aby byly jahodníky co nejsilnější. Ze starších rostlin můžete už získávat sazenice. Lepší je ale postupovat promyšleně. U vybraných silných trsů je dobré zaštípnout šlahoun za první založenou odnoží, aby byla co nejsilnější. Můžete také postavit přímo do porostu sestřižené kelímky s trochou půdy a sazenice do nich drátěnou sponkou přichytit. Takové sazenice budou po oddělení od šlahounu silné, s pěknými kořeny a po vysazení na nové místo budou plodit už na jaře.

Voda pro košťáloviny

Počátkem léta košťáloviny doslova nastartují růst. Potřebují proto hodně vody. Více jim vyhovují větší zálivkové dávky, voda se tak dostane opravdu až ke kořenům. Nedostatek vody se projeví hlavně na kvalitě květáku, letní kapusty a letního zelí.

Na úpal

Na každé zahradě se najde místo, které odolává snahám o rekultivaci a vytvoření ideální podoby. Nejhůře se mění místa na úpalu, kde se většinou klasickým druhům okrasných rostlin nedaří. Problém bývá zejména s dřevinami, které jsou pro vytvoření hezkého zákoutí důležité. Řešením pro podobná místa je jalovec. Velice odolný je jalovec plazivý (Juniperus horizontalis), který na výšku nepřesahuje 30–50 centimetrů. Některé kultivary zcela kopírují terén. I vyšší jalovec obecný (J. communis) je dobrou volbou, zahradnictví ho nabízejí v několika barevných variantách. Z rostlin se na tato místa hodí některé skalničky. Také mezi letničkami najdete druhy, kterým slunce vůbec nevadí (šruchy, kosmatce). Jsou nízké, proto je lepší vysadit je do vyšších nádob, které na vybrané místo postavíte. Mezi jalovci by se ztratily a nebyly by vůbec vidět.

Ošetření peckovin

Peckoviny se stříhají ve zcela jiném termínu než jádroviny, u nichž mají zahrádkáři zafixováno: zimní prořezávka – jarní řez – letní řez. Peckoviny se ale vyznačují jinou dynamiku růstu, a proto je těžiště řezu v létě – po odplození. Třebaže to tak nevypadá, je růstová aktivita peckovin po sklizni ve srovnání s jarem mnohem nižší, proto je řez bezpečný a jsou možné i větší zásahy. V této době se zkracují o třetinu nové výhony, které se stanou základem úrody příští rok. Koruny se také čistí od větví polámaných a proschlých.

Tyčkové fazole

Na začátku prázdnin je čas se poohlédnout po oporách pro tyčkové fazole.

Na začátku prázdnin je čas se poohlédnout po oporách pro tyčkové fazole. Na venkově se využívaly obyčejné dřevěné tyče, které se sestavily do jehlanců. Ve městě můžete být vynalézavější. Kromě spirálových opor pro rajčata (které jsou ale dost nízké) můžete použít i ozdobné jehlany vyrobené z propleteného proutí nebo tenkých výhonů z prořezávky stromů. Fazolky klidně ale vysaďte i k ozdobným konstrukcím určeným pro růže, budete překvapeni, jak pěkně budou vypadat.

Po hrášku

Během července se sklízí poslední hrášek a uvolněný záhon je po malém srovnání a zkypření připraven k dalšímu využití. Jestliže jste byli prozíraví a vyseli si včas ledové saláty, můžete už začít vysazovat malé sazeničky. Pokud sazenice nemáte, vysejte celoroční ředkvičky (třeba odrůdu ’Tercia’, ’Lada’) nebo letní ředkve (’Jarola’, ’Karmína’). V tuto dobu se mohou vysévat ještě červená řepa nebo černá zimní ředkev. Pro klasické ředkvičky stačí půdu jen prohrábnout motyčkou, větší typy s dlouhými kořeny potřebují zeminu zpracovanou více do hloubky (letní ředkev). Není třeba ale půdu rýt, stačí ji jen trochu nadzdvihnout rycími vidlemi.

Zaštípněte okurky

Okurky jako liány rostou do délky prakticky neomezeně, když jim to dovolíte. Lepší je zaštípnout jejich boční výhony a tím je přinutit k nasazování květů i plodů. U hadovek se boční výhony zaštipují za druhým nodem, u okurek nakládaček přibližně za třetím až čtvrtým nodem. Ve srovnání s volně rostoucí kulturou sklidíte ze zaštípnutých okurek rozhodně víc, porost bude mít také víc listů a bude vitálnější. Zkrácení výhonů za prvním či druhým nasazeným plodem je nutné i u dýní s liánovým typem růstu (Hokkaidó, velkoplodé, muškátové) a u melounů.

Letní květy

Uprostřed léta kvete dost málo dřevin. V českých zahradách období květu uzavírá vajgélie a pustoryl. Katalpy a paulovnie ale rozkvétají ještě trochu později. Chcete-li si je na zahradu vysadit, dejte pozor. V nabídce zahradnictví bývají častěji katalpy roubované (´Nana´), které ale téměř nekvetou. Pěstují se jen pro úhledný tvar korunky na jemném kmínku. Kvetoucí odrůda je ´Aurea´. U paulovnií se ale splést nemůžete, základní druh paulovnie plstnaté kvete poměrně spolehlivě.

Bezhlavé zavařování

Zavařovat můžete i bez klasické zavařovací hlavy. Postačí vám k tomu jen upínací spona a zavařovací krytka, které přidržují stejnoměrně víčko po celém obvodu k hrdlu sklenice, a to po celou dobu sterilace i následného chladnutí. Krytka vytěsňuje prostor mezi víčkem a upínací sponou, slouží k dokonalému přitlačení víčka ke sklenici a zabraňuje mechanickému poškození víčka při nasazování a sundávání spony, čímž prodlužuje jeho životnost. Zavařovací krytka je nezbytnou součástí při zavařování pod upínací sponu. Víčka se při tomto způsobu zavařování nepoškozují, lze je proto využívat opakovaně. Sundané spony a krytky se používají k zavařování dalších sklenic. www.sonix.cz

První brambory

Kdo letos nezaváhal a v teplém jaru vysázel brambory už v polovině dubna, sklízí nyní první úrodu. Rané brambory mají vegetační dobu 90 dní, polorané asi 105, není třeba ale nic složitě počítat. Když polehne a zaschne nať, jsou brambory dozrálé. A i když je v půdě necháte déle, sklizeň se nezmění – bez natě hlízy nepřirostou. Se sklizní neotálejte, tento typ brambor má na rozdíl od brambor pozdnějších tenkou slupku a náhlé deště ji hodně poškodí.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Co dělat v červenci