Co dělat v lednu


Vkusné dekorace

Právě v zimě, která bývá v našich krajích spíš šedivá než zářivá, hrají významnou roli zahradní dekorace.

Právě v zimě, která bývá v našich krajích spíš šedivá než zářivá, hrají významnou roli zahradní dekorace. Měly by být spíš větší a výrazné, jelikož v zimě nebudete s návštěvami chodit po zahradě a objevovat rafinovaná zákoutí. Výborné jsou i lucerny v nejrůznějším provedení, které promění jinak mrzuté tmavé odpoledne na zahradě v něco pěkného. Krásně vypadají i sněhové nebo ledové lucerny. Čerstvé vitaminy Třebaže je v obchodech celoročně dostupná široká nabídka zeleniny i zelených natí, vyplatí se vypěstovat si i nějaké vlastní vitaminy. Zelenina v supermarketech totiž podléhá nárokům na trvanlivost, často se sklízí nedozrálá a dozrává teprve ve skladech při řízené atmosféře. Je jasné, že její chuť často není nejvýraznější. Nahraďte ji proto částečně vlastní zelenou natí. Nejjednodušší je příprava oblíbené řeřichy, použít ale můžete třeba hořčici. Snadné je i nakličování obilovin a luštěnin. Namočená semena je ale potřeba pravidelně na sítu proplachovat. Čerstvé klíčky jsou doslova nabité vitaminy a enzymy, které nastartují váš zimou unavený organismus. V lednu už také začněte ze sklepa vynášet nahrnkovanou pažitku a postupně ji sklízejte. Slupky ovoce Zimní období je provázeno větší konzumací citrusových plodů. Jejich slupky do kompostu sice nepatří, můžete je využít ale jinak. Kůra z citronu je výborná například k odstranění pachů z mikrovlnné trouby. Stačí ji nakrájet do malého množství vody a v odkryté nádobě nechat v mikrovlnce deset minut povařit. Vůni sušené pomerančové kůry zase nemají rádi moli, a to šatní ani mouční. Sáček z řidší tkaniny naplněný usušenými slupkami pomeranče by tak měl viset ve spižírně hned na několika místech. Slupky od banánů jsou nejen výborným draselným hnojivem, ale jejich vnitřní bílou slupkou můžete vyleštit boty nebo zbavit listy pokojovek prachu. A z jablečných slupek si pak můžete povařením připravit jemně vonící čaj příjemné chuti. Pod lískami Kdo sklidil lískové oříšky napadené nosatcem, ví, jak je to nepříjemné. Ochrana proti tomuto nebezpečnému škůdci je obtížná, životní cyklus brouka je vázán i na půdu pod stromy, kde se larvy kuklí. Po sklizni i přes zimu proto několikrát důkladně vyhrabte prostor pod lískami těžkými železnými hráběmi. Buď larvy mechanicky zničíte, nebo je vyhrabete na povrch, kde je sezobnou ptáci. Kdysi se v zahradách více chovaly slepice, které se o tučné larvy škůdců ochotně postaraly. Dnes je musíte nahradit, princip je ale stejný. Sníh a dřeviny Pro jehličnany a stálezelené dřeviny je největším nebezpečím těžký mokrý sníh. Pravidelným setřásáním nasněžených polštářů je třeba chránit především štíhlé, vysoké a tvarované dřeviny. Těžký sníh je může snadno polámat nebo se jejich větve pod vahou sněhu rozklesnou. Dobrou ochranou je volné svázání větví dohromady. Větve ale nestahujte moc pevně, těsný úvazek by mohl zapříčinit žloutnutí a opad jehličí uvnitř svázaných výhonů. Živý plot v zimě Stálezelený živý plot z tújí nebo ze stříbrného smrku je působivý po celý rok, ale v zimě jeho okrasná funkce daleko lépe vynikne. I tyto nenáročné druhy jehličnanů jsou ale ohroženy. Nejvíce jim v zimě chybí vláha, proto je za bezmrazých dní pravidelně zalévejte. Důležité je to zejména v předzahrádkách nebo v úzkých prostorech podél zdí, kde mají kořeny dřevin omezenou možnost si vláhu obstarat. Rybičky v ohrožení

Okrasné rybky v jezírku jsou v zimě ohroženy nedostatkem kyslíku.

Okrasné rybky v jezírku jsou v zimě ohroženy nedostatkem kyslíku. Jezírko by tedy nemělo zamrznout. O to se mohou postarat nejrůznější plováky, které díky vloženému tepelnému tělísku stále udržují volnou plochu. Jednoduchým opatřením je i obyčejná zpola naplněná PET láhev plující na hladině. Udeří-li silné mrazy a vrstva ledu bude opravdu silná, nerozbíjejte ji sekyrou nebo kladivem. Otřesy se šíří vodou a v malém prostoru jezírka zvukové rázy ryby těžko snášejí. Lepší je horká voda, kterou pomalu nalijete na led. Popel z krbu Dřevěný popel je pro zahradu významnou živinou, nikoli odpadem. Pokud topíte tak, jak máte – tedy nelakovaným a nemořeným čistým dřevem, obsahuje dřevěný popel velké množství draslíku a vápníku. Dávkovat můžete asi 1–2 kg popelu na 10 m² zahrady. Přebývající popel ukládejte do kbelíku a prohazujte jím během jara kompost. Nikdy nedávejte na zahradu popel, ve kterém je i menší příměs uhlí nebo briket – obsahují těžké kovy, které na zahradě nemají co dělat. Pokojovky v ohrožení Suchý vzduch je největším nepřítelem pokojových rostlin. V zimě se více topí, méně větrá a rostliny potom chřadnou. Pravidelné rosení menších rostlin nebo občasná sprcha by měly předejít hnědnutí špiček listů, případně opadu listů nebo květů. Pozor ale, neroste rostliny, které v zimě prodělávají klidové stadium (nejčastěji to jsou sukulenty a některé orchideje). Rosení je nezbytné u rostlin kvetoucích nebo těsně před květem, například kamélií, azalek nebo řemenatek. Vždy by mělo být jemné a nikdy by neměla po listech stékat voda. Klid, nebo úklid? Zimní klid je dostupný jen pro rostliny a stromy. Zahrádkáři zimu využívají k pracem, které přes sezonu nestíhají nebo je odkládají. V lednu bývá už méně společenských i rodinných povinností, využijte proto tento měsíc k drobným opravám a úklidu. Nasadit novou motyčku, uklidit v kůlně nebo vyhodit plastové květináče, které se vrší ve sklepě či garáži už třetí rok, jsou nenáročné činnosti, které ale přispějí k pořádku na zahradě i vaší pohodě. Revize zásob Udělejte si čas na kontrolu vašich zásob semínek. Projděte je a zapište si, jaká semena máte a která je třeba dokoupit. Poptejte se i sousedů a kamarádů, kterým můžete nabídnout vlastní přebytky. Přehled o semínkách se vyplatí, je škoda kupovat nová, když pak v červnu zjistíte, že máte ještě použitelná z loňska. Plýtvání není ekologické ani ekonomické. Moderně se tomu říká permakulturní přístup, postaru je to zdravý selský rozum. Mrazové trhliny

Pro ovocné stromy jsou mrazové trhliny nebezpečným poškozením.

Pro ovocné stromy jsou mrazové trhliny nebezpečným poškozením. Dochází k němu při náhlých a výrazných rozdílech teplot, často mezi dnem a nocí a obvykle praskne nejen kůra, ale i lýko pod ní. Více bývají poškozeny stromy vysazené na jižních svazích, kde se v teplých dnech kmeny výrazně zahřejí. Stromy se proto chrání bílým nátěrem kmene a silných kosterních větví nebo jejich ovázáním kartonem. Ten je však třeba na jaře sundat, aby se nestal útočištěm škůdců. Černá ředkev Na pohled nevypadá nijak lákavě, ale je to opravdová vitaminová bomba. Zimní neboli černá ředkev má úctyhodný obsah vitaminů a minerálních látek, které posilují imunitní systém. Nejzdravější je nastrouhaná syrová, kdy je také výborným přírodním prostředkem proti kašli. Jinak je možné její ostrou chuť zmírnit nastrouhanými jablky nebo mrkví. Lze ji rovněž konzumovat i vařenou s kořením a octem. Na péči je nenáročná, pěstuje se buď z jarního výsevu, nebo z výsevu v polovině léta, kdy ji vysévejte jako následnou plodinu například po karotce nebo podzimním česneku. Poznámky zahrádkáře
  • Rostliny na terasu zimující ve sklepě občas zalijte a průběžně kontrolujte jejich zdravotní stav.
  • Zběžně kontrolujte uskladněnou cibuli a česnek – kusy s měkkými stroužky přednostně vyloupejte a zpracujte.
  • Sklízejte zimní zeleninu z venkovních záhonů.
  • V sadu odstraňte staré a nemocné stromy, znovu posbírejte mumifikované plody.
  • Pokud není zmrzlá půda, vápněte zeleninové záhony a okolí stromů.
  • U starších semen proveďte zkoušku klíčivosti.
  • V týdenních intervalech dávejte naklíčit řeřichu a narašit cibuli pro sklizeň nati.
  • Opravte nářadí a dokupte chybějící součástky.
  • Zalévejte živé ploty a stálezelené rostliny.
  • Větrejte ve sklepě.
Šípkový čaj

Dnes ho nahradil zázvorový čaj, přesto patří šípkový čaj k české zimní tradici.

Dnes ho nahradil zázvorový čaj, přesto patří šípkový čaj k české zimní tradici. Sběr šípků se může stát příjemným cílem podzimních rodinných vycházek. Šípky jsou významným zdrojem vitaminu C, který posiluje obranyschopnost a tak působí proti infekčním nemocem. Navíc pomáhá při bolestech žil a ovlivňuje srážlivost krve. Nasbírané šípky se musí pozvolna sušit v troubě, nejlépe při teplotě kolem 60 °C. Při vyšší se už připalují a ztrácejí na kvalitě. Šípky sušte průběžně, nikdy nečekejte, až jich bude víc, jinak totiž snadno zplesniví. Sušené šípky by si měly vždy zachovat svou červenou barvu. Sníh – žádaná komodita Ať se vám to líbí nebo ne, sníh je v zimě normální a pro zahradu je pravým požehnáním. Horší jsou holomrazy, kdy nízké teploty poškodí i rostliny, které by s malou vrstvou sněhu přečkaly zimu bez potíží. Ani „anglická“ bezmrazá zima není žádná výhra. Po takové zimě se vyskytuje spousta škůdců, hlavně slimáků, jejichž vajíčka přežila klidové období bez jakékoli redukce. Při odklízení sněhu chodníky na zahradě nikdy nesolte, abyste neponičili okolní rostliny. Dejte vždy přednost mechanickému úklidu. Odhrabaný sníh naházejte pod stromy, na trvalkové nebo zryté zeleninové záhony. Dostatek vláhy využijí hlavně ovocné stromy. Po sezoně Živý stromek pěstovaný v kontejneru by měl být v teplém prostředí bytu jen po nezbytně nutnou dobu. Rozhodně ho v obýváku netrapte až do Tří králů, teplé a suché prostředí je pro něj dost náročné. Pomůžete mu nižší teplotou v místnosti a rosením, které je ale díky vánočním ozdobám prakticky neproveditelné. Při přesunu stromku ven dodržujte zásady postupné, alespoň jednostupňové aklimatizace. Pobyt v chladnější chodbě či verandě by měl trvat minimálně tři dny. Čím je rozdíl mezi teplotou uvnitř a venku větší, tím déle by měl přesun trvat. Z první řady Zimní zahrada by v pozorovateli měla zanechat dojem, že je krásná, třebaže se na ni dívá jen od cestičky nebo z okna obývacího pokoje. Z tohoto důvodu je důležité, aby všechno hezké a zajímavé bylo vidět právě odtud. Promyšlená výsadba udělá zázrak i z docela obyčejných druhů, ať už se jedná o kalinu bodnanskou, trs čemeřice či červené výhony svídy bílé. Udělejte ze své zahrady divadlo, na které stojí za to se dívat i v zimě. Průklest keřů Jestliže nemrzne, můžete se pustit do průklestu keřů. Po opadu listí výborně uvidíte, které větve jsou mladé a silné a které vyholené a neduživé. Pracujte soustředěně a vystříhané větve hned z keřů vytahujte, odnášejte a likvidujte. Na holé zahradě je totiž každý nepořádek více vidět. Čemeřice – lednové šperky I skalní zastánci zahradního minimalismu podlehnou květům čemeřic, konkrétně čemeřice černé (Helleborus niger). Její květy rozkvétají často už v prosinci, proto ji také některé národy nazývají vánoční růží. Zakořeněná rostlina je odolná trvalka, která na zahradě může růst po desetiletí, musíte jí však vybrat dobré místo. Nejlépe se jí bude dařit pod nízkými keři, v polostínu. Celá rostlina je jedovatá, což ale vyváží mimořádná krása jejích velkých květů. Třebaže se v posledních letech na trhu objevila řada barevných variant a kříženců s dalšími botanickými druhy, bílé květy s narůžovělou vnější stranou jsou klasikou zimních zahrad. Odkvetlé rostliny Rychlené cibuloviny po Vánocích sice odkvétají, za určitých okolností si je ale můžete vysadit ven na zahradu. Předpokladem je však přesun živin z listů do cibulí. Tulipány, hyacinty, případně narcisy přeneste proto někam, kde je nižší teplota. Řešením může být spíž, sklep nebo chodba, podmínkou je ale světlo. Proces zatahování probíhá několik týdnů a končí přibližně v březnu. Rostliny pak vysaďte ven, mají-li listy ještě zelené, už nevadí. Na jaře samozřejmě nerozkvetou, květy založí přes léto a znovu rozkvetou až napřesrok. Výjimkou jsou rychlené konvalinky, které po odkvětu znovu ven nevysazujte, ale rovnou je vyhoďte. Rychlí se z puků, nikoli z cibulek a znovu už nezakoření. Efektivní plánování

Leden je měsícem, který ti aktivnější z nás tráví plánováním, co všechno v nové sezoně na zahradě vylepší.

Leden je měsícem, který ti aktivnější z nás tráví plánováním, co všechno v nové sezoně na zahradě vylepší. Podle zahradních architektů je pro zahrádkáře nejlepší tzv. sektorový přístup. Znamená to, že se s prvními teplými dny nevrhnete do zahradního centra a nenakoupíte všechno, co se vám líbí nebo je zrovna na skladě. Naopak, zaměříte se na zahradě na jeden jediný konkrétní prostor a ten budete soustředěně řešit. Může jít o místo u branky, okolí kompostéru či lavičky. Zvolenou plochu si proměříte, s pomocí katalogů či atlasů naplánujete výsadbu, zkonzultujete ji s rodinou či známými, připravíte půdu a teprve potom se vypravíte na nákupy. Zopakujete-li podobný postup čtyřikrát za sezonu, vaše zahrada bude za dva roky k nepoznání. Pro bažanty Máte-li zahradu v okrajové části města či obce, můžete na své zahradě najít stopy bažantů – typické velké křížky jsou nezaměnitelné. Jak se zástavba rozšiřuje do volné krajiny, ubývá životní prostor i pro tyto obyvatele polí a remízků, kteří se nové situaci jednoduše přizpůsobí. Jejich jídelníček je nenáročný, jako hrabaví ptáci se podobají slepicím, a proto jim uděláte radost zrním, kousky pečiva i červivými jablky, která jste vyřadili ze sklepa. Místo, kam krmení bažantům připravíte, by mělo být trochu chráněno, nasypte ho třeba pod nízké větve zahradních jalovců. Nebojte se, že je napadnou kočky – bažant je dost velký a silný pták, na zdravého si kočka netroufne. FOTO: SHUTTERSTOCK, THINKSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Co dělat v lednu


Komentáře

Napsat komentář