Co dělat v listopadu


Chraňte cizince
Většina dřevin a trvalek, které se na zahradách pěstují, nemá s přezimováním u nás větší problémy. Potíže mají jen rostliny, které pocházejí z jiných podmínek. Problémem jejich přezimování nebývá překvapivě nízká teplota, ale zimní vlhkost. K těmto rostlinám patří nejčastěji skalničky, ale i některé cibuloviny a traviny původem ze stepních oblastí, kde je v zimě sucho. Náleží k nim například liliochvostec (Eremurus) a kortadérie neboli pampová tráva. Podmínkou úspěšného pěstování je především svědomitá drenáž místa výsadby a ochrana proti vlhku – zakrytí netkanou textilií, kbelíkem nebo speciálním krytem.

Zátiší s okrasnými trávami je v listopadu velmi pěkné.

Zátiší s okrasnými trávami je v listopadu velmi pěkné.

Mulčovací kůra
Používáte-li na zahradě k mulčování stromovou kůru, nezapomeňte, žezáleží na tom, z jakých stromů kůra pochází. Na zahradu se lépe hodí kůra z listnatých stromů – není totiž tak kyselá jako kůra jehličnanů. Ta je naopak jako stvořená k používání ve vřesovištích a pod rododendrony. Velké kusy kůry je nutné rozlámat nebo rozšlapat na tvrdém povrchu.

Pro milovníky máty
Čerstvých natí je v zimě méně, doma se v tomto období pěstuje hlavně pažitka a řeřicha. Kdo má na zahradě ale mátu, může v domácích podmínkách vyzkoušet i ji. Máta je totiž razantně rostoucí trvalka, která poroste téměř kdekoli. Na konci podzimu proto vyryjte několik jejích podzemních výhonů a vysaďte je do většího květináče. Za dva tři týdny v teple začnou růst a vy budete mít po celou zimu dost aromatických listů pro přípravu čajů i koktejlů.

Zásobní hnojení
Hnojení průmyslovými hnojivy do zásoby se před lety považovalo za naprosto nepostradatelné. Dnes se ale pohled na tento typ hnojení mění, využívá se hlavně v intenzivních výsadbách a na velkých plochách. Na zahrádkách se současný trend přiklání k hnojení jen prostřednictvím kvalitního kompostu. V okrasných výsadbách se využívají i speciální hnojiva – třeba na trávník, pro rododendrony či balkonové rostliny. Na malých plochách lze tedy klasické zásobní hnojení, jak se mu kdysi říkalo, zcela vynechat. To ale neplatí o vápnění, které je i na menších zahradách nepostradatelné.

Azalky před květem
Pokojové rostliny jsou na podzim většinou v útlumu. Pro některé druhy to ale neplatí a právě se chystají ke kvetení Například pokojové azalky nasazují na květy na přelomu léta a podzimu, takže je domů z letnění přinášíte už se založenými květy. Azalky jsou chladnomilné rostliny a stačí jim teplota kolem 12 °C, ideální je pro ně proto chodba či světlá hala. V listopadu už poupata začínají ukazovat barvu, což je signálem ke změně péče. Nyní potřebují dostatek světla, ocení i zvýšení teploty na 18, max. 20 °C. Potřebují přiměřenou zálivku odstátou nebo dešťovou vodou. Správně se pokojové azalky přihnojují na konci jara, zhruba v květnu, ale pokud jste to nestihli, můžete je trochu přihnojit i v době nakv étání, a to speciálním hnojivem pro azalky dvakrát až třikrát po 14 dnech.

Bezpečná zahrada
První mrazíky a poslední listí – to je nebezpečná kombinace pro chůzi po dlažbě a jiných zpevněných plochách. Žije-li s vámi v domácnosti senior, zaměřte se na pravidelný úklid těchto povrchů. Záludná jsou hlavně místa ve stínu domu, která pomalu osychají, listy se zde rychleji rozkládají a už za pár dní vytvoří nepříjemně klouzavou vrstvu.

Nezapomeňte na krmítka

Pozorování ptáků na krmítku se může stát vyhledávanou kratochvílí pro vás i děti.

Pozorování ptáků na krmítku se může stát
vyhledávanou kratochvílí pro vás i děti.

Pozorování ptáků na krmítku se může stát vyhledávanou kratochvílí pro vás i děti. S přikrmováním začněte v době, kdy napadne sníh a ztíží ptákům přístup k potravě nebo začne mrznout. Ve městě, kde jsou zdroje potravy pro ptactv o omezené, začněte s krmením dříve, aby měli ptáci čas nový zdroj potravy objevit. Krmítko by mělo být umístěné tak, aby k němu měli ptáci přístup z větví okolních keřů a stromů. Místo, kde široko daleko nic neroste, ptáky lákat nebude, protože se zde nebudou cítit v bezpečí. Současně by krmítko mělo být mimo dosah koček – je tedy lepší zavěšené než upevněné na kůlu. Až jako poslední zohledněte požadavek, že chcete na krmítko vidět třeba z okna kuchyně.

Poslední úroda
Užitková zahrada vydává poslední úrodu. Zatímco však všechno ovoce musíte sklidit do prvních mrazíků, některé druhy zeleniny mrazy přečkají. K nim patří především všechny kapusty, růžičková kapusta a kadeřávek zůstávají na záhonech až do jara a hlávková pozdní kapusta (odrůda ‚Vertus 2′) mrazíky na záhonu také přežije, a její chuť bude dokonce jemnější. Spěchat nemusíte ani s vyrýváním pozdní mrkve (‚Flakker‘, ‚Maxima‘, ‚Karola‘, ‚Rubína‘) a pastináku (‚Bielas‘, ‚Dlouhý bílý‘) na zimní uložení. K odolné zelenině náleží i zimní pór (‚Elefant‘). Lépe než na záhonu mu ale bude v pařeništi, kam ho na podzim založte (kvůli snazšímu vyrývání za mrazů).

Jak se suší šípky
Šípky patří vlastně k bylinkám, ale ve srovnání se zelenými natěmi se suší obtížně. Šípek je totiž poměrně velký plod, který je třeba usušit vcelku. Zapomeňte však na sušení na sítech nebo podnosech přirozeným vzduchem – tento způsob se pro šípky vůbec nehodí, plody téměř vždy zplesnivějí a musíte je vyhodit. Pomozte si proto umělým zdrojem tepla – troubou nebo sušičkou. Šípky před sušením vždy přeberte, zbavte zbytků okvětí a krátce opláchněte. Teplota vhodná pro sušení by se měla pohybovat mezi 60 a 80 °C. Sušení šípků pak trvá asi dv ě hodiny, dv ířka trouby ale musejí zůstat pootev řená. Správně usušené šípky by měly při přesypávání chrastit

Co s listím?
Listí je materiál, na který se na podzim většinou nahlíží jen jako na odpad, který je třeba ze zahrady co nejrychleji odstranit. Na zahradě má přitom různá využití.

  1. Nastýlka – vyhodit jeden víkend tři pytle listí a druhý si zajet do obchodu pro kokosové rohože na zimní ochranu rostlin je krátkozraké a drahé řešení, bohužel docela časté. Listí lze využít pro nastýlku drobného ovoce, třeba maliníku, který má pupeny uložené dost mělce pod zemí. Listí výborně chrání také jarní rostliny, jako jsou sasanky nebo drobné cibuloviny, schová zeleninu založenou v pařeništi, například pór, a výborně uchrání i trvalky. U trvalek ale pozor, vrstva nesmí být vyšší než 5–7 centimetrů, jinak by rostliny mohly plesnivět.
  2. Materiál do kompostu – suchým listím je vhodné prokládat vrstvy vlhké trávy z poslední seče. Tak bude kompost vzdušnější a na jaře se v něm rychleji nastartuje rozkladný proces.
  3. Podestýlka – kdysi se suché listí používalo jako podestýlka pro králíky nebo do kurníku, zvláště v případě, kdy lidé neměli žádný zdroj slámy. Nic nebrání tomu, aby se suché napytlované listí opět stalo dostupným stelivem pro morčata, zakrslé králíčky nebo jiné domácí mazlíčky.

Ovocné stromy před zimou
Čisté a uklizené – tak by mělo vypadat okolí sklizených ovocných stromků. Samozřejmostí je posbírané ovoce a posečená, případně vyhrabaná tráva. Dobré je i odstranění tzv. mumií z korun stromů, na jaře se totiž snadno stanou zdrojem infekce, která pronikne bliznami do semeníků nových, zakládajících se plodů. Stromkům, které jste vysadili na jaře, znovu překontrolujte opěrný kolík a úvaz, případně si připravte obal chránící mladý kmínek proti okusu. Ze stromů také sundejte a zlikvidujte všechny zbytky po biologické ochraně – z korun lepové destičky, z kmenů lepové pásy.

Chvíle pro skleník
Pokud jste už ze skleníku sklidili všechnu zeleninu, měli byste ho dát také do pořádku. V první řadě je třeba z něj smýt nátěr, který zajistil nižší intenzitu slunečních paprsků v létě. Stačí k tomu obyčejná voda s kapkou jaru. Vyberte si k této práci hezký den, omytí může trvat dost dlouho. Další na řadu by měla přijít kontrola oken a jejich vyčištění i z vnitřní strany. Čas byste si měli udělat také na úklid a revizi závlahy a opor.

Předzahrádky na podzim

Podzimní předzahrádky bývají často smutné a opuštěné.

Podzimní předzahrádky bývají často smutné
a opuštěné.

Podzimní předzahrádky bývají často smutné a opuštěné. Často se zde totiž vysazují rostliny kvetoucí časně na jaře – cibuloviny nebo třeba růže. Listopad tak pro řadu předzahrádek představuje konečnou. Vysaďte sem proto například okrasné trávy nebo keř s pěknými plody. Nejrychlejším řešením je umístit do předzahrádky menší plastiku či tvarované kameny. Potěšíte tak kolemjdoucí a přispějete ke kultivaci veřejného prostoru, který často tak obdivujeme za našimi hranicemi.

Opravy a úpravy
Právě nyní, kdy opadává listí, je vhodný čas na opravy treláží a pergol, případně zahradního nábytku a nářadí. Projděte proto zahradu s kladívkem a krabičkou hřebíků v ruce, ke slovu přijde určitě i šroubovák a šroubky. Rychlá posezonní revize zahradního vybavení vám na jaře ušetří čas.

Nebezpečný odpad
Herbicidy a podobné přípravky, které na zahradě používáte, patří k nebezpečným látkám a je třeba s nimi podle toho zacházet . Po sezoně proto jejich zásoby proberte a roztřiďte na ještě použitelné a odpad. Prázdné obaly a nepoužitelné zbytky pesticidů nikdy ale nevyhazujte do běžného odpadu, ale odneste je do sběrných dvorů, technických služeb nebo na jiná sběrná místa.

Elektřina na zahradě
Zahradní sloupek se spínací 24hodinovou zásuvkou je ideálním řešením pro rozvod elektrické energie po zahradě. Nyní můžete snadno připojit elektrickou sekačku, čerpadlo, osvětlení, elektrické nůžky na živý plot apod. Díky povrchu, který věrohodně imituje skutečný kámen, působí zásuvka nenápadně a splyne s okolím. Výrobek je vybavený mechanickými denními spínacími hodinami, které podle nastavení spínají dvě zásuvky s ochranným kontaktem. Nejkratší doba sepnutí je 15 min. K dostani na www.conrad.cz.

Chryzantémy ve skleníku
Ve vyšších polohách, kde zima přichází brzy, je vegetační doba pro kvetení chryzantém příliš krátká. Odrůdy s velkými květy k řezu mají proto větší úspěch při výsadbě do skleníku. Chryzantémy ve skleníku jsou ale často napadány mšicemi, je tedy nutné i ve skleníku hlídat jejich zdravotní stav. Velkokvěté kultivary nezapomeňte průběžně vyštipovat, aby květy byly opravdu výstavní.

Pod ochranou
Velké nádoby s dřev inami často zůstávají na terasách po celou zimu. Také ale potřebují ochranu, a protože jsou u rostlin vždy nejchoulostivější kořeny, zaměřte se předev ším na následující:

  1. Nádoby podložte prkénkem, aby květináče nestály přímo na studené zemi.
  2. Shora kořeny chraňte nastýlkou – vrstvou listí nebo slámy.
  3. Menší květináče obalte zvnějšku ještě jutovinou.
  4. Nádoby s rostlinami shromážděte k sobě, z návětrné strany je můžete chránit i nějakou zástěnou (třeba paletou), lépe tak odolají chladnému větru.
  5. Nadzemní části rostlin ochraňujte jen u druhů, které pěstujete prvním rokem, a u těch choulostivějších druhů, u tuzemských je to zbytečné.
  6. Vždy ale chraňte před mrazem růže na kmínku, speciálně místo očkování.

Zapomeňte na trvalky
I když se na podzim uklízí celá zahrada, na trvalkové záhony můžete klidně zapomenout. Je pro ně totiž lepší, když je necháte neuklizené, než když se do nich svědomitě vrhnete s hráběmi. Spadané listy a stonky se samy postarají, o co je třeba, a vytvoří kyprou peřinu, která ochrání pupeny a krčky rostlin schovaných pod zemí. Pokud jste však trvalky vysazovali teprve na jaře a opadaného materiálu je na záhoně málo, přisypte na něj ještě náruč listí.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Co dělat v listopadu


Komentáře

Napsat komentář