Co dělat v prosinci

Něžné překvapení

Jasmín nahokvětý s veselými žlutými kvítky a neodolatelně krásnou kalinu bodnanskou s vonnými růžovými květy.

Smutné holé zahrady jsou běžným koloritem zimních měsíců. Nemusí tomu tak ale být, už v zimě rozkvétají hned dvě nenáročné dřeviny pěknými květy. Jde o jasmín nahokvětý s veselými žlutými kvítky a neodolatelně krásnou kalinu bodnanskou s vonnými růžovými květy. Vysaďte si je na předzahrádku nebo k domu, abyste je měli na očích nejen vy, ale i kolemjdoucí. Potěší určitě každého.

Poslední sázení
Prosinec patří podle průběhu počasí v posledních letech spíš k měsícům podzimním, sníh a mráz přichází obvykle až po Vánocích. Teplé a vlhké počasí můžete využít i k výsadbě podzimního česneku. Podmínkou je nezamrzlá vláčná půda. Pozdě sázený česnek bývá v dobrém zdravotním stavu, stroužky vysazené v chladné půdě totiž už tolik neohrožují půdní houby a jiné patogeny, které js ou aktivní při vyšších teplotách. Sázení česneku dříve než ve druhé polovině října je proto z tohoto důvodu nevhodné.

Zahrada jako prostřený stůl
Vaše zahrada je součástí přírody, ať už jste ji tak naplánovali nebo ne. Neměla by to tedy být obrazně řečeno poušť, na které ptáci nemají důvod se zdržet. Je pěkné věšet na větvičky lojové koule a krmítka, ale to je jen přilepšení ve špatných časech. Na zahradě by měly být dřeviny, do nichž se ptáci schovají, keře s jedlými plody, kterými se mohou živit po celý podzim, neuškodí nějaké pevné vysoké trvalky se semeny či sem tam nějaká slunečnice. Také bodláky přilákají hodně drobného ptactva. Zahrada sice nebude vypadat tak uklizeně, ale bude živá a hodující drobotinu budete jistě rádi pozorovat vy i vaše návštěvy.

Proč nekvete azalka?

Azalka patří mezi rostliny, které potřebují „projít nouzí“.

Loni koupená azalka byla obalená květy a letos – třebaže vypadá zdravě – se ukázal jen jeden dva kvítky? Možná je to tím, že jste se o ni starali až moc. Azalka totiž patří mezi rostliny, které potřebují „projít nouzí“, aby nasadily květy. V létě je pro ni proto ideální letnění, během něhož ji zalévejte až v době, kdy jí zcela vyschne kořenový bal. Tento jev je v přírodě přirozený – rostliny zakládají květy (a poté plody), aby si zajistily přežití. Setkáte se s tím i u orchidejí, kaktusů nebo třeba řemenatky.

Které rozkvetou?
Čas barborek je hned na počátku adventu a téměř v každé české domácnosti najdete za oknem nějakou větvičku. K tomuto zvyku se využívají nejen větvičky klasických třešní, ale i další dřeviny. Úspěšní budete ale jen u druhů, které kvetou časně na jaře, podobně jako třešně. U druhů kvetoucích později na jaře nebo v létě trvá vývin poupat déle, často se ale také stává, že poupata zaschnou a vůbec se nerozvinou. Spolehlivě rozkvetou třeba zlatice, kdoulovec, třešně, sakury, mandloně nebo trnky. Hůře už rozkvétají jabloně a hrušně a špatně například šeříky, robustní jírovce, pustoryly, tamaryšky, tavolníky či vajgélie – tedy druhy kvetoucí až na přelomu jara a léta.

Kompost a štěpka
Štěpka je organický materiál a jako taková do kompostu patří. Vylehčí ho a provzdušní, což je dobré hlavně v době, kdy do kompostu ukládáte velké množství jednodruhového materiálu, jako je posečená tráva nebo listí. Problém by mohlo představovat jen velké množství štěpky z kůry či dřeva jehličnanů, které kompostovaný materiál silně okyseluje, zbytky pryskyřice navíc mohou zastavit rozklad organické hmoty. Je proto na místě se řídit nikoli chemickými rozbory, ale zdravým rozumem – kyblík materiálu do kompostéru dát můžete, přívěsný vozík určitě ne.

Kontrola cibule

Měkký krček
signalizuje s nejv ětší pravděpodobností vnitřní hnilobu.

Jestliže jste si obstarali cibuli na uskladnění, měli byste ji před uložením pečlivě prohlédnout a zkontrolovat pohmatem oblast krčku. Jen tak poznáte, zdali je cibule zdravá – měkký krček signalizuje s největší pravděpodobností vnitřní hnilobu. Takové cibule dejte stranou a přednostně je zpracujte nebo vyhoďte.

Těžký sníh
Sníh je pro přírodu i zahradu požehnáním a jeho klady výrazně převažují nad zápory. Z těch se často uvádí rozlamování dřevin. Zvolna se snášející vločky samozřejmě nic nerozlomí, hrozbu ale představuje těžký sníh s deštěm, často kombinovaný i s námrazou – tehdy je zahrada skutečně ohrožena. V takové situaci vezměte bidlo a v nepromokavém oblečení zkontrolujte všechny dřeviny a sklepáním sněhu z větví jim ulevte od nečekané tíhy. Ohrožen je i živý plot, který je díky velké ploše větví zatížen ohromnou vahou a skutečně se může rozlámat.

Procházka ke stromkům
Ještě než napadne sníh, měli byste si udělat čas na kontrolu nově vysazených stromků a dosypat k nim případně půdu, která se už trochu slehla. Je dobré zkontrolovat i nakopčené růže, kyprá půda kolem nich totiž láká kočky a ty ji rády rozhrabávají. Na venkově je na místě i ochrana kmínků před zajíci.

Na nic nečekejte!
Uložili jste zimní jablka? Mrkev? Naložili zelí? Zavařili švestky? Založili pór? Na nic nečekejte a využívejte své zásoby od prvních zimních týdnů. V mnohých domácnostech se spotřeba uložených produktů často odkládá „na pak“ – a v únoru jsou popelnice plné houbovitých jablek bez chuti. Myslete na to, že ve velkoskladech bývá řízená atmosféra a uložená jablka tu opravdu vydrží do další sklizně, ale běžné sklepy tuto možnost nemají. Snažte se tedy vytěžit z vaší práce maximum.

Poslední listí
Málokdy všechno listí spadne ze stromů během jednoho či dvou víkendů. Podzim bývá dlouhý, a tak listí ze stromů opadává postupně. Často se stane, že se náhle zhorší počasí, začne pršet a velké množství listí už nestačíte uklidit. Třebaže byste chtěli mít před zimou zahradu uklizenou a pěknou na pohled, samotné zahradě spadané listí nijak nevadí. Jediné místo, kde dlouhodobě ležící listí škodí, je trávník, případně skalka. Listí proto můžete bez problémů nahrnout pod listnaté i jehličnaté stromy, zasypat jím trvalkové záhony, pařeniště, vysoké ekozáhony či růže. Příroda to tak dělá také. A to, co zbude, můžete klidně uklidit až na jaře.

Trávník – nechte ho spát!

Omezte tedy chození po trávníku na
minimum a nenechte na něm dovádět ani děti.

Při nízkých teplotách každá rostlina zastavuje svůj růst a její schopnost obnovy klesá na nulu. Na tento fakt myslete zejména tehdy, máte-li na zahradě pěkný trávník. Zatímco v sezoně je prakticky nezničitelný a funguje na zahradě jako zelený koberec, v zimě je zranitelný. Přecházením se ničí hlavně jeho odnožovací uzly, které jsou uloženy těsně pod povrchem půdy. Omezte tedy chození po trávníku na minimum a nenechte na něm dovádět ani děti. Chovejte se tak, jako by trávník byl vodní hladina – obcházejte ho. Na jaře si tím ušetříte mnoho práce spojené s jeho restartem.

Horká novinka
Skvělým tipem na vánoční dárek je sporák na pevná paliva v odstínu antracit. Jeho nový „kabát“ je vhodný do kuchyní v moderním stylu, kde bude skvěle ladit s dalšími, především nerezovými spotřebiči. Sporák pořídíte od 25 990 Kč. Bližší informace získáte na www.kvs-ekodivize.cz nebo na tel. č. 554 797 147.

Klid pro pokojovky
Pokojové rostliny jsou na počátku zimy ve stavu nejhlubšího spánku. Nehnojte je a nepřesazujte, přestože jste to třeba na jaře nestihli. Minimální zálivka, jemné rosení, případně otírání velkých listů jemnou houbičkou – to je všechno, co potřebují. Dejte si také pozor na příliš vysoké teploty vytopených bytů, neměly by přesahovat 20 °C. Výjimku tvoří rostliny, které v této době nakvétají, případně tvoří poupata – nejčastěji jde o azalky, kamélie, kaly, řemenatky a orchideje. Tyto druhy je třeba trochu přihnojit a pravidelně zalévat odstátou vodou. Nepřenášejte je však, přišly by o poupata.

Jehličnany

V zimě prožívají jehličnany na zahradě své hvězdné týdny – pozorovatele nerozptylují pestré barvy květin ani třepotavý neklid listnatých stromů. Pokud si je na zahradu teprve plánujete pořídit, dobře si v zahradním centru prohlédněte, jak barevně působí. Vyvarujete se tak překotných nákupů stromků ve stejných barevných odstínech, s nimiž by zahrada vypadala nudně. Krásné jsou „zlaté“ jehličnany, ale na menší zahradě by měl růst jen jeden či dva, aby patřičně vynikly. Jehličnany potřebují kyselejší půdu a hnojivo s vyšším obsahem draslíku, přehnojování kompostem či jinými organickými hnojivy je nevhodné.

Přípravy na jaro
Máte-li trochu času, prohlédněte si v klidu své zásoby květináčů a sadbovačů, truhlíků i podmisek. Zapište si, co chybí nebo je popraskané, abyste na jaře šli do obchodu najisto. Zvláště velké nádoby netradičních rozměrů se shánějí hůř. Vyházejte také malé květníčky z kupované sadby, protože pokud si nepěstujete sadbu sami, nevyužijete je a v kůlně budou jenom překážet.

Čistá skalka
Uměle založená skalka je v běžných podmínkách vždy trochu choulostivá záležitost a rozhodně nejde o bezúdržbový prostor na zahradě. I když na ni vysadíte odolnější skalničky, neobejdete se například bez pečlivého pletí. Skalky jsou také citlivé na zimní vláhu, proto by měly být vždy dobře oddrenážované, a hlavně vyhrabané. Ležící listí totiž zabraňuje odparu a odtoku vody a skalničky pod ním pak často hynou. Důvodem ale není „vymrznutí“, na mráz jsou alpinky z hor zvyklé, ale „vymoknutí“, tedy podehnití či uschnutí rostlin způsobené odumřením kořenů.

Černá ředkev – zdraví ze sklepa

V posledních letech jsou opětovně „objevovány“ léčebné účinky
u nás tradičně pěstovaných plodin.

V posledních letech jsou opětovně „objevovány“ léčebné účinky u nás tradičně pěstovaných plodin. Renesanci prožívají šípky, kysané zelí, heřmánek, rakytník a další. K významným rostlinám s prokazatelně léčivými účinky na zdraví a odolnost patří i černá ředkev. Pěstuje se snadno – vysévá se přímo na záhon ve druhé polovině léta, přibližně od července a bulvy se sklízejí v říjnu. Pro zimní využití se ředkev zakládá do písku stejně jako mrkev či pastinák. Významný je pro nás nejen její obsah vitaminu C, ale hlavně látek s obsahem síry, tzv. fytoncidů, které mají antibiotické účinky. Z ředkve se vyrábějí i posilující výluhy a šťávy, které se používají jako lék.

Řeřicha je jistota
Existují plodiny, které nejsou vázané na pozemek, a přesto zajistí rodině přísun lepší stravy. Jde především o nejrůznější natě a klíčky. Jistotou je však řeřicha. Její léta trvající obliba pramení i z toho, že k jejímu nakličování není potřeba žádné speciální vybavení a čerstvé klíčky se objeví rychle – semínka klíčí prakticky před očima. Udělejte si proto zásobu semen řeřichy na celou zimu.

Chryzantémy – počkejte si
Zaujala vás u sousedů krásná listopadka? Nechtějte, aby vám ji odkopli ještě teď na podzim. Poproste ale sousedy, aby vám trs označili, a požádejte o rostlinu až na jaře. Trvalky, které kvetou na podzim, jako js ou třeba chryzantémy, třapatkovky nebo japonské sasanky, mají trochu jiný vegetační cyklus a přesazují se až na jaře. Nyní by se téměř určitě neujaly, jejich schopnost zakořenit bývá po odkvětu prakticky nulová.

Podzimní, či zimní práce?
Ještě v prosinci můžete klidně rýt záhony, hloubit jámy, připravovat základy pro skalku či zarývat zelené hnojení. Silnější mrazy v posledních letech přicházejí dost pozdě, proto se pracovní sezona na zahradě prodlužuje až k vánočním svátkům.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ