Co dělat v únoru


Práce v sadu

Jestliže máte v sadu ještě starou loňskou trávu, je nejvyšší čas ji vyhrabat.

V únoru je v sadu na rozdíl od zbytku zahrady nejvíce práce. Je třeba prořezat a postříkat stromy (zásadně v tomto pořadí), opravit vedení a kůly a vykopat jámy na nově plánované stromky, pokud jste to neudělali už na podzim. Jestliže máte v sadu ještě starou loňskou trávu, je nejvyšší čas ji vyhrabat. Hrábě vám také pomohou při úklidu posledních spadaných jablek ze špiček stromů. U starých stromů je třeba drátěným kartáčem odstranit starou borku. Dále je nutné zlikvidovat staré lepové pásy a destičky, pokud ještě v korunách a na kmenech porůznu zůstaly, a navézt ke stromům kompost. Příprava půdy Plochu, kterou jste na podzim zryli do hloubky, je třeba už jen srovnat hráběmi a nechat trochu slehnout. Rýt je nutné jen půdy silně utužené nebo zaplevelené. Pokud jsou ale záhony v dobrém stavu – třeba po sklizni podzimní mrkve, brambor nebo košťálovin, není třeba je rýt do hloubky. Stačí je pouze trochu nakypřit rotavátorem nebo těžší motyčkou. Po hlubokém rytí potřebuje půda alespoň 14 dní, aby se slehla. Pokud byste do takové půdy něco vyseli nebo vysadili, sazenice by uschly, protože v půdě zůstávají určitý čas po rytí vzduchové skuliny, kam se nedostane voda, a to ani spodní, ani zálivková. Čas na begonie Přibývající světlo budí ze zimního klidu také hlíznaté rostliny uložené ve sklepě. Pokud je máte uložené v rašelině nebo jen nasucho, je čas hlízy pomalu připravovat na jarní výsadbu. Začněte přetříděním hlíz. Máte-li ve sklepě málo světla, přeneste si práci třeba do chodby. Hlízy pečlivě prohlédněte a ty s měkkými místečky u pupenů či se zaschlými proláklinami bez milosti vyhoďte. Zdravé hlízy narovnejte do truhlíků s vrstvou nového substrátu a začněte zalévat. Pozor ale, teplota by měla být kolem 20 °C, tedy výrazně vyšší než ve sklepě. Hlízy pak brzy pustí kořínky a začnou pomalu rašit. Jakmile se však objeví lístky, je třeba teplotu zase trochu snížit. Ptačí pomocníci

Víte, že jediný pár sýkorek zlikviduje za sezonu několikanásobek svojí váhy housenek a dalších škůdců?

Víte, že jediný pár sýkorek zlikviduje za sezonu několikanásobek sv ojí váhy housenek a dalších škůdců? Nalákat je do korun ovocných str omů vám pomůže budka zavěšená na správné míst o. Její vletový otv or by měl být široký asi 35 mm, potom ho mohou používat i větší druhy sýkor (koňadra) a pěvců (pěnkava), směřovat by měl k východu či jihu. Otv or široký 28 mm st ačí pro malé druhy sýkor, jako je parukářka, uhelníček nebo modřinka. Bidýlko u vchodu není nutné, sýkorky ho nepotřebují. Materiál na budku by neměl být na vnitřní str aně ohoblován a nalakován – hrubá prkna ptákům vyhovují lépe. Vnější nátěr ekologickými barv ami či impregnace fermeží možná samozřejmě je. Budka by měla mít přední str anu odklápěcí, aby šla po sezoně vyčist it. Musí být také pevně přivázaná ke kmeni str omu, ve volně visící se ptáci necítí dobře a nezahnízdí v ní. Do obchodů pro novinky Třebaže do plné sezony ještě několik týdnů zbývá, právě v únoru a březnu je nabídka semenářských firem kompletní. Po letošních novinkách se poohlédněte včas a zajistěte si všechno, co plánujete pěstovat. V době, kdy se semínka aktuálně vysévají, už bude jejich nabídka notně probraná, v hojně navštěvovaných zahradních centrech je ani nedostanete a budete je muset narychlo shánět jinde. Hnojit – čím ano, čím ne Únor by měl být poslední měsíc, kdy můžete na záhony aplikovat průmyslová hnojiva. Tento postup je ale možné použít jen v chladnějších částech republiky, kde je ještě sněhová pokrývka nebo mráz. V nižších polohách se již v únoru začínají připravovat záhony pro setí, proto spíše rozvážejte a zapravujte kompost a rozložený hnůj. Tam, kde jste na podzim hnojili průmyslovými hnojivy, už na jaře neaplikujte nic, snadno byste rostliny přehnojili nebo popálili. Malou dávku kompostu můžete na tyto záhony použít až k následné plodině, kterou vysadíte v létě po první sklizené plodině. Česnekové výhonky Na konci zimy už některé odrůdy uskladněného česnekU začínají klíčit a str oužky rychle ztrácejí na kvalitě. Mladé výhonky ale mají příjemnou chuť a můžete je používat do čínských úprav jídel, při nichž se běžně používají. Výhonky si můžete samozřejmě vypěst ovat i záměrně, kdy narašené palice česneku narovnáte hust ě do hlubokého talíře a trochu zalijete vodou. Balkonovky ze semen Kdo si chce na balkon a terasu vysadit do truhlíků vlastnoručně vypěstované sazenice, měl by začít s výsevy. Na čas jsou náročné především klasické muškáty, delší dobu ale potřebují i petúnie nebo gazánie. Dobře se pěstují i jiřinky, které jsou vděčné a vydrží kvést v neumdlévající kondici celé léto. Pěstují se ale jen jako letničky, proto na podzim odpadne práce se zimováním hlíz. Nespěchejte na trávník Horlivost a nedočkavost jsou vlastnosti, které trávník v předjaří nejvíce poškodí. Není třeba za každého teplejšího dne, kdy svítí sluníčko, hned trávník vyhrabávat a „startovat“ hnojivem. Tráva potřebuje začít růst, pak rychle obnoví svůj pěkný vzhled prakticky sama. Přecházení po vláhou nasáklé ploše navíc zanechá hluboké stopy, které budou vidět ještě za dlouho. Spěchat na zahradě se nevyplácí, všechno má svůj čas a u trávníku to platí dvojnásob. Přiměřené nádoby

Pro sazenice volte přiměřené nádoby.

Proč se vlastně sazenice přesazují minimálně dvakrát, když stejně rostou velice rychle? Důvodem je skutečnost, že sazeničky zasazené rovnou do velkého květináče nedokážou svými zatím málo rozvětvenými kořeny odčerpat všechnu zálivkovou vodu. Jestliže pak voda zůstává v půdě příliš dlouho, kořeny nemohou dýchat, rostlinky zaostávají v růstu a často i uhnijí. Voda navíc snižuje i teplotu půdy a ničí její strukturu. První setí V teplých nížinách mají zahradníci výhodu dlouhé sezony, a tak stihnou třeba karotku nebo mrkev vypěstovat dvakrát. Kořenové zeleniny velice dlouho klíčí, proto je možnost časného výsevu už na konci února velké plus. Limitní je v tomto případě nejen teplota při výsevu, ale především stav půdy. Ta by měla na povrchu trochu osychat, měla by se při zmáčknutí lehce drobit a rozhodně by neměla zůstat v podobě mokré hroudy. Mrkev, petržel i pastinák vysévejte mělce, hloubka výsevu by měla být maximálně dva centimetry. Kontrola dvouletek Zima s mírným průběhem počasí dvouletkám spíše sv ědčí. Pokud jst e je na podzim přikryli, třeba chvojím nebo list ím, měli byst e vrstv u uvolnit, aby se k rost linám dost al vzduch. Pod příliš vysokou vrstv ou organického materiálu by ztratily vitalitu, zežloutly by a mohly by je napadnout plísně. Je také dobré lehce přimáčknout půdu ke kořenům, případně ji ke krčku trošku přihrábnout. Jahodiště po zimě Citlivé srdéčko jahodníku musí vždy zůstat nad úrovní půdy a nikdy by do něj neměla natéct voda. Při jarním přihrnování půdy ke kořenům u sazenic vysazených na podzim mějte proto tento fakt stále na paměti. Lepší je okolí sazenice nejdříve přimáčknout obráceným listem motyčky a až poté půdu v případě potřeby lehce přihrnout. Zimní ochrana Zimní kryt by neměl na záhonech zůst ávat zbytečně dlouho. Stejně jako u dvouletek ji také u trv alek a růží uvolněte, aby se rost liny nezapařily a začaly rašit. Raději než hrábě použijte jen prst y, abyst e neporanili rašící cibuloviny, které v záhonech s trv alkami čast o rost ou. Opatrně post upujte zejména ve skalkách – řada skalniček kvete brzy na jaře a poranění by je vážně poškodilo. Výsevy do truhlíku Abyste byli při přípravě vlastních sazenic co nejúspěšnější, stačí dodržovat tři jednoduchá pravidla: 1. Používejte jen substrát pro výsevy. Klasické pěstební substráty obsahují příliš živin a klíční rostliny by byly sice velké, ale slabé a špatně by se přepichovaly a ujímaly. 2. Vysévejte co nejřidčeji, aby se rostliny dobře přepichovaly a vytvořily dobře rozvětvené silné kořínky. 3. Když semena při pokojové teplotě vyklíčí, teplotu o několik stupňů snižte a často větrejte, aby sazenice a jejich kořeny nerostly příliš rychle. Poslední zelenina Zeleninové druhy, jako jsou zimní pór, růžičková kapusta a kadeřávek, skliďte najednou a očištěné je uložte do mrazáku. S příchodem vyšších teplot a sluníčka, které provázejí přicházející jaro, totiž rychle ztrácejí na kvalitě, případně obnovují růst a opadávají jim listy (u kadeřávku). Navíc blokují záhon, který je třeba připravit pro jarní výsadbu. Půdu není nutné nijak hluboko rýt, po vytrhání zeleniny zůstává kyprá a bez plevelů. Nejvhodnější je po těchto druzích vysadit salát či cibuli. Stromky na kmínku

Právě v předjaří bývají vrby na kmínku v nejhezčí životní fázi.

Právě v předjaří bývají vrby na kmínku v nejhezčí životní fázi. Pruty skloněné k zemi jsou obalené kočičkami nebo rašícími lístky, které jsou zářivě zlatožluté nebo i růžové. Stromky roubované na kmínek vysaďte tam, kde je uvidíte několikrát denně – třeba ke vchodu do domu, k brance nebo vedle přístupové cestičky. Díky svému drobnému vzhledu se roubované vrby vysazují také do větších nádob. Vhodné jsou rovněž do předzahrádky, kde se jejich krásou mohou potěšit i kolemjdoucí. Jediné, co vrby na svém stanovišti potřebují, je kyprá nevysychavá půda. Voda pro rostliny Protože je letošní zima na mráz zatím skoupá, stálezelené rostliny jsou v pohotovosti, a mají proto značné nároky na vodu. Nezapomínejte je často zalévat, a to nejen rostliny v nádobách, které si vodu samy neobstarají, ale i rostliny vysazené ve volné půdě. Pokud neprší, voda jim bude chybět. Jde hlavně o rostliny s velkými listy, jako jsou bobkovišně a rododendrony. Druhy s drobnými tuhými lístky, jako jsou zimostráz nebo skalníky, mají nižší transpiraci a na nedostatek vody jsou lépe připraveny. Sněženky pro předjaří Není mezi zahradními druhy květina, která by byla na jaře vítána s takovou radost í jako sněženka. V našich zemích je ztělesněním přicházejícího jara a asi nenajdete zahrádku, kde by chyběla. Je nenáročná, rost e v každé lehčí a vlhčí půdě. Nerost e jen na suchých míst ech s nedost atkem humózní půdy. Pokud se na vaší zahradě daří základnímu druhu, vysaďte si i další zahradní variety, jako je sněženka velkokvětá, která dorůst á až do výšky 20 centimetrů. Úchvatné jsou také plnokvěté druhy (‚Flore Pleno‘). Sněženky i další druhy drobných cibulovin se vysazují vždy do větších skupinek, aby jejich jemné květy vynikly. Rost ou tak i ve volné přírodě, na zahradě v dobrých podmínkách zplaňují. FOTO: PROFIMEDIA.CZ, SHUTTERSTOCK A THINKSTOCK

Co dělat v únoru

Komentáře

Napsat komentář