Druhý život plastových lahví


Kompost nabízí ideální příležitost, jak se v zahradě zbavit organických zbytků. Pokud chcete žít v souladu s přírodou, pak určitě nebudete házet obaly od hnojiv, ochranných přípravků a podobných věcí do obyčejné popelnice. Ale víte, kam s nimi? Do plastu, nebo do nebezpečného odpadu?

recykla5

Jestliže na zahradě požíváte pouze organická, tedy přírodní hnojiva a přípravky pro ošetření rostlin, můžete jejich prázdné obaly – nejlépe po vypláchnutí – bez obav odložit do kontejneru na plast, sklo či papír.

Pravidlo, jak na to

Hnůj se dnes již prodává v granulované i tekuté formě, podobně i žížalí trus, který je pro rostliny přímo elixírem. Při práci s nimi nemusíte používat ochranné pomůcky a likvidace obalu také není složitá. Hoďte je do kontejneru na tříděný odpad. To samé platí pro ekologické přípravky posilující odolnost rostlin vůči nemocem nebo likvidující savý hmyz. Pokud jsou zdravotně nezávadné a nemají žádnou či minimální ochrannou lhůtu – to znamená, že ošetřené plodiny můžete ihned jíst, zatímco u chemicky ošetřených musíte vyčkat několik týdnů –, netřeba složitě řešit, co s obaly či zbytky. Skládají se z nezávadných surovin, jako jsou rostlinné oleje, které zalepí mšicím dýchací otvory, dále výtažky z mléka, lecitin a podobně.

recykla3

Pokud však používáte chemické pesticidy, tedy herbicidy, insekticidy a fungicidy, je nezbytné se přesně řídit nejen návodem na použití, ale i na likvidaci případných zbytků a obalů. Tyto informace by měly být na výrobku vždy uvedeny, a obvykle se dočtete, že jde o nebezpečný odpad. Ani kapka se nesmí dostat do vody, ani té odpadní, natož do zahradního jezírka, kde by mohla zahubit vše živé. Podobně ani obal obvykle nepatří do kontejneru na tříděný odpad, ale do sběrny mezi odpad nebezpečný. Protože jak byste ho dokonale vypláchli, aniž byste porušili pravidlo číslo jedna? Totéž se týká některých silně koncentrovaných průmyslově vyráběných hnojiv. Jiný postup se doporučuje u hnojiv minerálních. Láhev od většiny z nich není problém dobře vypláchnout, poslední dávku živin věnovat rostlinám a obal recyklovat.

A další odpad ze zahrady, který nelze zkompostovat? Stroje, které dosloužily, patří do sběrného dvora, nářadí podle materiálu do kontejneru na plast nebo kovosběrny, netkané textilie do obyčejné popelnice.

Recyklace s fantazií

Recyklaci můžete vzít i z druhého konce: tedy leccos, co je v domácnosti již nepotřebné, nápaditým způsobem znovu použít na zahradě. Přímo se nabízí využít nejrůznější nádoby jako květináče. Že do nich nelze vyvrtat odtokový otvor, nevadí. Méně choulostivým rostlinám stačí dostatečně vysoká drenážní vrstva na dně. Staré soudky, výlevky, hrnce nebo plechovky, které můžete zkrášlit nátěrem, si o další využití přímo říkají. Využít však můžete i předměty, které mnoho krásy nepobraly, mohou však překvapivě dobře posloužit. Například plastové lahve, jichž bývá v létě nazbyt, i když zbytečně nekupujete balenou vodu.

 

Miniskleníčky

recykla1

Miniskleníčky pro zakořeňující řízky nebo sazeničky si vyrobíte snadno sami. Stačí uříznout dno, hrdlo poslouží jako větrací otvor, který můžete podle potřeby uzavřít zátkou.

Samozavlažovací zařízení

Perforovanou PET lahev vložíte do země k vysazované rostlině, může to být ve volné půdě i v prostorném květináči. Když ji pak otvorem vyčnívajícím nad zem naplníte, voda se bude uvolňovat postupně po dlouhou dobu. Jako rychlé nouzové řešení, které rostlinám také poskytne vláhu po delší dobu, poslouží i PET lahev na povrchu záhonu, pouze otočená dnem vzhůru a mírně zavrtaná otevřeným hrdlem do zeminy.

 

Závěsné květináče

recykla6

Petky opatřené po straně podélným otvorem poslouží nejen k pěstování bylinek, ale lze je i snadno zavěsit a převislé rostliny je časem zakryjí. Můžete je také obalit do juty, barevného papíru, zbytků látek, omotat jutovým provázkem, natřít…

 

Skleník, který létá

recykla2

Plastové láhve lze zavěsit nejen podélně, ale i na výšku, kdy spodní část tvoří nádobu a vrchní miniskleníček. Pokud stojí otvorem se zátkou dolů, dá se další láhev nasadit otvorem do dna spodní a postavit si u zdi nebo kůlu květinový či bylinkový sloupek.

Rozstřikovač vyrobíte z perforované petky. Po nasazení na hadici rozptýlí proud vody podle toho, kolik otvorů jste do ní udělali. Trpěliví sběratelé si mohou z plastových lahví postavit dokonce petník, tedy jakousi obdobu skleníku, nebo rozstříhanými zastřešit pergolu. Pokud jste šikovní, bude vypadat jako z vlnitého plastu.

 

Využít můžete cokoli dalšího, třeba staré pneumatiky. Ale spíše než k pěstování – do půdy mohou časem uvolňovat nežádoucí látky – je využijte třeba k vytvoření zahradního nábytku. Po úpravě a nabarvení překvapí, i když původně ani trochu vzhledné nebyly.

recykla4

Jana Bucharová, foto Shutterstock

Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_08_2016


Komentáře

Napsat komentář