Hrnek zdraví z vaší zahrady


Když vás v zimě trápí nachlazení nebo splín, vzpomeňte si na svou zahradu či louku za ní a léčivky, které jste tam pěstovali nebo nasbírali. Čaj z těchto rostlin vám nyní uleví na těle i duši, posílí imunitní systém a pomůže také při dalších obtížích.

hrnek_2

Jestliže chcete získat z léčivých rostlin ten nejlepší čaj či nálev, dodržujte tyto tipy: Ideální je, když lístky, natě či květy před zalitím nasekáte či rozemnete na co nejmenší kousky, do vody se uvolní více účinných látek, chuti, barvy i vůně. A také se doporučuje nádobu po dobu luhování přiklopit pokličkou. Těkavým vonným silicím tak zabráníte v úniku a vychutnáte si je až při pití.

Léčivé dary přírody a zahrady

  • Hořká chuť šalvěje lékařské prospívá žlučníku, játrům a trávení. Nálev z listů dezinfikuje ústa a hltan,pomáhá při bolesti v krku a angíně. Pěstujete šalvěj na zahradě? I v zimě často nabízí čerstvé lístky, které můžete rozkousat. Podobně působí také kvetoucí nať řepíku lékařského.
  • Přívětivá vůně mateřídoušky obecné pomáhá proti nadýmání i při nachlazení, kdy mírní kašel, uvolňuje hleny a působí protizánětlivě. Také u mnohých okrasných kultivarů můžete kvetoucí nať sklízet, podobné účinky má i tymián a dobromysl.
  • Žluté kvítky divizny velkokvěté usnadňují odkašlávání a mírní křeče průdušek. Tuto dvouletku je snadné pěstovat, na zahradách občas roste jako nádherný plevel.
  • Pocení usnadní voňavé květy lípy.
  • Temně fialové květy slézu maurského propůjčují nálevu i macerátu nezvyklé, proměnlivé zbarvení. Díky obsahu slizových látek hojí sliznice dýchacích a trávicích cest. Na zahradě je sléz ozdobnou mohutnou letničkou, kvetoucí celé léto a podzim.
  • Kořen lékořice lysé dává nálevu a odvaru sladkou chuť. Významně usnadňuje odkašlávání, rozpouští hleny a posiluje odolnost vůči virům. Výtečná je kombinace s pálivým, celé tělo prohřívajícím oddenkem zázvoru.
  • Květy sedmikrásky chudobky, mnohdy pronásledované v trávnících, jsou půvabné i léčivé. Nálev z nich působí protizánětlivě, tlumí křeče, usnadňuje odkašlávání, dodává tělu minerály.
  • Listy jitrocele kopinatého jsou osvědčeným prostředkem při kašli. Musí se sušit rychle a důkladně a skladovat v suchu, jinak dojde ke znehodnocení látek s antibiotickým působením.
  • Jemná síla heřmánku pravého je výjimečně všestranná. Pomáhá při řadě obtíží od nachlazení přes žaludeční nevolnost po bolestivou menstruaci. I domácí mazlíčky jím můžete léčit, hodí se například na zánět dásní u psů. Jako nenáročná voňavá letnička se heřmánek snadno množí samovýsevem.
  • Voňavá semena anýzu a fenyklu jsou výtečná nejen do pečiva, ale i pro přípravu nálevu či odvaru, který ulevuje křečím, mírní nadýmání, osvěžuje dech a prospívá při nachlazení.
  • Kořen smetanky lékařské, který vyrýpnete ze záhonu, se vyplatí usušit a schovat. Nálev z něj je výtečným ozdravným prostředkem pro játra, dezinfikuje močové cesty, hojí žaludek a díky inulinu pomáhá snižovat hladinu krevního cukru.
  • Listy máty peprné se v létě hodí do mojita, v zimě do osvěžujícího, voňavého nálevu, který mírní křeče a nadýmání. Protizánětlivé a tišící účinky mají všechny druhy a kultivary sličných mát.
  • Pohledné květy měsíčku lékařského, nenáročné letničky kvetoucí od jara do podzimu, prospívají žaludku i játrům, působí protizánětlivě a díky obsahu betakarotenu chrání zrak.
  • Listy kopřivy dvoudomé jsou osvědčeným detoxikačním prostředkem, kdy se nálev popíjí při očistných kůrách, dále mírní projevy alergií, pomáhají při revmatu a díky obsahu minerálů včetně křemíku prospívají pleti i vlasům, a to vnitřně i zevně.
  • Plody šípkové růže jsou jako zdroj vitamínu C legendární. Stejné účinky mají i o poznání větší šípky zahradních, takzvaných dužnoplodých či ovocných růží, jako je růže svraskalá a srstnatá. Květy růží mají zase hojivé a pročišťující účinky.
hrnek_1

Zalívat, vařit nebo macerovat?

Existují tři základní způsoby, jak si z léčivých rostlin vytvořit horký nápoj. Když listy, květy nebo celé natě zalijete vroucí vodou a ponecháte deset až patnáct minut luhovat, vznikne nálev. Obvyklá dávka je lžička bylinky na šálek vody. Ne zcela přesné, ale mnohem vžitější je označení bylinkový čaj.

V případě semen – celých a drcených – a kořenů se mnohdy vyplatí připravit odvar. Účinné látky se lépe uvolní, pokud je vložíte do studené vody, pomalu přivedete k varu, necháte povařit a poté ještě deset až patnáct minut luhovat. Kořen lékořice, pampelišky, kůru skořice, anýz nebo fenykl stačí povařit dvě až pět minut. Kůra jihoamerické vilcacory (Uncaria tomentosa) se vaří více než čtvrt hodiny, než vznikne imunitu podporující odvar tmavočervené barvy.

Nejméně známý, ale užitečný je macerát. Rostliny se několik hodin či přes noc luhují ve vodě při pokojové teplotě, teprve před popíjením můžete macerát ohřát. Tento postup lépe zachová účinnost inulinu, prospěšného při diabetu – to platí pro kořen omanu – , či slizových látek u lněného semínky či květů slézu, které hojí sliznice. Pro zachování „živého“ vitamínu C ho můžete vyzkoušet i u podrcených šípků.

Bylinkový nálev, odvar či macerát, zvláště jednodruhový, byste až na výjimky neměli bez přestávky popíjet déle než tři týdny.

Text: Jana Bucharová, foto: Shutterstock

Další informace najdete v prosincovém vydání magazínu Flóra.

Komentáře

Napsat komentář