Inspirace rajským dvorem


Tuto zahradu z ulice neuvidíte. Je totiž skrytá za domy. O to lákavější pro její majitele je, aby do ní vešli z obývacího pokoje nebo ložnice některým z francouzských oken, která objímají dům ze tří stran. Požitků, které jim zahrada nabízí, není málo – koupání ve vyhřátém jezírku, posezení na slunné dřevěné terase i stín staré kamenné zdi za letního žáru.

Celkový pohled na zahradu dokládá její uzavřenost. Po obvodu koupacího jezírka je vidět mělčina, hlubší čtvercová část uprostřed je určená pro plavce a jesetera.

Po zahradě ani stopy Přitom to není tak dávno, pouhých sedm let, kdy v místech, kde bují zeleň, býval nevzhledný udusaný, totálně neromantický dvorek, na němž se popelily slepice. Jeho rekultivace vyžadovala nejen velkou představivost, ale i fyzickou námahu a nemalé náklady. Dvůr byl holý, s výjimkou několika přestárlých ovocných stromů. Jako jediný do dnešních časů přežil původní šeříkový keř, který majitelka zakomponovala do záhonu. Všechno ostatní, keře a dřeviny, je nově vysazené. Při zakládání zahrady byl velký problém s jílovitou půdou, a proto se na pozemek musela navézt vyšší vrstva substrátu – každé kolečko ručně, protože na parcelu nelze vjet s mechanizací. Inspirace z klášterů Zahrada je dílo investorky, která se návrhy zahradní architektury a jejich realizací zabývá profesionálně. Od začátku měla v plánu vybudovat na jižní části pozemku, který je o několik metrů nad úrovní ulice a odcloněný od komunikace domy, ryze relaxační zahradu, která na jižní straně hraničí s klášterní zdí. Právě zvláštní „nadúrovňová“ dispozice přivedla investorku na nápad vytvořit zahradu ve stylu viridaria (lat. rajského dvora). To se stavělo uprostřed klášterních budov a sloužilo řeholníkům k odpočinku a rozjímání. Po obvodu rajského dvora byl ochoz (ambit) s křížovou chodbou a arkádami či okny, která umožňovala průhledy do zeleně, a uprostřed byla studna nebo fontána. Jak na to

Většina vysazených dřevin jsou převislé odrůdy (cedr, čimišník stromovitý, moruše černá, modřín), roste tu ale i exotické ginkgo biloba a katalpa.

Východiskem pro realizaci zahrady ve stylu viridaria byl pravoúhlý pozemek lemovaný na východě a jihu starými kamennými zdmi, ze severu domem, ze západu vysokým dřevěným plotem. Všechny tyto prvky zaručovaly soukromí. Z pokojů se vychází přímo na terasu ze sibiřského modřínu, která je nad jezírkem. Vstoupit na ni je možné také po oblázkové cestě a do vody se sestupuje po kamenných šlapácích. Výhled do zeleně je z domu, z terasy (tu ostatně zdobí i rostliny v přenosných nádobách) i od kamenné zdi porostlé popínavkami a odcloněné vysazenými keři a stromy. K venkovnímu posezení slouží na terase moderní nábytek, v západním cípu zahrady bílá dřevěná lavička pod mladou katalpou trubačovitou – až ta se rozroste, úplně lavičku pod svými větvemi schová. Třetí stanoviště pro odpočinek nabízejí stylová proutěná křesla ve stínu kamenné zdi, kolem nichž vede oblázky sypaná cesta s pražci lemovaná suchomilnými a půdopokryvnými trvalkami. Nově vysazené stromy jsou převislé odrůdy (cedr, čimišník stromovitý, moruše černá, modřín, katalpa) a exotické dřeviny jako ginkgo biloba a blahovičník (eukalyptus). Kvůli snazší údržbě upřednostnila investorka trvalky kvetoucí od jara do podzimu, rostou tu azalky, pěnišníky, magnólie, šalvěje, tymián, skalníky, ibišky, floxy, dřevité pivoňky a mnoho dalších. O tom, že na zahradě bude i jezírko, bylo jasno od počátku. Ovšem investorka nejdřív uvažovala jen o okrasném, nakonec ale dala přednost koupacímu. V jezírku si užívají vody i želvička, červení karasi a velký jeseter, který jako hlubinná ryba žije u dna. FOTO: PETR HEJNA

Inspirace rajským dvorem

Komentáře

Napsat komentář