Jak skladovat košťálovou zeleninu


Mezi výhody košťálovin patří, že si uchovávají všechny důležité látky i během zimního skladování. Tedy pokud víte, jak správě na to.

Košťálová zelenina je bohatá na vitamin C a betakaroten, obsahuje i velké množství vitaminu, který pomáhá léčit vředy. Obsahuje také minerální látky, jako jsou vápník, draslík, hořčík nebo fosfor. Proto se ji vyplatí pěstovat i skladovat.

Brokolice
Brokolice se sklízí od července až do října, někdy i déle – rostliny pravidelně kontrolujte a růžice odřezávejte i s částí stonku a obalovými listy tehdy, jsou-li ještě kompaktní, bez náznaku kvetení. Aby zelenina vydržela co nejdéle, rychle ji zchlaďte na teplotu, která se může blížit i k nule. Pokud jí navíc dopřejete vysokou vlhkost vzduchu, uchová si zelenou barvu. Doporučuje se ji také zabalit do potravinářské fólie, abyste zabránili jejímu zvadnutí. Při správném skladování vydrží deset až čtrnáct dnů, potom žloutne, vykvétá, měkne a kazí se.

Kedluben
Pozdní kedluben může zůstat na záhonu do listopadu. Asi dva týdny před sklizní skončete se zaléváním, aby bulvy nepopraskaly a nehnily. Vytrhávejte celé rostliny, poté odstraňte listy a zkraťte kořeny. Nejlepší na dlouhodobé skladování jsou modré odrůdy, které bývají méně náchylné ke dřevnatění, a také Gigant. První ukládejte do přepravek, druhé i s kořeny do nádoby s pískem.

Hlávkové zelí
Platí, že zelí poslední měsíc už nezalévejte. Nechte ho na záhonu do pozdního podzimu – počkejte co nejdéle a také na vhodné počasí, mělo by být chladno a sucho. Předčasně sklizené zelí rychleji vadne, pokud byste naopak příliš čekali, bude zase praskat. Hlávky mají být pevné, se třemi obalovými listy, ostatní odlomte. Poté je nechte nějakou dobu v chladné, dobře větrané místnosti. Vnější listy oschnou a zelenina je tak lépe chráněna před hnilobou. Košťál také vytvoří na řezné ploše ochrannou korkovou vrstvu. Vhodné podmínky ke skladování jsou vlhkost v rozmezí 93 až 98 procent a teploty kolem nuly. Pak může vydržet pět až sedm měsíců.

Květák
Květák je na skladování náročný, pokud nedodržíte všechna pravidla, snadno se zkazí. Hned po sklizni ho proto vychlaďte a uložte do temné místnosti, kde je zajištěno proudění vzduchu. Vybírejte ne zcela vyvinuté růžice se dvěma vrstvami obalových listů a částí košťálu. Zeleninu ukládejte do přepravek nebo lísek vystlaných pergamenovým papírem nebo klasickou perforovanou fólií – pak ovšem odstraňte jednu vrstvu obalových listů. Udržujte teplotu kolem nuly a vlhkost na 90 až 95 procentech. V teplejším prostředí zelenina vyběhne do květu. Letní květák vydrží nejdéle dva až tři týdny, zimní až osm týdnů. Při delším skladování se jeho chuť zhoršuje, mění se barva a začíná se kazit.

Hlávková kapusta
Kapusta dobře snáší mrazy až do minus osmi stupňů, na záhonu ji proto nechte co nejdéle. Ovšem při teplotách pod nulou ji nesklízejte, počkejte, až bude tepleji. Kapustu můžete dokonce nechat i založenou v pařeništi. Pokud ji přesouváte do sklepa, je třeba, aby hlávky nejprve oschly. Pak vám vydrží dva až čtyři měsíce.

Kadeřávek
Z kadeřávku se konzumují listy nebo vrcholové růžice volných zkadeřených listů, které mají zelenou, fialovou nebo červenohnědou barvu. Sklízet se dají nejen na podzim, ale i během zimy. Rostliny jsou odolné proti mrazu, dokonce po nich bývají ještě chutnější. Skladovat je tedy nemusíte, nechte je na záhonu.

Růžičková kapusta
Růžičkové kapustě – podobně jako kadeřávku – neškodí mráz, naopak jí dodává jemnější chuť. Může tedy opět zůstat na zahradě i přes zimu. Záleží jen na vás, zda budete trhat jednotlivé růžičky, nebo je necháte na stonku a ten odříznete celý.

Pekingské zelí
Koncem října vyrývejte celé rostliny pekingského zelí, ovšem kořeny hned odřízněte. První podzimní mrazíky ho zpravidla nepoškodí. Dobře vyvinuté hlávky lze skladovat ve svislé poloze v pařeništi až do konce prosince.

 

redakce, foto Shutterstock

Komentáře

Napsat komentář