Jak účinně zničit mšice?


Mšice patří k nejběžnějším škůdcům v zahradách. Ovocným stromům vysávají listy, dřeviny potom chřadnou a v krajním případě mohou i uhynout. Zde je několik rad, jak s nimi bojovat.
Mšicemi napadené listy třešně

Mšicemi napadené listy třešně

Mšic existuje celá řada, vždy jde o drobný hmyz, vytvářející na výhonech početné kolonie. Mezi jednotlivými druhy najdete i různé odlišnosti. Zatímco některé jsou vázané jen na jediný ovocný druh, jiné ohrožují širší skupinu dřevin. Nejčastěji je najdete na nejmladších částech rostlin, které jsou nejšťavnatější, jindy se vyskytují na listech. Jedno mají společné. Zasáhnout proti nim byste měli okamžitě.
Kolonie škůdců na mladém výhonku švestky

Kolonie škůdců na mladém výhonku švestky

První generace je velmi nebezpečná Mšice začínají škodit prakticky okamžitě po vyrašení prvních lístků. Tato první skupina je velmi nebezpečná, neboť na ni navazují další generace. Mšice jich za sezonu dokážou vytvořit hned několik. Některé druhy si dokonce během roku vybírají ze dvou hostitelů. Typickým příkladem je mšice rybízová. Na jaře zakládá na keřích rybízu obvykle tři generace škůdců, přičemž ta poslední, na rozdíl od dvou předchozích, má křídla, což jí umožní přelet na dalšího hostitele. Tím jsou v tomto případě rostliny z čeledi hluchavkovitých. Na podzim se oplodněné samičky vracejí zpátky na rybíz, kde snesou vajíčka a ta se opět stávají zdrojem prvního jarního napadení. Navíc mšice stromům škodí více než jen samotným sáním. Patří také mezi nejčastější přenašeče virových a bakteriálních onemocnění. Typickým příkladem může být šíření šarky švestek. Když mšice nasaje šťávy z napadeného stromu, virus se dostává také do jejího organismu. Při napadení další dřeviny se z hmyzu infekce přenese i na tuto rostlinu. Tímto způsobem se choroba brzy rozšíří po celé zahradě nebo sadu. Ohrožené nejsou jen stromy v sousedství, ale prakticky všechny, protože okřídlené mšice dokážou bez problémů doletět až dva kilometry daleko. Nepříjemným průvodním jevem napadení tímto škůdcem jsou také tmavé skvrny. Ty jsou příčinou vzniku nejrůznějších černých a jiných saprofytických dřevokazných hub, pro které je mšicemi vytvořený medovicový povlak ideální živnou půdou. Snižuje totiž asimilační plochu listů a tím také produkci organických látek a kyslíku. Navíc povlaky na plodech nejdou nijak krásné. Dají se sice smýt, sklizeň si tak děláte ale pracnější.
Deformované listy rybízu

Deformované listy rybízu

Konvenční ochrana Proti mšicím lze bojovat přímo, nebo nepřímo. Nejobvyklejším způsobem je přímá ochrana chemickými prostředky. Těch na trhu najdete celou řadu a je tedy z čeho si vybírat. Důležité je začít s ochranou včas, abyste zničili první skupinu mšic, která škodí nejvíc a také zakládá další generace. K tomu slouží předjarní postřiky. U nich nezapomínejte na ochrannou lhůtu, tento údaj má každý přípravek uveden na obale nebo na příbalovém letáku. Důležité je také dodržování přesné koncentrace. Silný roztok by mohl poškodit stromy nebo jiné organismy, slabý zase nemusí být dostatečně účinný. Postřiky proti mšicím se dají kombinovat i s ošetřením proti houbovým chorobám nebo s hnojivem na list. Pro lepší účinnost se doporučuje do kapaliny vždy přidat smáčedlo. Pozor také na používání pouze jedné postřikové látky. To, že se vám konkrétní výrobek osvědčil nebo je prostě nejlevnější, není důvod používat ho dlouhodobě. Mšice si při opakovaném používání jedné účinné látky na ni postupně vytvoří rezistenci a přípravek pak neúčinkuje. Proto je pravidelně střídejte. Ale pozor! Nesmíte měnit jen výrobky, jiná musí být účinná látka. Tu najdete na obale vždy uvedenou.
Příznaky virového onemocnění šarka na listech meruňky

Příznaky virového onemocnění šarka na listech meruňky

Biologická ochrana Pokud si chemické postřiky nezískaly vaše sympatie, sáhněte po alternativních metodách. Tím nejsou myšleny takzvané babské rady, kterých je plný internet. Z nich totiž dobře a zaručeně fungují pouze domácí výluhy z kopřiv, papriček či jiných rostlin. Ostatní vyzkoušet samozřejmě můžete, ale výsledek nebývá přesvědčivý. Daleko lepší je podívat se v zahradnických centrech a obchodech po opravdu ekologických přípravcích, které jsou odzkoušené a výrobce jejich účinnost zaručuje. Jde zejména o výrobky na bázi různých olejů. Může se jednat o olej pomerančový, pongamový nebo skořicový, účinkují víceméně stejně. Podpora přirozených nepřátel Velmi dobrým opatřením v boji proti mšicím je podpora jejich přirozených nepřátel, což jsou některé druhy hmyzu a také různí ptáci. Zejména sýkorky patří mezi nejurputnější lovce. Jejich kořistí jsou nejen mšice samotné, ale v zimě jsou i pečlivými hledači jejich vajíček. Spoustu užitečné práce odvedou i různé druhy hmyzu. Mezi ně patří například slunéčka, zlatoočky, škvoři a pavouci. Abyste je nalákali do zahrady v co nejvyšším počtu, přestaňte používat vybrané silné insekticidy, které kromě škůdců dokážou vyhubit prakticky všechno živé, co na stromech žije. Pomůže také výsadba kvetoucích rostlin, které hmyz přitahují, v blízkosti stromů. Na výběr máte třeba aksamitník, slunečnici, kopr, fenykl nebo měsíček. Mezi ně můžete umístit i jednoduchý hmyzí hotel. Ten se stane domovem i pro včely samotářky, které zase přispějí k dobrému opylení ovocných stromů. Staré květníky naplněné slámou a zavěšené obráceně na stromy se stanou úkrytem pro škvory.
msice4 Mšice a mravenci Pokud bojujete v zahradě či sadu s mšicemi, zaměřte se také na mravence. Ti sice přímo na stromech neškodí, ale jsou významnými přenašeči a takzvanými pastýři mšic. Medovici, kterou mšice produkují, mravenci ji nadevše milují. Aby jí měli co nejvíce, mšice si doslova chovají jako užitková zvířata, přenášejí je na zdravé, dosud nenapadené výhony, čímž přispívají k vzrůstajícímu rozsahu napadení. Pro zásah proti mravencům slouží nejrůznější nástrahy, které se kladou do míst jejich obvyklého pohybu. Pravidelnou kultivací půdy zabráníte tvorbě mravenišť v blízkosti kmenů. Také je třeba zamezit jejich cestě do korun stromů. K tomuto slouží nejrůznější lepové pásy, které připevněte na kmeny stromů, velmi dobře se osvědčila i insekticidní křída, kterou se prstencovitě natře kmínek ve dvou výškách nad sebou. Přechodem před ošetřenou plochu se látka dostává na tělo mravenců, poté jed už zapůsobí. Tento nátěr ale smývá déšť, je tedy ho nutné obnovovat. Nezapomeňte ošetřit i opěrné kolíky či sloupy drátěnky, i tudy vede cesta mravenců do korun stromů.   Marián Komžík, foto autor a Shutterstock  

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_05_16

                      .

Komentáře

Napsat komentář