Je čas zasít

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Užitková zahrada, Záhony a výsadby

Pokud máte od podzimu hluboce zrytý, pohnojený a dobře připravený záhon, za příznivého počasí vám nic nebrání už koncem února nebo v první polovině března na něj vysévat zeleninu.

Druhů vhodných pro brzký výsev existuje hned několik – vybírat můžete z listové zeleniny například špenát a kopr, z kořenové petržel či mrkev. Klasikou jsou ředkvičky a cibule stejně jako hrášek a z netradičních plodin mák.

 

Petržel

Klíčení petržele trvá velmi dlouho – až měsíc, proto jí časný výsev prospěje. Doplňte ji takzvanými značkovacími plodinami, tedy druhy, které vzcházejí daleko rychleji a ulehčí možnost sledovat postup klíčení i pozdější okopávku. Nejčastěji se používají ředkvičky nebo salát. Protože jde jen o pomocné plodiny, smíchejte je s petrželí v poměru jedna ku deseti nebo patnácti. Snažte se o řidší výsev, řádky by od sebe měly být asi třicet centimetrů. Zeleninu jednoťte na vzdálenost pět až osm centimetrů v době, kdy mají rostliny petržele čtyři pravé listy.

 

Mrkev

Petržel i mrkev jsou náročné na kvalitu půdy. Ta by měla být hluboká, prokypřená, s jemnou a prohřátou vrstvou nahoře. Semena mrkve klíčí již při třech až čtyřech stupních, proto se může vysévat brzy. To platí hlavně pro odrůdy karotky s kratší vegetační dobou do sto dnů, kterou tak budete sklízet již v červnu. Kořeny ale rostou nejlépe v teplejší půdě. Mrkev na skladování, u které jsou žádoucí co nejlépe vyvinuté kořeny, se tedy vysévá až v pokročilejším jaru, klidně v dubnu. Vzdálenost řádků by měla být třicet centimetrů, u karotky stačí dvacet pět.

Pastinák

Jestliže se vám nedaří pěstovat petržel, nahraďte ji pastinákem, který si vystačí i s chudší půdou a také vzchází daleko rychleji. Jde o mohutné rostliny, proto je třeba založit řádky dál od sebe – zhruba čtyřicet centimetrů. Pokud zvolíte pracnější řídký výsev, není potřeba jej ani jednotit. Pastinák tvoří silné dlouhé kořeny, které se nikdy nevětví, což se stává petrželi v nekvalitní půdě s obsahem kamenů.

 

Ředkvičky

Třebaže se považují za první čerstvou zeleninu nové sezony, je vhodnější je vysévat na volný záhon až v březnu. Výborně se ale pěstují v pařeništích nebo pod fóliovým krytem. Řádky by měly být od sebe vzdálené asi dvacet centimetrů, jednotí se na tři až čtyři centimetry. Sklízí se protrháváním.

 

Cibule

Vysévá se hned, jak je to možné, třeba i v únoru. Osivo by mělo přijít do hloubky asi dva centimetry a je dobré řádky přimáčknout prkénkem nebo latí. Vzcházení velmi ovlivňuje počasí – pokud neprší a půda je suchá, pohybuje se pod padesáti procenty, při vyšší vlhkosti to může být i sedmdesát procent semen. Není tedy vhodný příliš řídký výsev, v suchém jaru byste měli řádky nepravidelné s mezerami. Od sebe by měly být vzdálené třicet až čtyřicet centimetrů. Cibule klíčí asi tři až čtyři týdny, proto i v tomto případě je vhodné použít značkovací plodinu.

 

Špenát

Špenát se seje už v únoru, a to do řádků vzdálených od sebe patnáct až dvacet centimetrů a do hloubky dva centimetry. Vzchází často už po týdnu nebo dvou. Pozor, nejednotí se, hustší porost nutí růst špenát vzpřímeně, listy jsou čistší a sklizeň větší. Doba výsevu končí v dubnu, poté většina vybíhá do květu, tedy pokud si nepořídíte odrůdy vhodné pro celoroční výsevy – například Harp F1, Matador, Clarinet F1. Ty se hodí i jako následná plodina. Špenát se snese s jinou zeleninou, proto ho používejte při záměrném míšení kultur i pro nouzové dosevy.

 

Mák

Mák se kdysi sel i na zbytky sněhu, při jeho odtávání se dostal hlouběji do půdy. Ta ale musí být propustná, na těžkých zeminách se této plodině nedaří. Vzcházející rostliny jsou odolné i vůči slabým mrazům do minus šesti stupňů. Hloubka výsevu je asi dva centimetry, je ovšem třeba rostliny vyjednotit do výsledného sponu patnáct krát třicet centimetrů, aby makovice byly dost velké.

 

Hrášek

Doporučený termín výsevu se pohybuje v první polovině března, řádky by měly být od sebe asi dvacet pět až třicet centimetrů. Hrášek je velmi citlivý na nedostatek vláhy při klíčení, proto ho dobře zalijte, zvlášť za větrného počasí, kdy se voda z povrchu půdy rychle odpařuje. Dříve se obvykle vyséval naklíčený, to ale nemůžete udělat u mořeného osiva – chemická látka by se odplavila a semeno by zůstalo v půdě nechráněné.

 

Kopr

Tuto zeleninu lze vysévat po celé jaro, nejlépe postupně po řádcích. Pro využití aromatické nati se rostliny sklízejí za čtyři až šest týdnů. Kopr poroste jen na pečlivě vypletém místě. Pokud necháte několik rostlin vykvést, bude se na záhonu udržovat samovýsevem.


Výhody brzkých výsevů

  • rostliny využijí zimní vláhu
  • uniknou škůdcům, kterým se v chladnějším prostředí nedaří
  • podpoříte dobré zakořenění
  • brzká sklizeň umožní pěstování následných plodin

Zápory brzkých výsevů

  • nehodí se pro všechny pozemky
  • při změně počasí hrozí ztráta semen
  • příliš studená půda brzdí růst
  • v chladné mokré půdě se rozvíjejí hniloby
  • hodí se jen pro mořené osivo

Nezapomeňte na papriky

Koncem února začněte vysévat do truhlíků zeleninové papriky na předpěstování. Vlastní sazenice se vyplatí, především pokud potřebujete větší počet rostlin nebo si přejete pestřejší sortiment. Semena dávejte do perlitu nebo výsevního substrátu, a to do hloubky asi jeden centimetr, teplota na vzcházení je třeba vyšší, kolem 22 stupňů, a to i v noci. Střídání s chladem vzcházení neprospívá. Pro polní pěstování se výsev posouvá na první polovinu března, tedy stejně jako rajčata.

 

redakce, foto profimedia.cz a Shutterstock

Je čas zasít