Jednoduchá a spolehlivá listová zelenina


Prodlužte si sezonu listové zeleniny a sklízejte ji až do mrazů. Uplatnění najde v letní i podzimní kuchyni.

Listová zelenina zajistí celoroční přísun vitaminů do vaší kuchyně.

Málokterá skupina zeleniny má tak širokou botanickou i chuťovou rozmanitost jako listová. Společným znakem je ale poměrně rychlý vývoj, a tedy včasná sklizeň. Většinou se tato zelenina také snadno pěstuje. Při letních výsevech navíc odpadá náročnější příprava sadby ve skleníku nebo v domácích podmínkách. Mladé rostliny nijak nepřerůstají, proto je můžete mít připravené v sadbovačích nebo v květináčcích někde ve stínu vysokých rostlin pro pohotové vysazení na místa, která se sklizní na zeleninových záhonech postupně uvolňují. Osvědčené saláty Pro „druhé“ podzimní pěstování se hodí rané saláty, které rychle vytvoří nepříliš velkou hlávku. Odrůdy s delší dobou pěstování by při srpnovém výsevu už do podzimu nestačily dorůst. Vybírejte tedy mezi odrůdami pro venkovní pěstování, například ‘Červánek’ , ‘Maraton’ , ‘Merkurion’ , ‘Major’ nebo ‘Král máje’ , včetně ledového salátu ‘Ledano’ a ‘Medino’ . Výrazná chuť

V prohřáté letní půdě semínka listové zeleniny rychle a spolehlivě vzcházejí. Nezapomeňte ale na zálivku.

Saláty jsou klasika, ale jejich chuť je třeba podtrhnout něčím výraznějším. Sázkou na jistotu jsou méně známé druhy listové zeleniny s výraznou chutí. Znovu vysejte například pikantní roketu, řeřichu a také asijské salátové zeleniny – odrůdy ‘Mizuna’ a ‘Mibuna’ . Velmi ostrou chuť mají i listy hořčice bílé a perily. Ozimé druhy Zvláštní kapitolu tvoří ozimé druhy, tedy odolná listová zelenina, která se sklízí až na jaře příštího roku. Kromě ozimého salátu ‘Humil’ , který ale v zimách bez sněhu často vymrzá, lze pěstovat i odolný polníček (Valerianella locusta). Někdy je označován také jako kozlíček. Jeho robustní růžice jsou přitisknuté k zemi, proto lépe odolávají mrazu, sněhu i chladu. Semena vysévejte naširoko, ne do řádků, aby měly růžice dost místa pro růst. Pekingské zelí Kdo v červenci vysel pekingské zelí, musí ho v srpnu přesadit na záhon. Pekingské zelí je poměrně robustní rostlina, potřebuje tedy dost místa. Pro rostliny určené na přímou spotřebu počítejte se sponem 30 x 50 cm, pro hlávky, které plánujete uložit a rostou déle, počítejte se sponem ještě volnějším – 40 x 50 cm. Na rozdíl od klasických salátů, které jsou poměrně odolné, je pekingské zelí třeba více chránit. Pozor si musíte dávat především na plíseň zelnou, alternariovou skvrnitost brukvovitých a fomovou hnilobu. Většině těchto chorob můžete zabránit volným sponem, kdy mezi rostlinami proudí vzduch a nedrží se vlhkost. Ze škůdců ohrožuje pekingské zelí bělásek zelný, můra zelná, mladé rostliny napadají i dřepčíci. Proti škůdcům nejlépe funguje častá kontrola a sběr housenek. Pro nejranější sklizeň se hodí například odrůda ‘Manoko F1’ s vejčitou hlávkou nebo odrůda ‘Nozaki’ s volnou neuzavřenou hlávkou, která je určena pro okamžitou spotřebu. Pro skladování nejlépe uspějete s odrůdou ‘Concord’ . A ještě kopr Kopr (a také kerblík) samozřejmě patří mezi bylinky, nikoli mezi listovou zeleninu, také se ale pěstuje velice snadno. Kopr vysetý na jaře máte už nejspíš spotřebovaný nebo naložený v okurkách, byla by proto škoda nevypěstovat si ho ještě pro podzimní spotřebu. Oba druhy sejte do řádků, kde vzejdou asi za dva až tři týdny. Nejednoťte je. V posledních letech bývá nástup skutečné zimy často posunutý až do prosince, díky čemuž aromatické lístky bez problémů spotřebujete do mrazů. V chladných oblastech můžete kerblík a kopr nasít do skleníku nebo pařeniště. Výhody letního pěstování
  • není třeba rýt záhony do hloubky
  • v půdě je stále dost živin – odpadá hnojení
  • půda je teplá – rostliny rychle vzcházejí a rostou
  • záhony jsou po předchozích plodinách bez plevele
  • lze využít i malé plochy
  • je již méně škůdců
  • díky vyšší vzdušné vlhkosti jsou listy jemné a šťavnaté
FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Jednoduchá a spolehlivá listová zelenina

Komentáře

Napsat komentář