Jílovitá půda není vždy problém


Těžká půda s vysokým obsahem jílu děsí nejednoho majitele pozemku. Co si ale s touto půdou počít? Jílovitá půda nemusí být ovšem takový problém, jak to vypadá na první pohled. Je poměrně dobře stabilní i ve svahu a pomocí hnojiva, písku a organické hmoty se z ní dá vytvořit poměrně kvalitní materiál vhodný i pro pěstování zeleniny.
Zpracování jílovité půdy je poměrně složité. Takovou půdu je nutné vylehčit pískem a obohatit organickou hmotou.

Zpracování jílovité půdy je poměrně složité. Takovou půdu je nutné vylehčit pískem a obohatit organickou hmotou.

Jílovitou půdu poznáte jednoduše podle toho, že se na ní po dešti dlouho drží kaluže a po stisknutí v dlani drží kompaktní tvar. Typický je také rozpraskaný šedavý povrch při dlouhodobém suchu, přičemž vrstvy uložené jen několik centimetrů pod povrchem jsou výrazně vlhké. Jílové částice ve větším množství způsobují úbytek vzduchu v půdě a zpomalují rozkladné procesy, které jsou důležité pro zpracování organické hmoty. Na druhou stranu je tato půda v porovnání s písčitým materiálem dobře stabilní ve svahu a rychle nevysychá. Pokud ji tedy vhodně vylepšíte pomocí několika kvalitních materiálů, určitě se dočkáte úspěchu. Jíl vylehčíte přídavkem písku. Na tomto materiálu rozhodně nešetřete, písku je totiž potřeba dodat vždy větší množství, než je na první pohled zřejmé. Aby půda fungovala, jak má, oživte jí zeleným hnojením a přídavkem zetleného hnoje. Půdní mikroorganismy rozloží organickou hmotu zeleného hnojení na humus, který se postupně přemění na živiny přijatelné rostlinami. Přeměna jílovité půdy je dlouhodobým procesem, který můžete rozložit do několika následujících let. FOTO: SHUTTERSTOCK

Jílovitá půda není vždy problém


Komentáře

Napsat komentář