Jujuba anebo Jak na čínské datle


Toto ovoce, které například v Číně patřilo ještě v polovině minulého století k nejpěstovanějším, zná asi málokdo. Pokud se někdo přece jen s jujubou setkal, bude ji znát pod jménem čínská datle. Správný český botanický název však je cicimek čínský.

Jujuba (Ziziphus jujuba) pochází z Číny a patří do čeledi řešetlákovitých (Rhamnaceae). V jeho domovině roste více než sto druhů rodu Ziziphus, jež se pěstují už několik tisíc let. Jde o středně vysoké stromy, které dorůstají do výšky tři až čtyři metry, ale mohou být i daleko vyšší.

Stoleté stromy

Opadavé stromy jujuby vynikají dlouhověkostí, běžně rostou až sto let. Dřevina vytváří dva odlišné druhy větví – klasické prodlužující výhony, na nichž najedete trny vyrůstající v párech u každého listu, a takzvané letní výhony. Ty vyraší na jaře, přes léto vegetují a v podzimním období opadají společně s listy.

Pro pěstování jujuby se nejlépe hodí lokality, kde se daří i vínu, tedy teplejší oblasti s dostatkem slunce a dlouhým podzimem, během něhož mohou plody vyzrát. Na půdu nemá nijak přehnané nároky, může být i kamenitá, ovšem zároveň propustná. Sucho dřevině nevadí, bez problémů ho přečká. Pro dosažení vyšší a kvalitnější úrody je ale pravidelná zálivka velikou výhodou. Podmáčení naopak snášejí velmi špatně, ale dokáží se na ně částečně adaptovat. Jujuba se vyrovná s půdami jílovitými, písčitými, zasolenými i vápenitými, což značně rozšiřuje možnosti jejího pěstování. Rostou až do nadmořské výšky sedmnáct set metrů nad mořem.

Mladé rostliny jujuby se prodávají nejčastěji v kontejnerech, vysazovat je tak můžete po celou sezonu a není to nic těžkého. Jen je nezapomeňte hned dostatečně seříznout, abyste podpořili jejich správné ujmutí a nastartovali tvorbu kořenového systému. V následujících letech je dřevina na řez už málo náročná, dbejte hlavně na to, abyste vytvořili vzdušné prosvětlené koruny, ideálně kotlovitého tvaru. Dosáhnete toho každoročním odstraněním zahušťujících větví a přestárlých odplozených výhonů. Detailní řez jako třeba u jádrovin se u jujuby neprovádí.

U této rostliny se však můžete setkat s takzvaným kroužkováním větví, které má zabránit předčasnému opadávání nasazených plodů. Provádí se na jaře v době kvetení, kdy vyříznete několikamilimetrové prstence kůry na starších větvích.

Na výživu jsou stromy jujuby nenáročné, stačí jim jarní přihnojení univerzálním hnojivem, například klasickým NPK, využít můžete také dobře vyzrálý kompost, který mělce zapravíte do půdy.

Jujuba je velmi odolná proti nízkým teplotám. Bez problémů snese i mrazy kolem dvaceti pěti stupňů, výjimečně i vyšší. Mladé a nově vysazené stromky je ale vhodné chránit vhodným obalovým materiálem.

Kvete pozdě

Žlutozelené květy jujuby jsou nevýrazné, vyrůstají ve skupinách po šesti až dvanácti v úžlabích listů. Strom kvete pozdě, koncem června či počátkem července, nehrozí tedy, že květy spálí jarní mrazy, které často ohrožují domácí ovocné druhy. Rostlina je částečně samosprašná, pro vyšší sklizeň se ale doporučuje vysadit alespoň dva stromy.

Plody dozrávají podle vysazené odrůdy od září do pozdního podzimu, vegetační doba jujuby se pohybuje kolem sto osmdesáti dnů. Sklízejí se ručně, dají se i setřást. Pokud je neočešete, na stromě vydrží až do jara. Jujuba tvoří tří- až čtyřcentimetrové peckovice oválného tvaru se semenem uvnitř, některé odrůdy dávají i šesticentimetrové plody. Připomínají datle nebo švestky.

Zelená slupka se při dozrávání vybarvuje do hněda nebo červenohněda. Smetanově bílá voňavá dužnina je krátce po sklizni ještě křupavá, šťavnatá, příjemné sladkokyselé chuti, která vám může připomínat sladké jablko, datle, někdy dokonce i čokoládu. Chcete-li jujubu ještě sladší a křupavější, nechte plody po sklizni trochu zavadnout.

Vyrábět z nich můžete výborné kompoty, džemy, dětské výživy, pudinky, likéry, vitaminové nápoje či sirupy. Hodí se i pro mražení, kandování a sušení nebo jako sou

ást ovocných čajových směsí. Z čerstvých plodů se také vyrábí želé, pasty či takzvaný sýr podobný známějšímu výrobku z kdoulí. V asijské kuchyni se jujuba často přidává do pečiva, kaší a vařené rýže. Plody se také dají velmi dobře skladovat, při teplotě kolem deseti stupňů vydrží až dva a půl měsíce. Platí, že čím tepleji je, tím se tato doba úměrně zkracuje. Nezralé plody se také nakládají do octa nebo soli.

Zdravější než jablka

Plody jujuby obsahuji dvacet pět procent uhlohydrátů, zhruba stejné množství sacharidů, které však při sušení roste až na šedesátiprocentní podíl, dále vitaminy B2 a A a hlavně vysoký obsah vitaminu C, kterého zde najdete až padesátkrát více než u jablek. Nachází se dokonce i v listech této dřeviny. Z minerálních látek je významný obsah železa, fosforu, mědi, sodíku, jodu, kobaltu, hořčíku, vápníku, draslíku, manganu a zinku. Ale najdete zde například i osmnáct z dvaceti čtyř známých aminokyselin.

Jujuba se proto využívá i v léčitelství, a to už více než čtyři tisíce let. Zpomaluje stárnutí, snižuje krevní tlak, dobře působí na celou trávicí soustavu, detoxikuje organismus, zlepšuje krvetvorbu, uklidňuje astmatické záchvaty či obtíže ledvin, jater a močového měchýře, velmi dobře působí proti únavě. Tlumí také kašel, léčí zápach z úst, podporuje laktaci a pozitivně působí na nespavost. Plody vylouhované v osmdesátiprocentním alkoholu hojí popáleniny prvního stupně. Odvar z rozemletých semen zase posiluje játra a uklidňuje srdce.

Listy mají velmi netradiční vlastnost: jejich rozžvýkáním se do ústní dutiny dostává látka zizifin, která na půl hodiny až hodinu zablokuje receptory vnímající sladkou a hořkou chuť. Lžička medu poté tedy chutná jako lepidlo a cukr jako písek. Tyto účinky mají čerstvé i sušené listy.

Z jakých odrůd můžete vybírat?

V zahradnických centrech a internetových obchodech koupíte odrůdy, které spojuje několik stejných vlastností: pocházejí z čínské provincie Šan-si, stromy snášejí mrazy až dvacet pět stupňů a lze je pěstovat bez chemické ochrany. Jsou to:

‚Dragon‘

Nazývá se také Dračí tlapy. Stromy rostou bujně, mají polopřevislý habitus, na výhonech najdete malé trny. Středně velkou úrodu dává každý rok, a to v polovině září. Plody jsou drobné, jejich průměrná váha je pět gramů.

‚Huping‘

Jde o nejpěstovanější odrůdu v provincii Šan-si. Roste silně, vzpřímeně, výhony jsou téměř bez trnů. Velké plody jsou prodlouženě oválného tvaru, jejich průměrná hmotnost je dvacet pět gramů, ale mohou být i dvakrát větší. Mají drobnou pecku a výbornou sladkou chuť. Dozrávají ve druhé polovině září, velmi dobře se skladují. Úrodu získáváte velkou, z jednoho stromu to může být až padesát kilogramů plodů.

‚Chun‘

Odrůda ‚Chun‘ roste silně, výhony jsou vzpřímené, téměř bez trnů. Kvete postupně od června do srpna, je částečně samosprašná. Plody dozrávají od konce srpna. Jsou velké, válcovitého tvaru, váží kolem dvaceti tří gramů, ty největší mohou mít až třicet pět gramů. Velmi dobře se suší a skladují.

‚Jinchang No.1‘

Jde o novou moderní odrůdu, jejíž stromy rostou silně, polopřevisle, výhony mají téměř bez trnů. Plody se sklízejí pravidelně ve druhé polovině září a je jich hodně. Mají prodlouženě oválný tvar, jejich průměrná váha dosahuje třiceti gramů, ty největší však mohou být až osmedesátigramové. Dobře vyzrálé plody obsahují minimální množství kyselin, jen šest desetin procenta, mají však vysoký obsah cukrů – až třicet šest procent. Jsou proto výjimečně sladké. Pecka je malá, tvoří jen dvě procenta plodu.

Kromě těchto odrůd lze sehnat i další stromy z čínského nebo ruského šlechtění. Mezi velmi rané patří například ‚Dargonskyj‘, dozrávající už na konci srpna. Ve středně raném termínu, tedy kolem první poloviny září, sklidíte plody ‚Jubilejnyj‘. Jsou sice menší, ale zato jich bývá opravdu hodně. Ve stejném termínu dozrává také odrůda ‚Jang‘ neboli ‚Tajan‘, která se výborně hodí na sušení a plody dosahují hmotnosti až padesát gramů. Zajímavou novinkou je ‚Zanzibar‘, kterou sklízíte koncem září – vyniká výraznou čokoládovou chutí. Až 28stupňové mrazy zvládne ‚Lang‘, jehož výborné a sladké plody se sklízejí od konce září. Stromek je často nabízen v zahradních centrech.

 

Marián Komžík, foto archiv autora

 

Více informací se nachází v lednovém vydání z roku 2018.

Komentáře

Napsat komentář