Březnový kalendář

Roste i na půdách s obsahem vápníku

Úspěšné pěstování rododendronů je vázáno na kyselé půdy, což omezuje větší rozšíření této stálezelené dřeviny. V zahraničí se dostává na trh novinka, odrůdy rododendronů, které snášejí i půdy s obsahem vápníku (pH 5,5 - 7). Je to výsledek dlouholetého hledání a dvacetileté šlechtitelské práce.

Pikýrujeme v nejvhodnější čas

Po vzejití předpěstované zeleniny nebo květin mladé rostlinky pikýrujeme - přesazujeme na větší vzdálenost do další nádoby nebo přímo do květníků. Pro další růst je důležité pikýrovat v optimálním čase. Po vzejití narostou první dva klíční lístky, které se tvarem od dalších lístků odlišují. Mezi nimi začínají vyrůstat lístky pravé. Tehdy je optimální čas na pikýrování. Větší rostliny mají už větší kořeny, hůře se vybírají ze substrátu a kořeny se často poškozují.

Ošetření okrasných trav

Trsy okrasných trav upravujeme řezem až na jaře. Po posledních silnějších mrazech ořežeme jejich nadzemní část na šířku dlaně nad zemí. Zbytky listů chrání rostlinu před případným pozdějším mrazem. Nová stébla, která vyrostou, postupně zakryjí zaschlé hnědé zbytky z minulého roku.

Pozornost zazimovaným rostlinám

Předzvěstí jara je i stoupání teploty v prostorech zazimovaných hrnkových rostlin. Mnohé z nich se začínají probouzet do nové vegetace a vyžadují ošetření.
Odstřihneme všechny zaschlé a "vytáhlé" části rostlin, zkontrolujeme jejich zdravotní stav, v případě výskytu škůdce provedeme postřik. Rostliny, které začínají růst, přeneseme na světlé a teplejší místo, koncem března můžeme začít s přihnojováním.

Přesazování kaktusů

Kaktusy potřebují každé dva až tři roky novou, speciální zeminu, a o něco větší květník. Při práci nás před poraněním ochrání rukavice nebo několikanásobný pás novinového papíru.
Kaktus i s kořenovým balem vyjmeme z obráceného květníku tak, že poklepeme jeho okrajem o desku stolu. Dřívkem odstraníme starou zeminu mezi kořeny. Do nového květníku vložíme na dno dvoucentimetrovou drenážní vrstvu hrubšího štěrku, vložíme kaktus a doplníme novým substrátem.

Kolik kompostu do jámy?

Všeho moc škodí. Platí to i o dávkách kompostu při výsadbě dřevin. Optimální je asi jeden díl kompostu na pět dílů zeminy, kterou zaplníme jámu s vysazeným stromkem. Nezralý kompost, který většinou používáme, se v půdě ještě dále rozkládá, k čemuž potřebuje kyslík. Odčerpává ho z oblasti kořenů a ty následně nerostou. Důsledkem jsou žluté listy a někdy i odumření vysazené dřeviny. Polovyzrálý kompost je vhodný jen k podestýlce stromku a ani zralý kompost nedáváme do jámy hlouběji než do 30 centimetrů. Zralost kompostu ověříme "řeřichovým testem". Na vzorek kompostu, který chceme použít, vysejeme semeny řeřichy. Pokud se do pěti dnů objeví zelené lístky, je kompost zralý.

Řez pravého jasmínu

V březnu až dubnu dokvétá jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) a je čas na jeho řez. Boční výhonky po odkvětu zkrátíme na dva až tři páry oček od hlavního výhonu. Slabé výhonky odstraníme úplně. U vhodné opory doroste jasmín do výšky tří až čtyř metrů. V době řezu rostlinu tvarujeme vyvazováním k opoře. Během léta jasmínu narostou dlouhé, převislé výhonky, které rozkvetou zase koncem následující zimy.

Rychlíme jiřinky a kany

Do nádob na balkón nebo terasu si můžeme narychlit jiřinky i kany, aby kvetly už v květnu. Vysadíme je do větší nádoby s dobrou, na živiny bohatou zeminou a dobře zalijeme. Rychlíme při teplotě 15 až 20 °C, nejdříve na tmavém, po objevení zelených lístků na světlém místě.

Po odkvětu nevyhazujeme!

Cibulové květiny v květníku, které nám zkrášlovaly byt, po odkvětu nevyhazujeme. Odložíme je s květníkem na chladné místo bez mrazu, například do zimní zahrady, pod schody, do sklepa. Odřežeme zbytky květu a zeminu udržujeme mírně vlhkou. Když mrazy pominou, vysadíme cibule nebo hlízy do zahrady.

Otužilá čemeřice

Čemeřice kvete v době hlubokého spánku zahrady, od listopadu do dubna, podle odrůdy a počasí. V příznivých podmínkách vytvoří po čase velká kvetoucí hnízda. Vyžaduje chráněná místa v polostínu, na hlinitých humózních půdách s obsahem vápníku. Do července potřebuje dostatek vody. Sucho koncem léta podporuje násadu květů. Vysazovat se může od jara, nejlépe s neporušeným kořenovým balem.

Pokryvná zeleň není jenom na hrob

Nízký skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri) je nenáročná pokryvná dřevina, která se doporučuje k výsadbě na hroby. Vytváří celoročně zelenou pokrývku, na jaře zdobenou drobnými bílými kvítky, na podzim malými červenými plody. Dobře se kombinuje se slabě rostoucími dřevinami nebo sezónně kvetoucími rostlinami, například cibulovinami a letničkami. Přednosti nenáročného skalníku se stejně tak dobře dají využít i na zahradě.

Krokusy odolávají mrazu

Krokusy patří k nejrannějším jarním cibulovinám, květy v sousedství sněhu nejsou vzácností. Mráz květy nespálí, jen se zavřou, případně položí a po oteplení opět ožijí. Velkokvěté krokusy jsou vhodné na slunečná místa ve skalce nebo předzahrádce. Žluté odrůdy se nejlépe rozmnožují a jsou proti ostatním trvalejší.

Jarní úklid květinového záhonu

S příchodem jara, když silnější mrazy pominou, přichází i úklid květinových záhonů. Odhrneme a ořežeme keříky růží, odstraníme z rostlin zimní ochranu - chvojí a listí - a zaschlé a odumřelé části trvalek. Půdu mezi trvalkami a jarními cibulovinami prokypříme, případně přidáme kompost, podle potřeby i kombinované průmyslové hnojivo s mikroelementy.

Příprava zelené stěny

Zelená stěna z jednoletých ovíjivých druhů rostlin zakryje méně vzhledné stěny a kouty. Na teplých a slunečných místech doroste například povíjnice (Ipomea) až do výšky tří metrů. Růst urychlíme předpěstováním z březnové setby. V květnu vysázíme silné rostliny na stálé místo.

Plicník ve stínu zahrady

Plicník (Pulmonaria), který známe jako léčivou rostlinu z volné přírody, se dobře uplatní i v zahradě. Nenáročná trvalá rostlina kvetoucí brzo na jaře vytvoří zelený koberec v polostínu pod dřevinami, ve vlhčí, humózní půdě.

Lilie v nádobě

Lilie dobře rostou i v nádobě. Mobilní zeleň, vhodnou na balkóny a terasy v době květu lehce přesuneme na vybrané "čestné" místo. V březnu je vhodný čas na výsadbu. Potřebujeme větší, hlubokou nádobu s průměrem alespoň 25 centimetrů. Cibule vysázíme do hloubky 10 až 15 cm. Mnohé vytvářejí kořeny i z dolní části nadzemní osy. Otvor na dně nádoby zakryjeme hliněným střepem a na něj poklademe drenážní vrstvu ze štěrku nebo keramzitu. Středně těžký substrát by měl být humózní. Do jednoho květináče můžeme dát 3 až 5 cibulí.

Trvalky v suchém písku

Mnohé zahrádky, zejména u chat, jsou na neúrodných, písčitých nebo kamenitých půdách. Ale i v takovém prostředí mohou růst pěkné květiny po celý rok. Jejich výběr je však odlišný od zahrádek s příznivějšími podmínkami. Odměnou za správný výběr a péči při výsadbě trvalek jsou rozkvetlé záhony od jara do podzimu. Na jaře kvete rožec (Cerastium tomentosum), po něm len vytrvalý (Linum perene). Od konce jara do podzimu kvete například hvozdík kropenatý - "slzičky" (Dianthus deltoides), šalvěj luční (Salvia pratensis), šanta modrá (Nepeta faassenii), hlaváč trávolistý (Scabiosa graminifolia), kakost krvavý (Geranium sanguineum), bělotrn modrý (Echinops ritro), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis).

Řez přísně tvarovaných jádrovin

Na starších, přísně tvarovaných dřevinách odstraňujeme část starého plodonosného dřeva. Jde o částečné zmlazení a předcházíme tím i nadměrné násadě drobných plodů, charakteristické pro staré stromy.

Detail zpětného řezu, zkrácení plodonosného obrostu na očka nejblíže hlavní větve

Před řezem: příliš starého plodonosného obrostu

Po řezu: nejstarší odstraněné, příliš dlouhé zkrácené

Záhony "mix"

Záhony se směsí různých květin se rozšířily z Anglie. Pás květů různé výšky a barvy, které kvetou od jara do podzimu, od dřevin přes trvalky po letničky a cibuloviny, mohou být ozdobou každé zahrady. Kombinace jednotlivých druhů však musí být dobře promyšlená. V první řadě je třeba volit druhy vhodné do dané lokality, s ohledem na půdu, klima a světlo. Zohlednit je třeba i období kvetení a barvu květů. Častým problémem je nevhodně zvolená výška rostlin. Zásadou je, že nejvyšší druhy patří do pozadí a nižší dopředu. Příkladem vhodné kombinace je obrázek, kde se od nejnižšího trvalého karafiátu porost zdvihá přes pryšce a floxy po nejvyšší bobkovišeň.

Řez růží

Růže řežeme před vyrašením. Platí tu stejné pravidlo jako u jiných dřevin - čím silnější zpětný řez, tím silnější nové výhony. Záhonové růže řežeme na dvě až tři očka. U slabě rostoucích keříků uplatníme silnější řez na povzbuzení nového růstu. Popínavé růže očistíme řezem od odumřelých a příliš slabých větviček. Hlubší řez uplatníme jen na rostlinách silněji poškozených mrazem.
Po rozvinutí listů dobře poznáme listy podnože od ušlechtilé odrůdy. Provedeme proto kontrolu, a co nejdříve odstraníme všechny "plané" výhonky.

Zvonek klubkatý

Zvonek klubkatý (Campanula glomerata) s výrazným modrofialovým květem je vhodný na slunečné nebo polostinné záhony. Kvete v červnu a červenci, dorůstá do výšky 40 až 60 centimetrů, tvoří hustá hnízda. Tato trvalka se rozmnožuje dělením trsů. V zahraničí je k dostání semeno zvonku. Velmi jemná semínka vyséváme v dubnu na povrch zeminy (klíčí jen za světla). Při teplotě 18 °C a rovnoměrné vlhkosti (zakryté sklem nebo fólií) vyklíčí za dva až čtyři týdny. Zvonku se daří na propustných půdách bohatých na živiny, s obsahem vápníku. Dobře působí v kombinaci s růžemi nebo okrasnými travami.

Odstranit výhonky podnoží

Mnohé okrasné dřeviny, stejně jako růže, se rozmnožují štěpením na životaschopnější podnož. Po určitém čase se vedle ušlechtilých výhonků objevují na keřích nebo stromech výhonky z podnože. Ze známějších je to například na šeříku, okrasných třešních, okrasných jabloních a okrasné vrbě. Velmi životaschopné výhonky bez zásahu člověka po několika letech přerostou ušlechtilou dřevinu. Právě teď je čas na jejich odstranění, a to až u země, na bázi, protože odřezáním výš nad zemí vyvoláme jen jejich rozvětvení.

Úroda z truhlíků

Na oknech a balkónech vysazujeme květiny do truhlíků většinou až v polovině května, kdy už nehrozí poškození mrazem. Do té doby v nich můžeme vypěstovat úrodu rané ředkvičky. Zeleninu nenáročnou na teplo a na hloubku zeminy můžeme vysévat přímo (mělce a řídce) od začátku května. Rané odrůdy dorostou konzumní velikosti za šest až osm týdnů.

Nový substrát citrusům

Nevhodný substrát je často příčinou slabého růstu citrusů. Tyto druhy potřebují slabě kyselou zeminu s pH 5,5 až 6,0. Pravidelným zaléváním vodou s obsahem vápníku se kyselost substrátu snižuje, některé důležité mikroelementy jsou pro rostlinu nepřístupné, zejména železo, a listy začínají žloutnout.
Na jaře je vhodný čas na přesazení. Důležité je použít správný substrát, připravený pro citrusy. Při manipulaci s rostlinou se snažíme nepoškodit kořeny.

Miniskleník z odpadu

Při předpěstování nebo zakořeňování v květnících potřebují rostliny kromě tepla i dostatek vlhkosti. Zbytečnému výparu zabrání a tepelně izoluje "miniskleník" z plastové láhve. Vyplatí se zejména pro vzácnější rostliny. Láhev je do 3/4 obvodu naříznutá ve výšce odpovídající výšce květníku, který je v dolní části. Odchýlením a odkrytím vrchní části láhve získáme přístup k rostlině.

Klasická kombinace - mrkev a cibule

Mrkev a cibule na jednom záhoně jsou klasickou kombinací smíšených kultur. Jejich aroma vzájemně odpuzuje škodlivý hmyz. Vhodnými partnery jsou i hloubkou zakořenění a nároky na živiny. Osivo mrkve vyséváme a cibuli sazečku vysazujeme na jaře mezi prvními zeleninami. Při vzdálenosti řádků 20 až 25 centimetrů vyjde zhruba pět řádků na jeden záhon.

Před výsadbou zavlažit

Výsadba předpěstované zeleniny a květin je pro rostliny šok, který může na delší čas zpomalit nebo zastavit jejich růst. Důležité je rostliny na přesazení co nejlépe připravit. Kromě toho, že mají být zdravé a silné, je důležité i jejich ošetření před výsadbou a manipulace při výsadbě. Před vysazením rostliny v balíčcích, květnících i výsevných truhlících řádně zavlažíme. Rostlina nesmí být zvadlá a zemina kořenového balu nemá být suchá. Manipulace při výsadbě by měla být šetrná a rychlá, aby se rostliny nepoškodily.

Co prozrazuje podběl?

Svítivě žluté květy podbělu, typické pro brzké jaro, prozrazují, kde je půda bohatá na vápník. Patří totiž k druhům, které mají vyhraněné nároky na podmínky růstu a je proto indikační rostlinou. Podobně kopřiva a pěťour prozrazují půdu bohatou na živiny. Kdo se naučí rozumět "řeči rostlin", je informovaný o některých vlastnostech půdy ještě před jejím chemickým rozborem.

Řeřicha v zahradě

Řeřichu bohatou na vitaminy, minerální látky a éterické oleje s léčivými účinky, pěstujeme zejména v zimních měsících na okně, působí totiž proti jarní únavě. Dobře ji lze pěstovat už od brzkého jara i venku na záhonech. K pěstování jsou vhodná mírně stíněná místa, na přímém slunci řeřicha rychle vybíhá do květu. Řeřicha naroste snadno a rychle, potřebuje však stále přiměřenou vlhkost.