V květnu v zahradě už všechno roste. Společně se zeleninou a květinami vyrůstá na záhonech i plevel, po jarních deštích rychle roste trávník. Posekaná tráva a jednoleté plevele nemusí být ale odpadem, za jehož odvoz je nutné zaplatit. Jsou naopak vhodným materiálem na výrobu kompostu, do něhož můžeme dávat i odpad z kuchyně a zbytky rané zeleniny.

Pro založení kompostu vybereme chráněné místo ve stínu. Na ukládání organického materiálu jsou vhodné konstrukce s pevnými, ale rozebíratelnými kójemi, které lze snadno přenášet. Mohou být zhotoveny z latí, tyček, pletiva na pevném rámu, bambusu a podobně.

Kompostováním vhodného materiálu získáme kvalitní organické hnojivo a snížíme množství odváženého domovního odpadu, navíc se nám bude lépe udržovat pořádek v zahradě.

Začátkem května vyséváme přímo na místo určení ovíjivé letničky. Svými zelenými listy a barevnými květy mohou tyto rostliny zakrýt nevzhledná místa, vytvořit živé ploty nebo bez opory plnit úlohu pokryvných rostlin a vytvářet zelený koberec s pestrými květy, jako například lichořeřišnice (Tropaeolum). Letničkou, která šplhá do větší výšky a kvete až do podzimu je povíjnice (Ipomoea). Jednotlivé rostliny vhodně doplňují popínavé růže, které však koncem léta a na podzim méně kvetou. Povíjnice se pěstuje buď ve směsi barev nebo jen s modrým květem (Ipomoea tricolor, I. purpurea). Méně květů, o to však dekorativnější plody mají drobné okrasné tykvičky. U nás se většinou rozrůstají po zemi, málokdy využíváme jejich schopnost vytvořit na pevné opoře zelenou stěnu. Vyžadují slunce, dostatek vody a živin. Stejnou službu nám prokáže i pnoucí fazol, který skromně, ale pěkně kvete a navíc nám poskytuje i lusky.

V druhé polovině května, když pomine nebezpečí jarních mrazů, vysazujeme teplomilné zeleniny a květiny. Podmínkou jejich dobrého růstu je teplo. Příliš teplé a zejména jasné slunečné dny však nejsou vhodné na výsadbu. Rostliny, které ještě nezakořenily, rychle ztrácejí vodu a vadnou, některé usychají, slunce je může i spálit.

Výhodná je výsadba za podmračených a deštivých dní. Při větší vlhkosti a bez slunce rostliny tak rychle vodu neztrácejí, jejich šok z přesazení je menší, lépe zakořeňují. Při déle trvajícím slunečném počasí zlepšíme podmínky výsadby alespoň tím, že rostliny vysazujeme až v podvečer, kdy už teplota klesá a slunce nepálí. Rostlinám první den po výsadbě pomůže i chladná noc a bohatá rosa.

Citlivé odrůdy angreštu bychom měli preventivně ošetřit proti hnědému padlí ihned po odkvětu. V případě suchého a teplého počasí v ošetřování pokračujeme ve dvoutýdenních intervalech, přičemž střídáme přípravky Bayleton (ochranná lhůta 21 dní) nebo Karathane (28 dní).

Ranou červivost jablek, hrušek a švestek způsobují pilatky. Rojí se v době kvetení uvedených ovocných druhů a samičky kladou vajíčka do kalichů odkvétajících květů. Všechny tři ovocné druhy stačí ošetřit jen jednou ihned po odkvětu stromů, a to přípravky Sumithion, Ultracid nebo Zolone.

Proti merám škodícím na hrušních zasahujeme po odkvětu stromů přípravkem Nomolt a postřik alespoň jednou za čtrnáct dní zopakujeme. Do postřikové kapaliny můžeme přidat i smáčedlo, například Citowett.

S prvními příznaky plísně cibule se setkáváme v poslední dekádě května, proto i prvním postřik provedeme v tomto období a za deštivého počasí ho několikrát ve dvoutýdenních intervalech zopakujeme. Přípravky střídáme a do postřikové kapaliny přidáme i smáčedlo.

Za teplého a suchého počasí se mohou na růžích objevit první příznaky padlí už v polovině května. Citlivé odrůdy proto začínáme ošetřovat už v tomto období a podle průběhu počasí postřiky v deseti až čtrnáctidenních intervalech několikrát opakujeme.