Lednový kalendář

Citrusy potřebují železo

Žloutnutí a padání listů citrusových rostlin způsobuje nedostatek živin, hlavně železa. Příčinou může být i substrát s vysokou hodnotou pH při vyšším obsahu vápníku. V tom případě musíme přihnojit speciálním hnojivem pro citrusové rostliny s vyšším obsahem železa, které zlepší i pH. Zdravé rostliny přezimujeme bez přihnojování.

Hořčice na víc způsobů

Skromná polní plodina hořčice bílá (Sinapsis alba) najde využití i v zahradě. Je vhodná na zelené hnojení, protože rychle roste. Zralá semena jsou surovinou pro výrobu hořčice a součástí směsí na nakládání okurek. Méně známé je využití rostlin jako zeleného koření. Mladé listy se hodí podobně jako pažitka do salátů, tvarohu a vaječných jídel a dodají jim pikantní příchuť. Hořčici můžeme pěstovat i v zimě v květináči na okně. Čerstvé mladé lístky tak máme stále po ruce.

Ochrana před rzí

V zimě je čas na pořádné očištění zahradního nářadí, aby bylo včas připraveno na novou sezonu. Nářadí, s nímž obděláváme půdu, nejprve očistíme od zbytků zeminy a rýče a motyky nabrousíme. Kovové i dřevěné části natřeme proti vlhkosti olejem, například řepkovým. Přes zimu nářadí uložíme do suchého sklepa nebo kůlny.

Před výsevem

Před nákupem osiva uvážíme, co si předpěstujeme, co vysejeme přímo a jaké si koupíme sazenice. Vyšší náklady na kvalitnější osivo (F1 hybridy, odrůdy odolné vůči chorobám) se mnohonásobně vrátí ve výši a kvalitě úrody, v menších nákladech na pěstování při lepším zdravotním stavu rostlin.
U drahého osiva volíme takové způsoby předpěstování, při němž získáme rostlinu z každého semene. Používáme jen kvalitní substrát a sejeme pečlivě po jednom semínku do různých typů zakořeňovačů. Dostatek místa pro každou rostlinu už od vzejití je zárukou dobrého růstu. U předpěstování je důležitý dostatek světla a optimální teplota pro salát a košťáloviny 12 - 18 oC, pro teplomilnou a plodovou zeleninu 20 - 26 oC. Předpěstování salátu a košťálovin trvá 5 - 7 týdnů, tykvovitých 4 - 5 týdnů, rajčat a papriky 8 - 10 týdnů. Termín výsevu zvolíme podle předpokládaného termínu výsadby a délky předpěstování.

Kompost potřebuje kyslík

Aby se zbytky ze zahrady přeměnily na kvalitní kompost, je potřeba mnoho různých mikroorganismů. Ke své existenci a činnosti však potřebují kyslík, a proto musí mít do kompostovaného materiálu přístup vzduch. Toho dosáhneme správným promícháním kompostovaného materiálu. Mícháme vlhký a zelený se suchým, jemný s hrubým a vláknitým. Ve větší hromadě uděláme uprostřed větrací otvory. Mohou to být zapuštěné roury s otvory ve stěnách nebo válce z hustého pletiva.

Tráva proti mšicím?

Zahrádkáři si nenechávají dobré zkušenosti jen pro sebe. Některým se osvědčila zajímavý způsob ochrany proti mšicím. Bob je výborná zelenina, ale na mšice působí jako magnet. V boji proti nim prý pomáhají škvoři. Po vzejití rostlin stačí nastlat mezi řádky vrstvu posečené trávy silnou asi 5 cm. Pod její ochranu se stahují škvoři, kteří pomáhají v boji proti mšicím.

Nahradí lednička zimu?

Působení zimního chladu, který potřebují některé rostliny k vyklíčení, můžeme nahradit uložením do ledničky. Nízkou teplotu tak sice dodržíme, ale změny teplot při ukládání a vyndávání jsou na rozdíl od přírody příliš rychlé.
Semena proto vysejeme do květináče, zaléváme a ponecháme několik dní při teplotě asi 15 oC. Po vyklíčení květináč vložíme do plastového sáčku a na dva až tři týdny uložíme do ledničky s teplotou přibližně 4 oC. Po vyjmutí ho postupně navykáme na vnější teplotu a po jarním oteplení by měly rostliny vyklíčit.

Poškození mrazem

Poškození dřevin mrazem má různé příčiny, přičemž míra poškození nezávisí jen na síle mrazu. Důležitá je také kondice stromu a průběh počasí od podzimu. V některých letech odolali dřeviny teplotám minus 25 oC, v jiném roce způsobil mráz minus 17 oC velké škody. Odolnost dřevin závisí na odrůdě, podnoži, zdravotním stavu a vyzrálosti dřeva. Nebezpečné jsou velké rozdíly teplot mezi slunečným dnem a mrazivou nocí. Odolnost se snižuje, jakmile vlivem zvýšené jarní teploty začíná proudit míza a dřevina ožívá. K ochraně před mrazem proto patří snižování výkyvů teploty např. bílením kmenů. Navrstvení sněhu kolem dřeviny brání oteplování a brzkému proudění mízy. Menší dřeviny můžeme chránit před sluncem zastíněním rohožemi nebo pytlovinou.

Zmlazení starších stromů

Zdravé starší stromy, které mají malé nebo žádné přírůstky, nízkou úrodu ovoce a malé plody, jsou vhodné ke zmlazení. Při něm zkracujeme kosterní větve od obvodu stromu o jednu třetinu až polovinu. Po správném zmlazení jsou nejvyšší větve nejkratší a nejnižší nejdelší. Koruna se zmenší, získá tvar širokého kužele a slunce do ní má lepší přístup.

Rozmnožujeme dřevitými řízky

Od podzimu do jara připravujeme materiál pro rozmnožování okrasných dřevin. Ze zdravých vyzrálých jednoletých výhonků řežeme řízky se čtyřmi až pěti očky. Spodní řez vedeme pod očkem, horní šikmo nad očkem. Řádně je označíme (druh, odrůdu i barvu) a ve svazcích založíme do vlhkého písku. Na jaře po oteplení řízky zasadíme na záhon. Vhodné je nastýlání půdy černou netkanou textilií, která udržuje v půdě vláhu a vyšší rovnoměrnější teplotu. Tímto způsobem se dobře množí zlatice, ptačí zob, vrba i drobné ovoce, např. červený a černý rybíz.

Tvarujeme živý plot

Živé ploty z opadavých dřevin, např. z javoru, habru a ptačího zobu můžeme v předjarním období tvarovat silným zpětným řezem. Zmenšíme a vytvarujeme tak přerostlé ploty a docílíme tak zároveň zmlazení, po němž plot lépe obrůstá a zahustí se.

Nevytápěný skleník


Nevytápěný skleník nemusí být prázdný ani v zimě. Stejně jako na záhonu v něm přezimuje zimní salát, cibulka z větší sazečky a z trvalých kultur jahodník a úrodu nám poskytnou dříve než venku. Za příznivého počasí na přelomu ledna a února zasejeme ředkvičku a ředkev, zasadíme sazečku na lahůdkovou cibulku.

Pozor na příbuzné!

Při plánování zeleninové výsadby dbáme na správné střídání plodin. Na tentýž záhon vyséváme a sázíme stejný druh až po několikaleté přestávce. Tato zásada platí i pro botanicky příbuzné druhy, jejichž příbuznost si někdy ani neuvědomujeme. Brukvovité jsou všechny naše košťáloviny, ředkvička, ředkev a čínské zelí. Patří k nim i hořčice, používaná na zelené hnojení, proto by se neměla používat na hnojení před výsadbou košťálovin. K mrkvovitým neboli miříkovitým patří kromě mrkve, petržele, pastináku a celeru také fenykl a kopr. Příbuzné druhy jsou také salát, endivie a černý kořen. Dokonce i velmi rozdílné druhy jako špenát a červená řepa salátová patří do jedné "rodiny" merlíkovitých.

Klid vánočním kaktusům

Vánoční kaktusy potřebují po odkvětu čtyři až šest týdnů klidu. V té době je uložíme do prostředí s nižší teplotou, asi 12 oC, a omezíme zálivku.

Vodu ano, ale ne studenou

Většina pokojových rostlin je v zimě ve vytápěných místnostech s teplotou kolem 20 oC. Pokud je zalijeme studenou vodou přímo z vodovodu, způsobíme mnoha druhům šok, zhorší se jejich růst a citlivější rostliny mohou i odumřít. Vodu na zalévání proto necháváme 10 až 12 hodin odstát v nádobě ve vytápěné místnosti, aby se její teplota přiměřeně zvýšila.

Nezapomínejte na lísku

Lísky pěstované v zahradách potřebují alespoň jednou za pár let prosvětlení. Řezem odstraníme větve suché, přestárlé a příliš vysoké. Úroda je pak větší a lískové oříšky kvalitnější.

Ověřujeme klíčivost semen

Včas si ověříme klíčivost staršího osiva. Semena uložíme do misky na vlhkou buničitou vatu, zakryjeme sklem nebo fólií, aby nevysychala, a necháme v místnosti s pokojovou teplotou. Ke zkoušce klíčivosti použijeme aspoň 50 semen. V případě menšího zbytku vzácnějšího osiva získáme orientační výsledek při použití 20 - 25 semen. Počet vyklíčených semen zjistíme asi za dva týdny a přepočítáme na procenta klíčivosti. Dobrý výsledek je nad 80 %, ale i nad 60 % klíčivosti je osivo ještě použitelné. Při výsevu na záhon, kde je chladněji než v místnosti, se klíčivost zejména u staršího osiva snižuje, proto přiměřeně zvýšíme výsevné množství. Druhy, u kterých po roce prudce klesá nebo se ztrácí klíčivost, jako například pór, cibule, pažitka, nezkoušíme.

Vyséváme květiny

Předpěstování letniček, případně trvalek, bude úspěšné, pokud splníme nároky jednotlivých druhů. Zaseté koncem ledna vykvetou brzy po výsadbě. Jde zejména o druhy s drobným semenem, které po vzejití pomalu rostou.
Petúnie, lobelky, netýkavky, begonie a okrasný tabák potřebují k vyklíčení světlo. Proto semena zasejeme na povrch půdy a nezasypeme zeminou. Misku nebo květník zakryjeme sklem, případně fólií, aby půda nevysychala.
Z trvalek vysévaných v lednu vykvetou některé druhy už v létě. Ze známých jsou to např. stračí nožky nebo řebříček. Ke klíčení potřebují tmu, proto je zasypeme jemnou vrstvou substrátu.

Právě kvete čemeřice

Čemeřice navzdory sněhu a mrazu kvete v zimě, když jiné druhy ještě spí zimním spánkem. Rod čemeřice (Helleborus) má více druhů a šlechtěním vznikla celá řada odrůd s různou barvou a velikostí květu a odlišnou dobou kvetení. Nejranější odrůdy kvetou už v listopadu, většina do února do dubna. Vyžadují půdu s obsahem vápníku, rostou na stinných i slunných místech. Mají mělce rozložené kořeny, proto jsou vhodné pod dřeviny, ale může je poškodit i hlubší okopávka.

Stálezelené potřebují vodu

Stálezelené dřeviny neodumírají v zimě pouze mrazem, ale také suchem. Ohroženy jsou zejména rostliny s malým kořenovým balem v nádobách na balkonech a na terasách. Ve dnech, kdy nemrzne, je proto zaléváme i v zimě.

Vánoční stromek do zahrady

Pokud chceme zachovat živý vánoční stromek v květináči, přeneseme ho co nejdříve z vytápěné místnosti ven na zahradu. Šok z rozdílu teplot zmírníme přechodným uložením na jeden až dva dny ve studené místnosti. Za příznivého počasí ho zasadíme bez porušení kořenového balu. Pokud jsme si předem připravili a zakryli jámu, můžeme sázet i za mrazu. V krajním případě zapustíme stromek do půdy i s květináčem.

Opravíme opory a připevníme rostliny

Letní zelené stěny z trvalek, například růží nebo plaménku, jsou v zimě holé, bez listí, proto dobře vidíme opěrnou konstrukci i připevnění rostlin. Je tedy vhodná doba na opravu, lepší upevnění, úpravu rostlin a odstranění suché, nemocné nebo poškozené části. Počítáme s tím, že v létě nese opora velkou zátěž bohatého olistění a nových přírůstků. Opravíme také podpěry ovocných dřevin.

Libeček

Libeček můžeme využít na sto procent. Čerstvé, sušené i zmrazené listy používáme na dochucení polévek, luskovin a masa. Stejným způsobem lze využít i mleté semeno. Je hlavní surovinou na výrobu polévkového koření. Čaj ze sušeného kořene působí močopudně, podporuje pocení a používá se při léčbě dýchacích cest.
Libeček je nenáročnou trvalkou, které vyhovuje spíš polostín. V dobrých podmínkách na živné půdě dorůstají květní stonky do výšky až dvou metrů. Včasným vylamováním květů podpoříme tvorbu listů a kořenů. Rostlinu rozmnožujeme většinou dělením trsů, což je jednodušší než pěstování ze semen. Libeček má dekorativní tmavě zelené dělené listy a okolíky světle žlutých květů a zcela se vyrovná mnoha okrasným rostlinám.

Prosvětlujeme a zmlazujeme

V zimě za příznivého počasí prosvětlujeme a zmlazujeme okrasné dřeviny. Při prosvětlování keřů odstraníme nejstarší výhonky většinou až při zemi, aby se zachoval pěkný tvar dřevin. Zmlazení představuje radikální zpětný řez. Termín a způsob řezu závisí na ošetřovaném druhu. Správně provedený podporuje bohatost kvetení, při nesprávném řezu květy už předem likvidujeme. Dřeviny, které zakládají jarní květy už předcházející léto, řežeme až po odkvětu. Prosvětlit je můžeme před kvetením. K těmto druhům patří například zlatice, trojpuk, líska, šeřík nebo okrasný rybíz.
Keře, které kvetou až v létě, mají květy většinou na konci nových výhonků nebo v paždích listů. Je to například komule, ibišek syrský, hortenzie latnatá, mochna křovitá. Prosvětlení i zpětný řez je vhodné provádět v předjarním období.