Podzim, čas výsadby
Hlavním obdobím výsadby dřevin a trvalek je podzim. V září sázíme především stálezelené dřeviny, od října druhy s opadavými listy. Dva až čtyři týdny před plánovanou výsadbou si připravíme vhodné místo. Půdy zkypříme do hloubky výsadby, vyčistíme od plevele a vylepšíme kvalitním kompostem, rašelinou, případně jiným materiálem potřebným pro daný druh. Kyselý substrát potřebují rododendrony, azalky, borůvky a další druhy.
|
Kvetou i pod stromy
Ve stínu a polostínu pod opadavými dřevinami, které nekoření příliš mělce, se daří časným jarním cibulovinám. Rozkvetou dřív, než se rozvine listí a vytvoří hustší stín. Na těchto místech jsou vhodné většinou drobnější, nenáročné druhy, které postupně zplaňují, např. sněženky, ladoňky, drobnokvěté narcisy, modřence nebo některé botanické tulipány. Před výsadbou plochu pod stromem prokypříme do hloubky výsadby. Sázíme do skupin podle velikosti cibule – drobné dvacet až třicet kusů, větši, jako narcisy, alespoň tři až pět kusů. Pro výsadbu je vhodné právě září.
|
Přezimování muškátů
Tento měsíc je vhodný na zakořenění řízků muškátů. Na přezimování potřebují méně místa než velké mateřské rostliny. Dobře přezimují na světlém, chladném místě, například přímo na okně verandy, chodby nebo jiné nevytápěné místnosti. Pokud je na jaře včas rozsadíme, rychle rostou a brzy kvetou.
Dobře můžeme přezimovat i starší rostliny, které vám kvetly už letos. Příprava na přezimování začíná na přelomu srpna a září omezením a ukončením přihnojování. Před zazimováním v místnosti necháme kořenové baly mírně přeschnout, odstraníme zvadlé a zežloutlé části rostliny, dlouhé výhonky zkrátíme. Muškáty potřebují na přezimování světlý prostor a teplotu 4 – 10 oC. Čím méně světla, tím nižší by měla být teplota. Rostliny občas mírně zavlažíme. Koncem února muškáty upravíme zpětným řezem, všechny výhonky zkrátíme ostrým nožem na 5 – 7 cm. Na každé rostlině ponecháme asi tři až čtyři nejsilnější výhonky, každý s třemi až čtyřmi očky. Přesadíme je do nové zeminy a začneme zalévat, později i přihnojovat.
|
Poslední šance
V září máme poslední šanci na důkladné ošetření a vylepšení trávníku. Po pravidelném, častém sekání se už druhý rok po založení trávníku vytváří plstnatá vrstva, začíná růst plevel, případně mech, a půda je slehlá. Ze všech trávníků, ale hlavně mladších, odstraníme nepropustnou plstnatou vrstvu, která omezuje přístup vláhy a vzduchu ke kořenům. Pomůže vertikutace, při níž se prořezáním vrchní vrstvy půda provzdušní a současně se uvolní stlačené zbytky posekané trávy. Ve specializovaných obchodech nabízejí k vertikulaci ruční nářadí i malou mechanizaci. Hráběmi potřebného účinku nedosáhneme. Vertikulace je vhodná na jaře a na podzim.
|
Řízky z odpadu
Blíží se čas zazimování květin pěstovaných v nádobách na terasách a balkonech. Při ukládání do místnosti mnohé druhy upravíme řezem. Řízky z odpadu můžeme využít na rozmnožení rostlin, například podslunečníku, oleandru, fuchsie, ibišku. Ve speciálním substrátu zakořeňujeme vrcholové řízky dlouhé 10 – 15 cm, tvorbu kořenů urychlí použití stimulátoru. Nádobu s řízky zakryjeme fólií, která udržuje vyšší vzdušnou vlhkost a chrání před vysycháním.
|
Končí přihnojování
Na podzim končíme s přihnojováním většiny květin v nádobách, protože v zimním období zpomalují nebo zastavují růst, mnohé přecházejí do vegetačního klidu. Od poloviny září už nepřihnojujeme dřeviny ani trvalky v zahradě, aby vyzrály a lépe odolávaly mrazu.
|
Čím míň světla, tím menší hořkost
Endivie známe spíše z obchodu než z vlastní zahrádky. Tento „salát“, který netvoří pevné hlávky, ale bohaté růžice listů, má nahořklou chuť. Při pěstování v zahradě můžeme hořkost listů snížit bělením, omezením přístupu světla. Krátce před sběrem – osm až čtrnáct dní – svážeme rostlinu po obvodě provázkem tak, že větší okrajové listy zakryjí střed. Další možností je zakrytí celé rostliny černou neprůsvitnou nádobou, například vědrem nebo velkým květníkem. Bledé listy, které dorůstají ve tmě, jsou křehké a méně hořké.
|
Pažitka na zimu
Od září až do začátku listopadu připravujeme pažitku na zimní rychlení. Zdravé trsy ze záhonu vybíráme s balem a necháme čtyři až šest týdnů na chráněném místě v pařeništi nebo pod přístřeškem v zahradě vyschnout, případně promrznout. Listy zežloutnou a zaschnou. Od začátku listopadu sázíme do květníků, dobře zavlažujeme a pěstujeme na světle při pokojové teplotě, nejlépe přímo na okně.
|
Dělíme rebarboru
Malé listy a tenké řapíky prozrazují, že rostlina je stará a je třeba ji rozsadit. Mohutný dužnatý kořen vykopeme a ostrým rýčem rozřežeme na části. Zdravé, nepoškozené s třemi až čtyřmi očky zasadíme do dobře připravené a vyhnojené půdy, do sponu 1 x 1 m a dobře zavlažíme. Rebarboře se daří i v polostínu, ale je náročná na živiny a vláhu. První rok po výsadbě musí rostlina zesílit, proto úrodu sklízíme až v dalším roce.
|
Opadané plody zdroj nákazy
Opadané plody ovoce jsou většinou nemocné nebo napadené škůdci. Pokud je ponecháme pod stromem, stanou se zdrojem další nákazy. Jejich odstranění je vlastně jednou z forem biologické ochrana. Zahazujeme je do odpadních nádob nebo hlouběji zakopeme mimo kompost. Omezujeme tak výskyt škůdců a chorob bez použití chemických přípravků.
|
Podzim pod sklem a fólií
Chráněné nevytápěné prostory by neměly zůstat prázdné ani v pozdním podzimu. Můžeme v nich prodloužit sklizeň plodové zeleniny, například papriky, kterou při poklesu teploty zakryjeme netkanou textilií. Do konzumní zralosti dorostou zeleniny méně náročné na teplo, vyseté v srpnu a začátkem září, jako například kedluben, ředkvička, salát, špenát. Na uvolněné záhony zasejeme rostliny na zelené hnojení – hořčici, řepku olejku, směsku s luskovinami a podobně.
|
Přezimují na balkoně
Zeleň a mnohé trvalky v nádobách, které zkrášlují balkony a terasy, musíme zazimovat v místnosti, kde není mráz. V městských bytech pro to většinou nejsou vhodné prostory, proto raději volíme druhy, které mohou přezimovat venku. Jsou to například zimostráz, kdoulovec, pustoryl, některé druhy kaliny a šeříku, brslen a některé růže. Kromě vhodné ho druhu a odrůdy je nutná i nádoba odolná proti mrazu a její tepelná izolace, kterou ochráníme i kořenový obal rostliny.
|
Čemeřice kvete od Vánoc
Brzké odrůdy čemeřice otvírají květy už v době Vánoc. Jejich barevná škála není velká, od bílé přes růžovou po červenou. Vzácné jsou proto, že kvetou i v zasněžené zahradě. Rostliny sázíme začátkem září, aby do zimy dobře zakořenily. Po výsadbě zakryjeme půdu na ochranu před mrazem vrstvou listí. Čemeřici se daří na vápenatých, humusových půdách v polostínu pod opadavými dřevinami. Vhodný je i záhon ve stínu domu ve společnosti kapradí, konvalinek, sněženek, krokusů a dalších poslů jara.
|
Ptačí zob v květináči
Ptačí zob se nejvíc používá na tvarované i netvarované živé ploty. Je zelený i v zimě, odolný proti mrazu, dobře snáší řez. Tyto přednosti se dají využít i na celoroční ozelenění terasy nebo balkonu. Jedna rostlina v nádobě pěstovaná na kmínku s přísně tvarovanou korunkou není náročná na prostor a lze ji udržet v přiměřené velikosti. Korunku můžeme tvarovat do koule, pyramidy, kužele i složitějších obrazců.
|
Z balkonu do pokoje
Na balkonech ještě krásně kvetou rostliny, které zničí až první mrazík. Z květů se můžeme těšit dál, když je přeneseme do domu na světlé a chladné místo. Výhodné je schodiště, hala nebo nevytápěná místnost. Po odkvětu letničky likvidujeme, trvalky řádně ošetříme a uložíme na zimu.
|
Cibuloviny na terasu
Září je měsícem výsadby raných jarních cibulovin v zahradě i na balkonech a terasách. Cibule zasazené do květníků a truhlíků, přezimované venku na chráněném místě, rozkvetou brzy zjara a zkrášlí balkony i terasy mnohem dříve než tradiční petúnie a muškáty.
|
Dorůstá růžičková kapusta
Růžičková kapusta je kvalitní zelenina, která má dlouhé vegetační období. Když jsou růžičky málo vyvinuté, ještě v září můžeme podpořit jejich růst přihnojením na list, pravidelnou závlahou a zalomením vrcholu rostliny, čímž omezíme růst do výšky. Někdy pomáhá i probírka nejníže rostoucích růžiček.
|
Příprava na uskladnění
Slunečné teplé dny využijeme na přípravu prostorů a obalů k uskladnění ovoce a zeleniny přes zimu. Samozřejmostí je řádné vyčistění a podle podmínek i dezinfekce. Pro zimní uskladnění ovoce je optimální polotmavý prostor se stálou teplotou 4 – 5 oC a vzdušnou vlhkostí 80 – 90 %.
|
