Kapr jako symbol českých vánoc

Jen máloco si spojujeme s vánočními svátky tak, jako vánočního štědrovečerního kapra. S touto rybou se pojí mnoho zvyků, které se dnes opět navracejí do našich domovů. Obliba těchto nenáročných ryb v historických dobách značně kolísala. V některých zemích je považována za skvělou pochoutku, v jiných státech zase po jejím ulovení a navrácení zpět do vody hrozí nemalá pokuta.

Vánoce si bez českého kapra už neumíme ani představit.

Vánoce si bez českého kapra už neumíme ani představit.

Kapří šupiny prý přinášejí štěstí. Dáváme si je do peněženky i na štědrovečerní stůl. Kapra dnes považujeme za naprostou samozřejmost, mnohé ovšem jistě udiví, že se na naše území dostal až v 11. století prostřednictvím mnišských řádů. Dnešní forma s vysokým tělem je výsledkem dlouhodobého šlechtění. Na začátku stála forma se štíhlým dlouhým tělem, která se oproti dnešní rybniční formě proháněla řekami. Majitelům okrasných jezírek je známý asijský pestrobarevný kapr koi (v překladu kapr), kterého si ceníme hlavně kvůli pestrým barvám a rychlému růstu.

Kapr jako štědrovečerní specialita

Český kapr se stal již zavedenou stálicí na štědrovečerním stole. Smažený kapr s bramborovým salátem a rybí polévka jsou přitom poměrně mladým receptem. Ještě v 19. století lidé slavili vánoční svátky konzumací kapra na černo, který se připravoval ve sladké omáčce s ořechy, rozinkami, perníkem, švestkami a pivem. Smaženého kapra jsme začali připravovat teprve až ve 20. letec 20. století, jedná se tedy o opravdu mladou tradiční pochoutku.

Oblíbený i nenáviděný

Zatímco v Číně a Japonsku si na kapřím mase strávníci pochutnají, Australané považují maso za málo kvalitní. Právě zde je předepsáno hromadné hubení tohoto tvora. Pokud se někdo z rybářů rozhodne nebohé zvíře ušetřit a vrátit ho zpět do vody, může dostat dokonce pokutu. V australských vodách se totiž kapr silně přemnožil a začal vytlačovat původní druhy, proto se mnohdy může setkat s nepochopením.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Kapr jako symbol českých vánoc