Když sedmikrásky v trávníku nevadí

Přírodní zahrady nejsou žádnou novinkou. Zatímco v tuzemsku se dostávají do povědomí laické i odborné veřejnosti především v posledních deseti letech, například v sousedním Rakousku vás překvapí jejich množství, některé můžete i navštívit. Je pozitivní, že už se celá řada architektů a zahradníků specializuje přímo na tento obor, který vyžaduje zcela odlišný přístup v péči, a také že přibývá nadšenců, kterým nevadí nějaká ta sedmikráska v trávníku nebo plevel v záhonu. Přírodní zahrady ukazují zcela odlišný směr, v němž je vše krásné zároveň i užitečné a má svůj řád a poslání.

Udržovat zahradu v perfektním stavu stojí poměrně dost času a práce. Právě spojení těchto dvou aspektů je pro mnohé problém. Přece jen dnes člověk nemá tolik volna jako dříve. Stejně tak je zcela běžné, že si většina zahrádkářů na svém pozemku ráda vypěstuje alespoň na malém záhonku zeleninu, bylinky nebo drobné ovoce, které nejenže lépe chutná, ale také má stoprocentní povědomí o tom, jak je pěstovali a co při tom použil. Stále více lidí totiž nedůvěřuje synteticky vyráběným přípravkům určeným na ochranu rostlin a hnojivům.

Právě přírodní zahrady dokážou vyhovět všem těmto požadavkům. Jejich údržba je časově méně náročná, v klidu ji zvládnete sami, vypěstujete na ní zcela bezpečné a zdravé potraviny a navíc vás to bude opravdu bavit. Časem také pochopíte, že si zahradu udržovanou bez použití chemických prostředků oblíbí také celá řada užitečného hmyzu a drobných živočichů, kteří vám rádi pomohou s likvidací chorob a škůdců.

Ve jménu přírodní zahrady

Stejně jako okrasná zahrada i ta přírodní vyžaduje nějakou dobu, aby opravdu plnila svoji funkci. Pokud jste mnoho let hospodařili u nás tradičním způsobem a sem tam jste si pomohli nějakým tím hnojivem, jedem proti škůdcům a postřikem proti plevelům, bude chvilku trvat, než si vaše zahrada poradí se zbytky těchto látek a začne fungovat tak, jak má.

Zpočátku vás bude možná mrzet, že na pozemek nezavítá tolik pestrých motýlů nebo užitečných žab, které pomohou s likvidací škůdců. To se změní, když nahradíte syntetické látky zatěžující životní prostředí přírodními materiály, místo granulovaného hnojiva zvolíte vlastní kompost, neekologicky těženou a vyráběnou rašelinu vyměníte za listovku, díky které zužitkujete obrovské množství na podzim spadaného listí, a rozvoj chorob na rostlinách omezíte pomocí bylinných jích, vyrobených z kopřiv nebo vratiče.

Každá zahrada, tedy i ta přírodní, je individuální, proto počítejte s velkou variabilitou, která se může promítnout do kompozice i celoroční údržby. Záleží na tom, zda tu svou pojmete například jako užitkovou s převahou domácích ovocných stromů a zeleniny, nebo dáte přednost kvetoucím rostlinám užitečným například pro opylovače. Stejně tak si můžete zvolit, zda budete pěstovat domácí druhy rostlin, nebo je obohatíte i druhy nepůvodními, které jsou ovšem pod kontrolou a nešíří se do volné krajiny. Přírodní zahrada představuje místo, které vyhovuje majitelům, rostlinám i živočichům. Nelze jim tedy přesně určit styl a říct, co je v nich správně a co špatně. Zatímco některé zahrady působí mírně neuspořádaným způsobem, jiné překvapí zajímavým konceptem zaměřeným na detaily.

Co si lze dopřát

Přírodní zahradu poznáte například podle toho, že místo pracně pěstovaného a na centimetry přesně zastřiženého trávníku ji zdobí typický druhově pestrý trávník, v němž kromě různých druhů trav rostou také dvouděložné rostliny. Velké oblibě se těší květnaté louky, které nevyžadují žádnou závlahu či hnojení a sečou se dvakrát až třikrát do roka.

Velmi oblíbené jsou ovocné dřeviny, kterým se také říká jedlý les, bylinková spirála umožňující efektivní pěstování léčivých rostlin na vyvýšeném záhonu spirálovitého tvaru nebo třeba pestrý živý plot, co nevyžaduje pravidelný řez. Pokud má zahrada přinést i užitek, vysaďte na ni zeleninu. Osvědčil se polokulturní způsob pěstování, který je typický druhovou pestrostí, tedy když vedle sebe rostou různé zeleniny, bylinky i rostlin, které jsou zelenině prospěšné například uvolňováním dusíku do půdy nebo keře a trvalky oblíbené především u hmyzích opylovačů. V těchto výsadbách zaujímají svébytné postavení medonosné rostliny.

Pokud si do zahrady chcete nastěhovat co nejvíce užitečných živočichů, kteří vám časem budou pomáhat i při regulaci chorob a škůdců, dejte zelenou přírodním vodním plochám nebo potůčku. Voda totiž v přírodní zahradě působí jako magnet pro živočichy i prvek značně ovlivňující mikroklima.

Pozor na „nepravé“ přírodní zahrady

Jestliže se začnete o přírodní zahrady více zajímat, jistě objevíte i takové, které se sice nazývají přírodními, ve skutečnosti ale mají k tomuto fenoménu hodně daleko. Spíš jsou jimi inspirované co do vzhledu, ovšem majitelé zcela běžně používají chemické látky na ochranu rostlin, trávníku dopřávají syntetická hnojiva a likvidují všechny rostliny běžně označované jako plevel. Přírodní charakter vychází spíše z výběru rostlin, které působí divokým dojmem. Pokud se bojíte, abyste nedopadli stejně, využijte aspoň zpočátku pomoc specialistů s dlouhodobými zkušenostmi v oboru.

Desatero přírodního zahradničení

• podpořte druhovou rozmanitost
• nepoužívejte synteticky vyrobené a k přírodě nešetrné přípravky
• nahraďte granulovaná hnojiva a rašelinu kompostem a listovkou
• dopřejte si vlastní zdravou sklizeň ovoce a zeleniny
• šetrně hospodařte s dešťovou vodou
• věnujte kus pozemku užitečným živočichům
• upřednostněte domácí druhy rostlin
• nepoužívejte nepůvodní druhy rostlin, které se nekontrolovatelně šíří do volné krajiny
• hospodařte logicky a účelně
• změňte přístup k péči o zahradu

Foto: autorka a Shutterstock

 
Další informace najdete v lednovém vydání Flóry.

Když sedmikrásky v trávníku nevadí