Kompost: Který je ten pravý?


Klasická ohrádka, nebo kupovaný plastový kompostér? Při výběru záleží nejen na tom, co se vám líbí nebo zdá praktičtější, ale i velikosti zahrady a množství bioodpadu, který chcete zpracovávat.

Jana Bucharová, foto Shutterstock

Kompostování může sice probíhat i v obyčejných kupkách, ovšem většina zahradníků raději volí buď klasické ohrádky, nebo si kupují různé druhy kompostérů. Ty nejenže rozkládající se materiál ukryjí a udrží pohromadě, zároveň v něm také uchovají žádoucí teplo.

Tip 1: pro velkou zahradu

Velká zahrada, kde nechybějí zeleninové záhony, stromy, keře, trvalky i letničky nebo květinová louka, vyprodukuje množství bioodpadu. Zároveň zde není nouze o prostor. Ideálním řešením jsou tedy klasické ohrady – čím větší, tím lepší. Než se materiál slehne, zabere hodně místa. Ideální je ohrada o více odděleních (kójích) pro komposty nacházejících se v různých stupních zrání. Ten, který bude na podzim připravený k použití, můžete na jaře nebo v létě svrchu dokonce osadit zeleninou náročnou na živiny, například dýněmi či bramborami. Čím větší prostor si připravíte, tím jednodušeji se bude kompost přehazovat. Ano, je to sice náročné, ale jde o zaručený postup, jak rychle získat kvalitní hnojivo. Ale i pro pomalejší kompostování bez překopávání je třeba mít dostatek místa.

Dvojitý bubnový rotační kompostér nemusíte přehazovat – stačí jím otočit.

Pokud si pořídíte dostatečně velkou ohradu, nebudete mít problém nejprve si skladovat různé materiály samostatně, a až poté je správné mísit ve vrstvách. To platí hlavně tam, kde velkou část bioodpadu tvoří čerstvě posečená tráva. Jakmile jí dáte na kompost vysokou vrstvu, příliš se slehne a místo zrání začne tlít. Proto je třeba ji promísit, například se suchým listím, slámou či podobným materiálem, který obsahuje méně dusíku a více uhlíku nežli zelená tráva, či zbytky zeleniny z kuchyně. Ale kde začátkem léta listí vzít? Ve velkém ohradě není problém jej skladovat do zásoby. Znamená to však, že budete i na tuto zahradu potřebovat větší kompostovací ohrádku. Nebo takovou, která umožní v případě potřeby jednoduché prodloužení.

Tip 2: pro středně velké zahrady

Na zahrady o velikosti kolem pěti set metrů čtverečních s trávníkem a několika zeleninovými i květinovými záhony se hodí prostorově úsporné kompostéry. Na omezené ploše vzniká také méně bioodpadu a následně je zde menší spotřeba vyrobeného hnojiva. I zde platí, že byste si měli pořídit ideálně dva kompostéry, klidně i menší, jsou lepší než jeden velký. Proces zrání totiž vyžaduje určitý čas, a zatímco do jednoho ještě přihazujete, druhý už necháváte v klidu pracovat.

Pokud si budete kupovat plastové kontejnery, raději si pořiďte dva menší, než jeden velký.

Kompostéry můžete zakoupit v nejrůznějších velikostech a provedeních a z rozmanitých materiálů – dřeva, pozinkovaného kovu či plastu. Liší se vzhledem i trvanlivostí. Plastové nemívají příliš vzdušné stěny – odpad do nich proto nedávejte mokrý a posečenou trávu zásadně míchejte se sušším, hrubším materiálem, jinak místo žádoucích aerobních procesů dojde k hnití. K výhodám při dodržení správných poměrů kompostovaného materiálu patří, že v uzavřeném kompostéru snáze dosáhnete horké fáze kompostování. A ta je velmi prospěšná, protože teplota, která stoupne dočasně až na sedmdesát stupňů, zahubí semena a oddenky plevelů a zárodky chorob.

Malé kompostéry si můžete i sami vyrobit. Postačí vyšší ohrádka z latěk, důkladně děrovaný sud či vysloužilá popelnice. Stejně jako u zakoupených výrobků by měly mít stěny a víko a u země nejlépe i dostatečně velká dvířka na odebírání kompostu, Naopak nikdy zde nesmí být dno, aby měl materiál přímý kontakt s půdou, z níž se do něj samy dostávají půdní mikroorganismy a žížaly, bez kterých by nikdy neuzrál.

Jako extra vzdušný kompostér poslouží i jednoduchá ohrádka z králičího pletiva. Takové mnozí pěstitelé s úspěchem používají na listí – i bez přehazování z něj vznikne kvalitní listovka.

Zrání kompostu vyžaduje určitý čas. Zatímco dso jedné ohrady ještě přihazujete, v druhé už necháváte materiál pracovat.

Tip 3: pro malé předzahrádky

Jestliže jste vlastníky pouze malé předzahrádky s trávníkem a jedním či dvěma záhony, vyzkoušejte otočné kompostéry. Některé můžete připevnit i na zeď. Ale poslouží i jako užitečný doplněk do velkých zahrad – umožňují totiž kvalitní horké kompostování v průběhu celého roku. Jsou nejen zateplené, ale místo překopávání s nimi jen zatočíte a obsah se promísí a provzdušní, aniž by unikalo teplo. Právě časté provzdušňování je pro optimální průběh horké fáze kompostování nezbytné a v zimě klasicky ložený kompost překopávat dost dobře nelze, a pokud ano, příliš prochladne. Jedinou nevýhodou těchto výrobků je to, že nemohou mít kontakt s půdou a půdními mikroorganismy. Stačí však do nich přihodit lopatu kvalitní zeminy, nebo ještě lépe surového, napůl zralého kompostu jako očkování. Jejich izolace má však i výhody – dovnitř se nedostanou hlodavci ani další zvířata, a tak můžete bez obav kompostovat veškeré zbytky z kuchyně.

Na velké zahradě oceníte prostor na skladování listí či slámy, kterými je dobré prokládat při kompostování čerstvě posečenou trávu.


Z čeho vyrobit kompostér?

Ohrada by měla držet kompost pohromadě, ale zároveň musí být vzdušná – dostatečný přístup vzduchu je pro správný proces zrání důležitý. Vhodné jsou staré trámy, prkna, laťky, plotovky. Můžete jej i postavit z perforovaných cihel. Pokud máte dostatek místa, lze bioodpad v rohu zahrady i pokládat do volné podlouhlé kupy. Ovšem v ohradě se lépe udržuje potřebné teplo.

Výška hrazení obvykle postačí kolem jednoho a půl metru. Vrstvit odpad výše je zbytečné, zamezili byste přístupu vzduchu dovnitř. Šířka může činit metr až dva, taková hromada se ještě dobře obhospodařuje. Délku je třeba přizpůsobit velikosti zahrady a množství kompostovaného materiálu.

DŘEVO

Dřevo používejte neošetřené. Nevydrží sice dlouhá léta, ale do kompostu nebude uvolňovat žádné nežádoucí látky. A když začne časem trouchnivět, přispěje svým dílem k tvorbě výtečného hnojiva. Jen ho bude třeba, až úplně ztratí pevnost, vyměnit za nové. Na ohradu kompostu stejně nepoužijete prvotřídní stavební dříví, ale starší neošetřená prkna, která nemusí být zcela rovná, zbylé latě… Nebo krajinky, boční ořezy z kmenů stromů, určené primárně k topení, které bývají na pilách levně ke koupi.

PROUTÍ

Kompost lze postavit i z větví a kmínků z prořezávek, upletete ho ze silnějšího proutí – vrbového, lískového, z vlků odstraněných z korun stromů a podobně.

CIHLY

Cihly můžete rovněž použít recyklované. Když se začnou postupně odlupovat a drolit, nevadí – cihlová drť a prach neobsahují žádné nežádoucí látky, naopak se používá i jako pěkný mulč nebo provzdušňovací materiál do substrátů.

KÁMEN

Pokud máte přebytek plochých kamenů, můžete ohradu pro kompost pojmout i jako pohlednou suchou zídku – bude však třeba alespoň na některých místech ponechat otvory, především u země, aby mohla odcházet přebytečná vlhkost.

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář