Královská botanická zahrada v Edingburghu


Hlavní město Skotska Edinburgh nabízí turistům mnoho atraktivních míst. Jedním z nich je Královská botanická zahrada, která přitahuje nejenom návštěvníky města, ale i jeho domácí obyvatele.

Většina trvalkových záhonů je vytvořena na pozadí vysokých živých plotů, které umožní lépe vyniknout zejména teplým odstínům jednotlivých druhů.

Královská botanická zahrada v Edinburghu schraňuje vzácné sbírky rostlin, ale plní i další důležitá poslání. Pomáhá při vzdělávání a osvětě a nabízí i dostatek možností k odpočinku v útulném prostředí fascinujícího světa rostlin. Trocha historie

Velkoryse řešená skalka představuje bohaté množství dřevin, větších trvalek i drobných horských druhů rostlin.

Jde o váženou vědeckou instituci, která významem dalekosáhle přesahuje hranice Velké Británie. Její dějiny zasahují hluboko do minulosti – byla založena už v roce 1670, původně jako zahrada léčivých rostlin. V roce 1870 pak James McNab, syn bývalého kurátora zahrady, založil rozsáhlou skalku, která je pro návštěvníky dodnes jedním z hlavních magnetů. Na sklonku 19. století dění v botanické zahradě ještě významně ovlivnil George Forrest, který pro zahradu pracoval jako sběratel rostlin. V rámci pracovního programu podnikl celkem šest sběratelských expedic do Číny, čímž položil základ sbírky čínské flóry. Ze svých cest dovezl na 300 druhů rododendronů a azalek, více než 150 primulí, mnoho zajímavých kosatců, lilií i řadu dalších druhů rostlin. Sbírka se v průběhu následujících let stále rozrůstala a dnes patří k nejbohatším kolekcím čínské flóry shromážděným mimo území Číny. Praktické info

Impozantní trvalkové záhony září pestrou paletou barev. V popředí žlutě kvete kniphofie ‘Brimstone’.

Pro návštěvníky botanické zahrady je důležité, že se nachází v těsné blízkosti historického centra, a je proto snadno dostupná i veřejnou městskou dopravou. Zabírá plochu 28 hektarů a nabízí mnohem více než běžné botanické zahrady. Vedle vědeckého poslání funguje jako intenzivně využívaný městský park se zázemím pro relaxaci, zábavu i vzdělání, čehož nevyužívají jenom návštěvníci města, ale také jeho stálí obyvatelé. S výjimkou skleníků je vstup do botanické zahrady zcela zdarma. Její brány jsou kromě několika svátečních dnů otevřeny pro veřejnost celoročně. Je to výhodné zejména pro místní, protože zahradu mohou navštěvovat průběžně po celý rok a na vlastní oči sledovat její dynamiku dynamiku a proměnlivost v různých obdobích roku. I jednotlivé kolekce rostlin jsou tak rozsáhlé, že jejich poznání vyžaduje více času, než nabízí jediná návštěva. Zajímavosti Pozoruhodnou částí botanické zahrady je již zmíněná skalka. Byla vytvořena ve výborně vymodelovaném terénu, který věrně imituje horský či podhorský reliéf krajiny. Je zde vysazeno více než pět tisíc taxonů rostlin z celého světa. Kromě velkého alpina lze krásu skalniček obdivovat i při návštěvě malého skleníku určeného na pěstování citlivějších horských druhů rostlin. Další klenoty hor se pěstují v nádobách ve velkých pařeništích, na kamenných zídkách i mezi kameny, které jsou umně usazeny přímo v chodníkové dlažbě. Nejsilnější zážitky nabízejí skalky na jaře, ale i v dalších obdobích roku je tu k vidění hodně pozoruhodných rostlin. O trvalý efekt se starají zejména dřeviny, z nichž některé díky pokročilému věku tvoří na skalce výraznou kulisu. Řada zdejších dřevin se prodává i v našich zahradnictvích, ale v Edinburghu je spatříte v optimálních podmínkách a rozměrech, do kterých dorostou po mnoha letech pěstování. Dalším zajímavým místem je tzv. fosilní zahrada, ve které je umístěný zkamenělý kmen prehistorického stromu druhu Pitus withami. Tato zkamenělina pochází z období přibližně před 330 miliony let a byla nalezena relativně nedaleko od místa současného vystavení. Strom rostl v bažinatých lesích a vystavený kmen je největší ucelenou rostlinnou fosilií, která kdy byla objevena na skotském území. Vedle tohoto vzácného originálu jsou součástí fosilní zahrady také živé rostliny, které v téměř nezměněné podobě přežily do dnešních časů od období druhohor. Do této skupiny rostlin patří třeba bájné ginkgo (Ginkgo biloba), zajímavá Metasequoia glyptostroboides či Araucaria araucana nebo relativně nedávno objevená Wollemia nobilis. K nejpestřejším místům botanické zahrady patří rozsáhlé trvalkové záhony, které na sebe přitahují pozornost už z velké vzdálenosti. Mohou za to jednotlivé druhy a odrůdy trvalek, které se prezentují v pestré paletě barev, tvarů a velikostí. Nejdelší z trvalkových záhonů byl vytvořen na pozadí stoletého živého plotu z buku, který měl původně oddělovat botanickou zahradu od okolní krajiny. Tento záhon dosahuje grandiózní délky 165 metrů, ale i další trvalkové partie mají neopakovatelné kouzlo. Na jejich kráse se podepisuje šťastná kombinace optimálních podmínek, zkušeností místních zahradníků a také nepochybně silná vášeň k trvalkám, která je tak typická pro místní zahradnicky smýšlející obyvatele. Velkorysé proporce trvalkových záhonů dovolují vyniknout i vysokým druhům a odrůdám trvalek, které zdobí záhony zejména v letním a podzimním období. Praktické info

Podél skleníků se nacházejí sbírky citlivějších teplomilných druhů rostlin.

Jednotlivé zóny botanické zahrady jsou velmi rozmanité a nabízejí prostor k různým aktivitám, od opravdového poznávání rostlin přes odpolední vycházky v klidném a tichém prostředí pod korunami vysokých stromů až po oblíbené pikniky na rozsáhlých a dobře udržovaných trávnících. Zahrada je také oblíbeným cílem maminek s dětmi a školních exkurzí, ale i vyhledávaným místem zamilovaných dvojic. Za dobrého počasí navštěvují zahradu v době oběda konzervativně oblečení úředníci z institucí sídlících v její blízkosti, aby zde poobědvali či využili klidného prostředí k odpočinku. A když se projeví charakteristické rysy vrtkavého britského počasí a stromy i trávníky začne skrápět déšť, stále je dost možností, kam v botanické zahradě zajít. Nachází se tu totiž hned několik skleníků, ve kterých jsou shromážděny sbírky zajímavých rostlin z celého světa. Vedle nejmodernějších a technologicky dokonalých skleníků zde stojí i starý palmový skleník vybudovaný v čistém viktoriánském stylu. Je to nejvyšší stavba svého druhu v celé Velké Británii. FOTO: AUTOR A IVETA CHLOUBOVÁ

Královská botanická zahrada v Edingburghu


Komentáře

Napsat komentář