Léčivky v domácí režii


V minulosti měli naši předkové pro téměř každou bylinu nějaké využití, ať už v hospodářství nebo lidovém léčitelství. Osvědčené bylinky můžete ale pěstovat nebo sbírat i dnes.

V minulosti měli naši předkové pro téměř každou bylinu nějaké využití, ať už v hospodářství nebo lidovém léčitelství.

V minulosti měli naši předkové pro téměř každou bylinu nějaké využití, ať už v hospodářství nebo lidovém léčitelství.

kořenářky představovaly dříve první pomoc a často byly opravdovými odbornicemi, které si věděly rady i s komplikovanými zdravotními potížemi. Základní znalosti o léčivých bylinách měl ale každý – ve venkovské i městské domácnosti se vždy našlo několik plátěných sáčků či sklenic s bylinkami na léčení nejběžnějších neduhů. Bylinky se ale uplatní i v současné přetechnizované době a řada těch, které se používají v kuchyni, má rovněž farmaceutické využití (například tymián, dobromysl nebo rozmarýn). Připravili jsme proto pro vás přehled bylin, které můžete sbírat nebo si je sami vypěstovat. Pro domácí pěstování jsme zvolili takové léčivky, jejichž semínka prodávají semenářské firmy nebo je není tĚžké získat.

Vlastní bylinky

Pěstování léčivých bylin na vlastní zahradě má hned několik výhod. Jednak jde o léčivky získané v čistém prostředí, ve kterém si navíc můžete sami určit optimální chvíli sběru. K tomu vás může těšit, že neničíte nepřiměřeným sběrem přírodu, a nemusíte ani hlídat překročení hranic chráněných oblastí, ve kterých je trhání jakýchkoli rostlin zakázáno.

Pěstované doma

Heřmánek pravý

Heřmánek pravý

Heřmánek pravý (Chamomilla recutita)

Tato univerzální jednoletá bylinka potřebuje slunné vzdušné polohy. Semena se vysévají na povrch půdy, která by měla být chudší a nepříliš bohatá na živiny. Květní úbory se trhají plně rozvité, sklizeň trvá od června do srpna podle toho, jak rostliny rozkvétají. Heřmánek se používá mnoha způsoby – pro uklidnění a zmírnění napětí, jako lék při žaludečních potížích či mírné antiseptikum při bolestech v krku. Výsostné postavení má při kožních problémech a jako obklad pro špatně se hojící rány. Heřmánek také nikdy nechyběl tam, kde se narodilo miminko, a i dnes je součástí dětské kosmetiky.

Mateřídouška obecná

Mateřídouška obecná

Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum)

Mateřídoušku najdete na suchých mezích, ale nic nebrání ani jejímu domácímu pěstování. Dobře jí bude třeba na kamenitých teráskách, skalkách nebo mezi dlaždicemi zpevněných cest. V zahradnictvích se prodávají také zahradní odrůdy, které mohou mít i panašované lístky. Ty se však jako léčivky nepoužívají, obstarejte si nešlechtěnou formu. Sklízí se kvetoucí nať, při sušení ji ale příliš nepřevracejte, jemné lístky se snadno odrolí. Mateřídouška se používá jako odvar proti kašli a nejrůznějším dýchacím obtížím, připravuje se z ní i tinktura, kloktadlo nebo bylinný polštářek. Odvar uklidňuje i žaludeční a nervové potíže.

Jablečník obecný

Jablečník obecný

Jablečník obecný (Marrubium vulgare)

Vysoká bylina s drobnými nenápadnými kvítky má hranatou lodyhu jako většina hluchavkovitých a celá rostlina je měkce chlupatá. Této trvalce se daří na slunných pozemcích a v sušším podnebí, nároky připomíná například meduňku. Jako droga se používá nať, která se sklízí těsně před květem. Využití jablečníku je velice pestré, jde o opravdu univerzální léčivou rostlinu. Působí příznivě na dýchací obtíže, podporuje trávicí ústrojí, funkci jater i sleziny, pomáhá dokonce při srdeční arytmii a rozšířením cév snižuje vysoký krevní tlak. Obklady z jablečníku se používají na špatně se hojící a hnisající rány.

Měsíček lékařský

Měsíček lékařský

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Měsíček je oblíbená letnička, která se snadno pěstuje, a tak nic nebrání vysetí její léčivé formy. Ta má velké sytě oranžové úbory a nejlépe roste na slunných a dusíkem nepřehnojených půdách. Květy se sbírají celé a velmi zvolna se suší ve stínu. V domácích podmínkách se z květů měsíčku nejčastěji vyrábí známá mast, která se uplatní při ošetřování nejrůznějších oděrek a kožních problémů. Kvůli svému čisticímu a antiseptickému účinku se ale pije také čaj z mladých listů a květ měsíčku se přidává i do směsí pro léčbu chorob žaludku a jater.

Proskurník topolovka

Proskurník topolovka

Proskurník topolovka (Alcea rosea)

Také tato bylinka má svou zahradní verzi. Od té botanické se světle růžovými nebo nachovými květy se liší větší nabídkou barev i plností květů. Botanicky jde o dvouletku, která ale někdy vydrží na místě i déle. V prvním roce tedy vytváří vždy jen přízemní listové růžice, druhý rok se objeví vysoké květní lodyhy. Vyžaduje teplejší polohy, hlubokou a na živiny bohatou půdu a nemá ráda větrná stanoviště. Květy se uštipují i s kalichem hned po rozvinutí, kdy jsou už oschlé od ranní rosy. Topolovka se používá při infekcích úst, hltanu, žaludku i střev, výrazný je i její účinek na odhlenění při zánětu průdušek.

Vrbovka malokvětá

Vrbovka malokvětá

Vrbovka malokvětá (Epilobium parviflorum)

Vrbovka je asi 60 cm vysoká trvalka s menšími růžovými květy. Mezi všestrannými léčivkami představuje trochu výjimku. Používá se totiž téměř výhradně k léčbě mužských potíží s prostatou a močovými cestami. Jako účinná droga se sbírá vzrostlá nať těsně před rozkvětem (od července do září), a to v prvních dnech rozkvětu. Ostříhaná nať se suší ve stínu. Protizánětlivé účinky vrbovky se využívají rovněž k léčbě zevních poranění. Vrbovce se daří na polostinných vlhkých místech a lze ji pěstovat na zahradě i sbírat venku, kde se ale snadno kříží s dalšími druhy volně rostoucích vrbovek.

Divizna velkokvětá

Divizna velkokvětá

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)

Divizna je mohutná dvouletka, která dorůstá do výšky přes dva metry. V prvním roce vytváří velkou růžici s typickými hebkými listy a až ve druhém vyroste lodyha s květy. Během růstu může rostlina tvořit také další boční lodyhy. Divizně se daří na výsluní a snese i vyšší obsah vápníku v půdě. Jasně žluté kalichy se sbírají dopoledne za slunného počasí, během dne totiž hned opadávají. Zprvu se suší ve stínu, po zavadnutí je můžete přenést i na slunce. Suché květy by si měly zachovat jasně žlutou barvu a při přesypání chrastit. Používají se k léčbě kašle a zánětu průdušek.

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Tento statný bodlák si díky mramorovaným listům s jinou léčivkou nespletete. Mladé rostliny se používají i jako dekorativní a nejčastěji se vysazují jako lemy záhonů. Pohledné a zajímavé jsou také jejich purpurové květy. Rostlina dorůstá až do šířky 50 cm, potřebuje proto dost místa a prospívá v běžné zahradní půdě. K péči o rostlinu a sběr jsou nezbytné rukavice. Ostropestřec se pěstuje pro svá semena, která se sklízejí v září a říjnu, a jsou cenná pro obsah flavonoidů a olejů. Používají se při chorobách jater a žlučníku a umějí dokonce obnovit poškozenou jaterní tkáň.

Třezalka tečkovaná

Třezalka tečkovaná

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka je známá jako bylina slunných luk a používá se nejčastěji jako součást čajů pro celkové povzbuzení organismu. Vysévá se zjara na povrch půdy, semena se ale nezasypávají, protože světlo podporuje klíčení. Na konci jara se rostlinky přesadí do jemně prokypřené půdy, vykvetou ale až napřesrok. Na místě však zůstávají řadu let – třezalka je trvalka. Čaj z právě rozkvetlé nati pomáhá při depresích, přispívá k duševní rovnováze a celkové pohodě. Povzbuzuje také imunitu a načervenalý třezalkový olej získaný z výluhu květů v olivovém oleji pomáhá nejen proti spáleninám a opruzeninám, ale utišuje i bolavá bříška miminek.

Sbírané v přírodě

Hluchavka bílá

Hluchavka bílá

Hluchavka bílá (Lamium album)

Hluchavky najdete nejčastěji na stinných místech pod stromy, kde tvoří podrostové patro s ostatními jarními rostlinami. Kvetou nejčastěji v květnu. Sbírají se bílé květní kalichy, které se opatrně suší v nizoučké vrstvě ve stínu. Tyto rostliny ale nerostou jen ve volné přírodě, vyskytují se i na stinných a vlhčích zahradách s vyššími stromy nebo keři. Hluchavka se používá jako léčivý prostředek proti kašli, často se přidává také do různých bylinných směsí. Její aseptické účinky se využívají i pro léčbu kožních problémů, mokvajících ran, popálenin, abscesů a hemoroidů.

Jitrocel kopinatý

Jitrocel kopinatý

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

Jitrocel, klasický základ sirupu proti kašli, najdete na každé vlhčí louce. Pokud máte kousek takové plochy na zahradě, určitě tam tuto vděčnou léčivku najdete. Pozor ale, podívejte se pozorně, jak tento jitrocel vypadá – má mít dlouhé úzké listy. V přírodě roste hojně také jitrocel prostřední s kulatými listy, který má obsah léčivých látek výrazně nižší. Čerstvé jitrocelové listy se používají k potírání drobných oděrek a také se prosypávají cukrem ve sklenici a nechávají se na slunci macerovat nebo se suší. Doba sběru nastává na přelomu jara a léta, kdy jsou listy šťavnaté a plné účinných látek.

Podběl lékařský

Podběl lékařský

Podběl lékařský (Tussilago farfara)

Zlaté květy podbělu najdete za chladných jarních dní podél potoků nebo na jiných vlhkých místech a kupodivu také na výsypkách, rumištích nebo náspech. Při sběru myslete na to, že je podběl nejen léčivka, ale i zdroj prvního nektaru pro čerstvě probuzený hmyz, a nasbírejte si v dané lokalitě jen menší část květů. Podběl se používá zejména jako prostředek proti kašli, ale jeho odvarem se omývají rovněž špatně hojitelné rány a ekzémy. Využívají se také čerstvé listy, a to pro zábaly ke zmírnění a tišení kožních problémů, jako je například pásový opar.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Léčivky v domácí režii


Komentáře