Lepší než slunce: sušičky ovoce


Domácí křížaly, sušené švestky, třešně, meruňky i hrušky se do spižíren vracejí i díky sušičkám. Stejně tak výrobu moštů a šťáv zjednodušují lisy ovoce. Víte, které vám pomohou úrodu ze zahrádky zpracovat nejlépe a nejkvalitněji?

susicka

Ceny sušiček se liší podle velikostí, ale hlavně podle funkcí. V levnějších přístrojích musíte jednotlivá patra během sušení prohazovat, protože teplý vzduch stoupá pouze zespodu. Komfortnější a prostornější typy s horizontálním prouděním vzduchu, do kterých jednotlivá síta zasouváte jako do trouby, suší rovnoměrněji.

Na bylinky i maso

Sice se jim říká sušička ovoce, ovšem zpracovat v nich můžete i bylinky nebo třeba maso. Pak je dobré, abyste si mohli nastavit různé teploty. Zatímco bylinky se suší při třiceti, maso při 75 stupních. Ovoci a zelenině vyhovují střední teploty mezi padesáti až šedesáti stupni Celsia.

U levnějších sušiček najdete jen dva či tři regulační stupně, u dražších si můžete nastavit jakoukoli teplotu. Ty druhé také vydrží pracovat klidně celý den i noc, základní modely vyžadují zhruba po dvanácti hodinách na určitou dobu vypnout. Při tom časté technologické pauzy se mohou negativně podepsat na kvalitě sušených potravin. Novinkou na trhu jsou sušičky s další přídavnou funkcí – infračerveným zářením, napodobujícím sušení na slunci.

Proč jsou lepší než slunce?

Mnozí výběr sušiček odkládají s tím, že stejnou službu odvede i slunce, které navíc pracuje zadarmo. Není to tak úplně pravda. V sušičkách se barvy i vůně bylinek perfektně zachovají, mohou se vyplatit především u rostlin, které při pomalém sušení snadno černají, například listy jitrocele nebo květy divizny. Pokud je ze sušičky vložíte rovnou do dokonale těsnící nádoby, vydrží dlouho v perfektním stavu. To samé platí pro voňavé hříbky a dalšími lesní úlovky.

Využít je můžete i k sušení plátků masa. To se spolu se sušeným ovocem hodí třebas na cesty. Nejchutnější jsou ještě ohebné, ne zcela přeschlé kousky.


Na lahodné mošty

Pokud si pořídíte stolní lis na ovoce, můžete mošt z ovoce, jablek a dalších plodů stáčet přímo na zahradě. Lis by měl být z dubového dřeva a nerezu, žádné železo nesmí se šťávou přijít do styku. Jablka je před lisováním nutné podrtit v drtičce nebo nastrouhat na hrubém struhadle. Domácí výroba moštu zkrátka vyžaduje čas, můžete ji ovšem pojmout jako příjemnou společenskou událost. Nebo si v okolí najděte moštárnu – vznikla i řada rodinných, kde vám jablka vylisují na počkání. Mošt vám mohou i pasterovat a uložit do krabic, ve kterých vydrží rok. Ten domácí musíte buď sami pasterovat ve skleněných lahvích či zavařovačkách, zamrazit v pet-lahvích, nebo zavčasu vypít.

 

Jana Bucharová, foto Shutterstock

 

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_06_2016


Komentáře

Napsat komentář