Letní zvonění


Zvonky pozná každý, i lidé bez botanických znalostí. Jejich cípaté květy zdobí zahrady a louky zejména v první polovině léta. Jde o velmi rozsáhlý rod, u nějž máte na výběr jak krásné šlechtěné odrůdy, tak i nešlechtěné přírodní druhy, třeba jako součást květnaté louky, často se zde objeví sami od sebe. Pokud zvonky milujete, můžete je pěstovat jako skalničky, letničky, hrnkové rostliny nebo trvalky.

zvonky1

Vysoké druhy

Zvonek prostřední (Campanula medium) se pěstuje jako letnička či dvouletka, záleží na termínu výsevu – v prvním případě je to únor, v druhém červen a červenec. Poznáte jej podle velkých baňkovitých květů, které mohou být šmolkově modré, ale i růžové či bílé. Zvonek klubkatý (C. glomerata) je odolná robustní trvalka, která se pěstuje také jako osvědčená rostlina k řezu. Má květy nahloučené jakoby do bambule. Mezi vysoké druhy patří i zvonek broskvolistý (C. persicifolia), který bude nejhezčí v přírodních částech zahrady na slunných místech pod stromy. Zvonky dávají obecně přednost zásaditým půdám s vyšším obsahem vápníku. Na pozemku se vám může na méně udržovaných místech objevit zcela spontánně také zvonek kopřivovitý nebo zvonek řepkovitý. I když to nejsou kulturní rostliny, jde o pěkné druhy, které není třeba odstraňovat.

vysoké druhy

vysoké druhy

Nízké druhy

Nízké zvonky rostou především na skalkách, teráskách, ve spárách suchých zídek, na obrubách cest a podobných místech. Často se můžete setkat se zvonkem dalmatským (C. portenschlagiana) nebo zvonkem karpatským (C. carpatica). Překvapivě veliké květy v poměru ke zbytku rostliny má další hojně pěstovaný skalkový druh – zvonek maličký (C. cochleariifolia). Kdysi se velmi často v domácnostech objevoval hrnkový druh lidově nazývaný jako ženich a nevěsta. Jde o druh zvonku stejnolistého (C. isophylla), který se pěstoval vždy v páru, v bílé a modré barevné variantě. Dnes ho občas k květinářstvích zase vidíte, ale v moderních teplých bytech nevydrží příliš dlouho. V době zimního klidu totiž potřebuje teplotu jen kolem dvanácti stupňů. Babičky ho kdysi pěstovaly mezi okny, což mu vyhovovalo a byl samý květ. Dnes se s ním setkáte spíš jako s letničkou v závěsných květináčích. Obecně platí, že ty bílé neboli nevěsty jsou odolnější a snadněji se množí i přezimují než modře kvetoucí ženiši. Vzácně jsou k dostání tyto zvonky i ve slézové barvě, kterým se říká drůžičky.

nízké druhy

nízké druhy

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock

Více informací se nachází v červencovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Flora titulka_07_2016

Save


Komentáře

Napsat komentář