Lopuch není plevel!


Lopuch roste v těsné blízkosti člověka po dlouhé generace. Nejde o plevel, jak si někteří myslí, můžete jej využít jako léčivku, ale nadchne i vyznavače alternativní či přírodní výživy.

Lopuch (Arctium lappa) nikdo záměrně nepěstuje, neboť na rumištích, v opuštěných zahradách či u cest ho roste dost. Vyžaduje dostatek světla a živin, vždyť dorůstá do výšky až dva metry, plocha jednotlivých listů může dosahovat opravdu velkých rozměrů, tři nebo čtyři zakryjí plochu i metr čtvereční. Osídluje spíše zkypřenou půdu.

Pomáhá kořen

K léčebným účelům se sbírá lopuchový kořen, nejvíce zdraví prospěšných látek se v něm nahromadí na podzim, může se ale sbírat i v předjaří. Vyryté kořeny s postranními oddenky se operou a nechají se volně rozložené na mírném teple, maximálně do padesáti stupňů, uschnout. Některé postupy doporučují i krátké, zhruba tříminutové povaření před samotným sušením, toto zpracování je vhodné především u těch silných. Správně usušený kořen je zvenku tmavě a uvnitř světle hnědý. Po rozetření trochu nepříjemně zapáchá, chutná slizovitě nasládle, později nahořkle. Také čaj či odvar pro obklady jsou zakalené, a to díky obsahu slizových látek. Tento jev ale nesnižuje kvalitu léčiva.

Léčivé účinky

Blahodárné účinky lopuchu jsou skutečně všestranné. Má močopudný a antibakteriální účinek, omezuje také pocení, pomáhá proti dně, při cukrovce, ledvinových a močových kamenech, gastritidě, žaludečních vředech, zánětech v ústech či při onemocnění kloubů. Hojně se používá do bylinných směsí, které mají povzbudit látkovou výměnu, podporuje tvorbu žluči a pohyb střev. Velmi významný je také při léčbě nejrůznějších kožních potíží, jako jsou akné, ekzémy, dermatitidy nebo nadměrné vypadávání vlasů.

Lopuch v kuchyni

Lopuch je nejen léčivka, ale na jaře ho můžete využít také v kuchyni. Mladé řapíky, které téměř nebývají hořké, stačí oloupat a uvařit jako chřest, jíst se dají i syrové. Zelené listy poslouží při přípravě nejrůznějších závitků. Jejich nahořklá chuť v tomto případě vůbec nevadí, naopak dělá jídlo zajímavějším. Konzumovat se dá i syrový vnitřek rašícího mladého stonku, který chutí připomíná kedluben.

Nejrůznějším způsobem se dají využívat také kořeny, ale jen od mladých rostlin, které ještě nekvetly – lopuch je totiž klasická dvouletka. Staré jsou příliš tuhé a málo šťavnaté. Můžete je dusit, vařit i používat jako pyré. Staročeské kuchařky využívaly vyryté, očištěné a uvařené kořeny dokonce nasladko na přípravu koláčů. V Japonsku dávají přednost pikantnějšímu zpracování, nakládají se do sójové omáčky a pak snídají.


Přípravky z lopuchu

Lopuchový olej

Připravuje se častěji z čerstvého kořene, ale lze použít i sušený. Jeden díl kořene se nechá louhovat čtrnáct dnů v deseti dílech kvalitního oleje, nejlépe olivového. Po scezení se používá jako prostředek pro šetrné ošetření suchých ekzémů.

Lopuchový odvar pro vnitřní užívání

Čajová lžička sušeného a drceného kořene se přelije šálkem vroucí vody, směs se nechá přikrytá deset minut louhovat. Pije se dvakrát denně.

Pro zevní použití na obklady

Svařte půl litru vody a dvě lžičky sušeného lopuchu. Přikládejte na postižené místo asi na patnáct až dvacet minut.


Recept na lopuchové závitky

Ingredience: pět menších lopuchových listů o průměru asi 20 centimetrů, 100 gramů nivy, 400 gramů vařených brambor, 200 mililitrů vody, lžíce melasy, dvě lžíce sójové omáčky, dvě lžíce oleje, stroužek česneku, trochu pepře, sůl

Postup: Vařené brambory oloupejte a jemně nastrouhejte nebo umelte na masovém strojku. Do hmoty přidejte nastrouhanou nebo rozdrobenou nivu a dobře promíchejte, můžete i dosolit. Směs rovnoměrně rozdělte na pět opraných lopuchových listů a zatočte. Závitky narovnejte do olejem vymaštěného pekáče. Nakonec je přelijte připravenou zálivkou smíchanou z vody, melasy, pepře, česneku, sójové omáčky a zbytku oleje. Pečte zakryté pokličkou nebo alobalem při 150 stupních.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz a Shutterstock

Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář