Módní doplněk pro vaši květinu


Nejen ženy milují hezké doplňky. Stejně jsou na tom i květiny, jejichž krásu dokáže podtrhnout správně vybraný květináč či obal na květináč. A umí toho více. Máte problém se zálivkou v zimních měsících a nedokážete odhadnout správné množství vody, které rostliny potřebují? Nechte to na nich, poradí si samy. 37_kvetinace Květináče i obaly na ně se vyrábějí z mnoha materiálu – od plastu, přes hlínu, keramiku až po sklo, kov nebo mohou být vyplétané z vodního hyacintu, různých trav či ratanu. Snadno tak sladíte jejich barvu s odstínem listů či květů rostlin, což je jedna varianta, jak ho vybírat, nebo s ostatními doplňky v interiéru. Mnozí však od nich očekávají více, než jen to, že budou zdobit a dobře vypadat. Po výborných zkušenostech se samozavlažovacími truhlíky na balkonech do nich stále více lidí přesazuje také pokojovky. Odhadnout správnou velikost zálivky nemusí být jednoduché, zvlášť máte-li doma více druhů rostlin, jejichž nároky na pěstování se liší. Jak fungují? Princip samozavlažovacích balkonových truhlíků a květináčů určených pro pokojovky je stejný. Spodní část tvoří rezervoár vody, do horního patra sázíte rostliny. Voda vzlíná ke kořenům pomocí knotů nebo po čase si sama rostlina kořeny dosáhne do rezervoáru a bere si jí pouze tolik, kolik potřebuje. Jeden rozdíl mezi venkovními a vnitřními nádoby přece jen existuje – je to v odtokovém otvoru. Venkovní nádoby ho mají a přebytečná voda – například při silném nebo dlouhém dešti, nebo když to se zálivkou přeženete – jím volně odtéká ven. Doma něco podobného samozřejmě možné není. Přesto rostliny nemusejí strádat, jen to vyžaduje větší pečlivost pěstitelů. Výška hladiny vody v zásobníku se tak kontroluje pomocí měrky. Aby nedocházelo ke zbytečnému přemokření rostliny, je nutné dodržovat při zálivce vyznačenou maximální hodnotu hladiny vody. Tím zůstane zachována i tolik potřebná vzduchová mezera mezi substrátem a hladinou vody a kořeny nebudou trpět a zahnívat dlouhodobým působením vody. Osázení takových nádob není nic složitého. Na dno můžete, ale nemusíme dát drenážní vrstvu. Pokud použijete knot, dávejte pozor, aby byl nad drenáží a dotýkal se substrátu. Na něj nasypte substrát, do kterého klidně vmíchejte i dlouhodobě působící hnojivo pro pokojovky. Rostlinu vyjmete z květináče a zasadíte ve stejné výšce jako v původní nádobě. A klasicky zalijete. Pomůže to rostlině dobře se uchytit, přemokření se bát nemusíte, protože přebytečná voda steče do rezervoáru. Při další zálivce už jen doplňujete vodu v rezervoáru a rostlina si ji dotud bere sama, podle toho, jak potřebuje. Doplnění vody se podle konstrukce květníku může mírně lišit. Některé jsou opatřeny nalévacím otvorem, u jiných vodu doplňujete zálivkou rostliny. K rozšíření samozavlažovacích květníku v interiéru přispívá nejen to, že jsou praktické, ale také stále širší nabídka tvarů a barev. Když zůstanete u klasiky Pokud měníte obyčejné květináče za samozavlažovací doma postupně, nebo přece jen ještě chcete zůstat u klasiky, pamatujte, že i zde má výběr květináčů a obalů svá pravidla. Ještě než půjdete před jarním přesazováním nakupovat, změřte si ty staré, a nezapomeňte, že nový květináč by měl být vždy o dvacet procent větší než ten původní. Podle odborníků to prý spousta lidí nedokáže nebo neumí odhadnout, a tak dodržujte zlaté pravidlo: jestliže máte vybraný květináč, o něm si myslíte, že je ten správný, vždy sáhněte po tom ještě o číslo větší! Kolem kořenového balu rostliny by měl totiž zůstat kolem dokola prostor zhruba pět centimetrů a nad ním zhruba tři až čtyři centimetry. Obal na květináč by měl být větší ještě o jeden až dva centimetr, abyste mohli rostliny pohodlně zalévat. Také se doporučuje na jeho dno dát keramzit, kamínky či jiný materiál vytvářející drenážní vrstvu. Tu oceníte, pokud to přeženete se zaléváním. Voda zůstane v kamínkách a květník, včetně kořenů rostlin, nebudou stát v mokru. Pravidlo, jak často pořizovat rostlinám nové květináče neexistuje. Některé – jako palmy nebo dracény – budou postupně vyžadovat větší a větší nádobu, naopak azalka, orchidej nebo bromélie vydrží dlouho se stejnou velikostí. Orchideje milují sklo Specifickou skupinou co do výběru nádoby jsou orchideje. Platí to pro epyfitní druhy, jako je například hodně rozšířená Phalaenopsis. Ty totiž musejí mít průhledné nebo alespoň průsvitné nádoby, aby ke kořenům mohlo světlo, protože o těchto orchidejí probíhá fotosyntéza nejen v listech, ale i kořenech. Zároveň by měl být květináč maximálně vzdušný, tedy ideálně hodně děrovaný, aby substrát prosychal co nejrovnoměrněji, což je důležité pro zdravý růst těchto květin. Průhledné nádoby dovolují snadno a pravidelně kontrolovat stav kořenů a tomu přizpůsobovat i velikost květináře. Jestliže rostlina prostáv a má spoustu u zdravých kořenů jak v květináči, tak jí přerůstají ven, je vhodné ji přesadit do nádoby vetší o dva až tři centimetry. Pokud jich má méně nebo nejsou tak zdravé, stačí zvolit novou nádobu jen asi o centimetr větší. Vždy ale volte speciální nádoby na pěstování orchidejí.   Foto: archiv firmy Plastia   Další informace najdete v lednovém vydání Flóry. Save

Komentáře

Napsat komentář