Na podzim sejte špenát


Podzim je ideální doba pro pěstování špenátu. Jde totiž o chladnomilnou rostlinu, vysoké letní teploty a dlouhý den způsobují její rychlé vybíhání do květu. Sít a sázet můžete i polníček, ozimí salát nebo cibuli.

Vysejete-li špenát ještě na začátku září, díky pozdnímu nástupu zimy s mrazy a teplejšímu počasí obecně, je šance, že se ještě letos dočkáte první úrody. Pro tuto zeleninu vyberte ideálně záhon v polostínu nebo takový, který je před sluncem chráněný alespoň část dne. Zabráníte tak rychlému prosychání půdy, které klíčícím semenům špenátu nesvědčí, potřebují záhon stále rovnoměrně vlhký. Pěstování si zjednodušíte, jestliže místo zakryjete bílou netkanou textilií – nejenže odráží sluneční paprsky, ale zabraňuje i nadměrnému výparu vody z půdy.

Nároky špenátu
Špenát vyžaduje neutrální, ideálně hlinitopísčitou půdu s pH v rozmezí 6,5 až 7,5, která bude dostatečně zadržovat vodu. Lehké písčité zeminy je třeba pravidelně zalévat nebo zlepšit jejich vlastnosti přidáním kompostu do záhonu. Máte-li naopak těžkou a slévavou půdu, vyzkoušejte vyvýšené záhony, zajistíte tak kořenům vhodnější podmínky pro růst a vývoj.

Ozimý salát
Listy salátu sice vypadají křehce, jsou ale mrazuvzdorné a některé odrůdy této zeleniny se dokonce dají vysévat jako ozimé. Patří mezi ně například HUMIL, dobře přezimující salát s časným zavinováním žlutozelených hlávek s téměř hladkými listy. Vysévá se ještě začátkem září přímo na záhon, a to poměrně hustě. Sazenice můžete ven přepichovat ještě do prvního říjnového týdne. Vzešlé rostliny nechte v řádku klidně pět centimetrů od sebe a na jaře je vyjednoťte tak, aby kolem sebe měly prostor aspoň dvacet centimetrů.

Ozimá cibule
Většina cibule se u nás pěstuje z jarního výsevu nebo výsadby. U ozimé, která je na záhonu od podzimu, máte vysokou šanci získat úrodu dříve. Využijte k tomu například záhon, který se vám uvolnil po raných bramborách. Optimální termín končí kolem 5. září. Použijte o dvacet až dvacet pět procent osiva více, než jste zvyklí, část rostlin totiž může v zimě vymrznout. V první fázi klíčení a růstu se doporučuje při suchém počasí dostatečná závlaha. Cibulky by do příchodu zimy měly dosáhnout síly tužky a krček asi půl centimetru. Pěstování se neliší od klasické cibule. Na jaře pak budete moci sklízet zelenou nať, později suchou cibuli. U ní však počítejte s kratší skladovatelností maximálně tři až šest měsíců. Mezi ozimé odrůdy se řadí:
HIBERNA – velké kulovité cibule se středně silným krčkem mají bílou, pevnou a velmi příjemnou chuť. Suknice jsou žluto- až bronzově hnědé s tmavším žilkováním. Rostliny dobře přezimují.
AUGUSTA – cibule střední velikosti jsou ploše kulovité se středně silným krčkem a bílou, chutnou a aromatickou dužinou. Má sice slabší nať, ale je o deset až čtrnáct dní ranější. A také odolnější k vybíhání do květu.

Polníček
Kozlíček polníček je chutná listová zelenina, která netvoří hlávky, ale husté listové růžice. Vysévá se několikrát za rok do řádek vzdálených deset až patnáct centimetrů, obvykle v březnu a červenci, potom se sklízí v tom samém roce. Jestliže ho dáte na záhon v září či počátkem října, vzešlé rostliny přezimují a sklízejí se napřesrok od prvních jarních týdnů. Za příznivého počasí však můžete listy trhat ještě tu samou sezonu.


Železo a špenát

Informace o vysokém obsahu železa ve špenátu byla způsobena špatně posunutou desetinnou čárkou při rozborech koncem devatenáctého století. Při tom tato zelenina obsahuje kyselinu šťavelovou, která naopak snižuje schopnost organismu využít z potravy právě železo a také vápník. S oběma prvky tvoří nerozpustné šťavelany, z nichž se tyto živiny do těla nevstřebávají. Špenát je zdravý, ale na vysoký obsah železa zapomeňte.

 

Peter Gajdoštin, foto Shutterstock a www.dobrasemena.cz

Komentáře

Napsat komentář