Nádobové rostliny pro letní balkon

Kromě letniček v truhlících jsou základem krásného balkonu nádobové rostliny označované trefně také jako kbelíkové. Jedná se o kvetoucí druhy, které můžete pěstovat řadu let, zimu ale v českých podmínkách nepřežijí.

Kromě letniček v truhlících jsou základem krásného
balkonu nádobové rostliny označované trefně také jako
kbelíkové.

Kbelíkové rostliny bývají chloubou balkonu i terasy, při jejich nákupu je ale třeba myslet na to, že potřebují dobré místo k přezimování. Pokud tedy vlastníte malý byt nebo nepodsklepený domek bez verandy či zimní zahrady, vyberte si raději jiné rostliny. Období přezimování totiž trvá zhruba od poloviny října do poloviny května, tedy sedm měsíců. V teplejších oblastech je asi o měsíc kratší. Po celou tuto dobu musejí mít rostliny výrazně nižší teplotu než obvyklých 20 °C a světlo, jinak jejich jarní regenerace trvá velice dlouho a do kondice a nasazení květů se dostanou až o prázdninách.

Fuchsie

Fuchsie

Z hlediska pěstování patří fuchsie k nejspolehlivějším druhům pro polostinná stanoviště. Kvetou velice dlouho – od konce května prakticky až do prvních mrazíků.

Co si ohlídat: Před zimou je třeba keříky sestříhat, ale nezasahovat do starého dřeva. Nemáte-li ideálně chladné zimoviště, ostříhejte je až na jaře. Fuchsie také potřebují přes zimu stále trošku zalévat. V sezoně nesnášejí přemokření, zejména při vysokých teplotách.

Pelargonie

Nejčastěji se pěstují druhy pelargonie páskaté (Pelargonium zonale – vzpřímené keříky s listy s chloupky) a štítnaté (P. peltatum – převislé závěsy s lesklými listy). Oba druhy se snadno množí letními řízky.

Co si ohlídat: Nejvíce jsou keře ohroženy v předjaří, kdy jejich mladé rašící výhony často napadají mšice. Pelargonie jsou světlomilné rostliny a už při rašení potřebují dost světla, aby byly výhony silné. Jinak jsou etiolizované (vybělené a dlouhé) a květy nasazují pozdě.

Begonie

V úvahu připadají jen begonie velkokvěté, tedy hlíznaté (Begonia tuberhybrida). Drobnokvěté voskovky (B. semperflorens) se jednak obtížně předpěstovávají, navíc se vysazují jen jako letničky.

Co si ohlídat: Hlízy se musejí nechat dost brzy narašit, klidně už na přelomu února a března. Od doby, kdy se objeví první lístky, potřebují více tepla a světla, a proto jim vyhovuje třeba parapet v kuchyni.

Pařížská kopretina

Jde vlastně o drobnokvětou příbuznou chryzantémy (Argynthemum sp.) pěstovanou na kmínku. V obchodě ji zakoupíte jako vzrostlou rostlinu, kterou je nutné udržet i do dalších sezon. Bohužel je dost choulostivá, napadají ji škůdci a potřebuje hodně péče i výživy. . Co si ohlídat: Denně je třeba otrhávat odkvetlá soukvětí a před zimou potřebuje rostlina dost seříznout. Jde však spíše o krátkověkou kopretinu, která nevydrží déle než dvě tři sezony.

Oleandr

Oleandr patří k odolným rostlinám, které mohou v oblastech s mírnou zimou zůstávat i venku. Má vyšší potřebu živin a aby bohatě kvetl, je třeba ho pravidelně přihnojovat, zvláště v případě, kdy je květináč či kbelík už hodně prorostlý kořeny. Seřezává se až ve chvíli, kdy začne odspodu vyholovat.

Co si ohlídat: Oleandr patří ke stálezeleným rostlinám, proto je třeba ho přes zimu trochu zalévat. Přezimovat bude nejlépe ve světlejší chodbě či na schodišti.

Durman

Durman (nebo také brugmansie či andělská trumpeta) je na prostor, výživu i zálivku mimořádně náročná rostlina. Přesto nemá rád přemokření a nelze ho zalít do zásoby.

Co si ohlídat: Durman kvete na koncových výhoncích, pokud ho tedy na podzim neostříháte, na jaře pak dříve rozkvete. Po silnějším řezu vykvete až ve druhé polovině léta. Potřebuje světlé místo, pozor ale na úpal.

Stojí za to zkusit

Mandevilla

Mandevilla – setkáte se také s názvem dipladenie. Jde o poměrně robustní pnoucí rostlinu s pevnými voskovými listy, kterou zdobí velké trubkovité vonné květy nejčastěji růžové či nachové barvy. Najdete ale i exempláře, které kvetou žlutě či bíle. Mandevilla roste jako liána, potřebuje tedy oporu a na zimu je třeba jí trochu zkrátit výhony. Zimovat může i v šeru – potom však shodí listy, které jí na jaře ale zase narostou. Na světlém zimovišti mandeville listy z větší části zůstávají. Potřebuje mírnou zimní zálivku.

Olověnec – jedná se o stálezelený keř (Plumbago auriculata), označovaný také jako hořcový stromek, původem z Jižní Afriky. Pěstuje se podobně jako mandevilla – potřebuje štědrou zálivku a hnojení, potom bohatě rozkvete modrými květy a pokvete prakticky až do října. Nejčastěji se tvaruje jako stromek, lze se setkat ale i s keřem s dlouhými výhony. Upřednostňuje místo v závětří, jemným větvičkám vítr a průvan nesvědčí. Po přezimování je třeba ho hodně sestříhat a přesadit.

Štětkovec – pochází z Austrálie a jinde na světě ho nenajdete. Patří do jedné čeledi s myrtou, z čehož je možné odvodit i jeho nároky na pěstování. Největší ozdobou štětkovce (Callistemon citrinus) jsou červené květy s dlouhými tyčinkami trčícími na všechny strany. Rostlina potřebuje slunné stanoviště, může být i na plném slunci. Stále mírně vlhký substrát a pravidelné přihnojování vede k dlouhému kvetení a dobré kondici. Pokud substrát vyschne, rostlina shodí listy. Podobně jako třeba oleandr snese i mírný mrazík, trvale venku ale být nemůže.

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Nádobové rostliny pro letní balkon

Nádobové rostliny pro letní balkon