Nádoby na terasu, balkon i k trávníku

Rubrika: Doplňky, Okrasná zahrada, Péče o zahradu

Každá rostlina dokáže být krásná, jen jí k tomu musíte dopřát optimální podmínky a prostředí. Na balkon či terasu je tedy důležité vybrat vhodnou pěstební nádobu. Volit můžete z bohaté nabídky, každý materiál i tvar má však svá pro a proti, proto si dobře promyslete, které se k vašim rostlinám nejlépe hodí.

Vysoké květináče sice umožní rostlinám
dobře rozvinout kořeny, nejsou ale příliš
stabilní.

Květináče jsou k dostání v mnoha různých materiálech a provedeních. Kromě hlíny a plastu se běžně setkáte i s plechem, proutím, laminátem, betonem či glazovanou keramikou. Navíc existuje řada způsobů, jak nádobám dodat kamenný, bronzový či jiný vzhled. Které tedy upřednostnit před ostatními? Vybírejte především podle vlastností, které ovlivní život rostlin.

Různé materiály

Pálená hlína – má příjemný povrch, snadno se však rozbije. Jako pórovitý materiál, který lehce vysychá, je vhodná pro rostliny, které dobře snášejí sucho. Vlhkomilnější druhy je potřeba v květináči z pálené hlíny častěji zalévat. Výhodou je, že voda nasáklá v nádobě kořeny vysazených rostlin v horku ochlazuje. Pořiďte si nejlépe mrazuvzdorný květináč, jinak ho budete muset na zimu zazimovat, aby nepraskl, nebo vyprázdnit a uskladnit na bezmrazém místě.
Plastová hmota – je lehká, květináč z plastu se proto snadno přenáší a nezřídka bývá i odolný proti mrazu. Půda v něm nevysychá tak rychle jako v hliněné nádobě, rostliny se tudíž nemusejí tak často zalévat, naopak je třeba dávat pozor spíš na jejich přemokření.
Pozinkovaný kov – vypadá moderně a vynikne zejména na dřevěné terase nebo balkoně. Bohužel špatně izoluje, proto se mohou kořeny rostlin vysazených v pozinkovaných květináčích rychle přehřát nebo promrznout. Do dna těchto nádob se také musejí obvykle vyvrtat drenážní otvory, proto se využívají spíše jako dekorativní obaly na květináče.
Glazovaná keramika – snadno se omývá a udržuje v čistotě. S glazovaným i neglazovaným keramickým květináčem je však třeba zacházet jemně, protože se lehce naštípne nebo praskne. Jelikož glazura brání poréznosti materiálu, je rostliny vysazené v těchto nádobách potřeba zalévat opatrně, aby nedošlo k jejich přelití. Při nákupu si u vybraného květináče nezapomeňte zkontrolovat odtokový otvor a odolnost vůči mrazu.
Dřevo a proutí – jedná se opět o velice lehký materiál, mnohé nádoby ze dřeva jsou přitom tak bytelné, že je možné v nich pěstovat třeba i keře. Ochrání rostliny před horkem i zimou a je možné je ponechat i na mrazu. Dřevěné květináče je ale nezbytné opatřit nátěrem proti vlhkosti, který nebude do půdy uvolňovat škodlivé látky, nebo je vystlat fólií. Aby dřevo nezahnívalo, doporučuje se také dřevěné nádoby postavit například na cihly.
Laminát – je především hodně pevný a dlouho vydrží. Je rovněž lehký, odolný vůči mrazu a nádoby z laminátu se prodávají v mnoha barevných provedeních. Starší laminát ale bohužel křehne, proto se při nešetrné manipulaci může květináč naštípnout.
Beton a umělý kámen – nádoby z těchto materiálů se prodávají v mnoha tvarech – některé jsou zdobené různými detaily, jiné vynikají strohou pravidelností vhodnou do moderních zahrad. Oba materiály jsou navíc pevné, mrazuvzdorné a uchovávají teplo. Přirozeněji vypadá umělý kámen, který je v porovnání s pravým mnohem lehčí a levnější.

Praktické tvary

Proutěné košíky vyložené igelitem se
využívají spíše jako obaly na květináče.

Velký květináč – pojme větší množství půdy a můžete ho osázet několika rostlinami. Osázenou nádobu budete ale kvůli její hmotnosti těžko přesouvat. Váhu můžete snížit tím, když na dno květináče nasypete polystyrenovou drť. Velká a objemná nádoba v zimě také tak snadno nepromrzne a v létě pomaleji vysychá.

Vysoká nádoba – potřebuje zajistit stabilitu, aby se nepřevrhla. Zvláště choulostivé jsou kuželovité nádoby s úzkým dnem. Proti pádu je zajistíte tak, že do země zapíchnete kolík, na který nádobu odvodňovacím otvorem nasadíte, a teprve pak ji začnete plnit půdou. V drenážním otvoru však musí zůstat dostatek prostoru pro odtok přebytečné vody nebo je potřeba vyvrtat další. Při výběru je nutné zohlednit i tvar a velikost rostlin. Vysoké nádoby jsou vhodné pro plazivé druhy, jejichž stonky přepadají přes okraj květináčů. Dobře se zde daří také květinám, které potřebují pro své kořeny hluboké a chladné prostředí.

Mělký květináč – je vhodnější pro nízké bylinky, alpínky, jarní cibuloviny či jiné malé rostliny. Snadno se přenáší, proto ho lze v době květu přemístit blíže k domu. V oblibě ho mají i sukulenty, kterým nevadí, když nevysoká vrstva půdy v horkém létě občas vyschne. Mělký bývá i závěsný košík, který se umísťuje například ke vstupním dveřím. Zavěste ho však tak, aby byly květy rostlin ve výši vašich očí.

Hranatá nádoba – řadí se k nejstabilnějším (spolu s kulovitými nádobami nebo mísami) a hodí se spíše jako obal na květináč. Její pravidelný tvar se využívá zejména ve spojení s tvarovanými dřevinami.

Úzké hrdlo – nádoby v řeckém stylu nebo kulovitého tvaru jsou elegantní a zaručeně upoutají pozornost. Jejich nevýhodou je však úzké hrdlo, které brání pohodlnému přesazování nebo odstraňování rostlin. Oba typy je ale možné použít jako obalové nádoby na květináče, například pro rostliny, které je nutné na zimu přenést na bezmrazé místo. Tyto nádoby vypadají mimochodem zajímavě i samy o sobě, bez osázení a lze je použít i jako určitý architektonický prvek.

FOTO: SHUTTERSTOCK A ARCHIV FIRMY TCHIBO