Návrat starých odrůd ovoce

Stále častěji se ptáme, zda máme na své zahradě upřednostnit nové moderní odrůdy nebo uvolnit místo těm starým, které jsou vyzkoušeny časem a tak nějak pro nás představují jistotu kvality. Je ovšem nutné zmínit, že nové i staré odrůdy mají své plusy i mínusy.

Staré odrůdy ovoce mají ve srovnání s novými mnoho výhod i několik nevýhod.

Starou odrůdou rozumíme takovou, která se pěstovala v období před druhou světovou válkou. Po skončení války se totiž začaly ve velkém šlechtit nové odrůdy, přičemž se na některé osvědčené zcela zapomnělo. Dnes se někteří pěstitelé přímo zaměřují na pěstování a obnovu starých odrůd, které si nově hledají místo na trhu. Stejně tak se jisté oblibě těší krajové odrůdy a méně známé druhy ovoce. Všeobecně můžeme říci, že je pro staré odrůdy ovocných stromů typický bujnější růst a bohatá násada mnohdy trochu drobnějších plodů, ale ani to neplatí vždy. Nové vyšlechtěné odrůdy se hodí pro intenzivní pěstování ovoce v sadech, kde se objevují především vřetena a zákrsky. Pro tyto pěstební tvary jsou typické malé rozměry, které jsou výhodné i pro většinu soukromých zahrad. Staré odrůdy rostou bujně a hodí se spíše pro polokmeny a vysokokmeny, proto nenajdou uplatnění v každé zahradě. Některé staré odrůdy se dnes vracejí do českých zahrad díky rezistenci na určité choroby, na druhou stranu většina těchto dřevin není příliš odolná proti strupovitosti. Je důležité také zmínit, že celá řada starých odrůd je vhodná spíše na rychlé zpracování než na přímou konzumaci. To je případ hlavně některých hniličících odrůd hrušní, které obsahují velké množství pektinů. Pro přímou konzumaci se nehodí, ale jejich pozitiva vyniknou v moštu nebo v sušené formě. Mnohdy je lepší na jedné zahradě kombinovat moderní i staré odrůdy. Výběr záleží na velikosti zahrady, na technologii sběru a následného zpracování.

FOTO: SHUTTERSTOCK

Návrat starých odrůd ovoce