Nejzdravější ovoce je…


Plody růží, tedy šípky, najdete ve většině ovocných čajových směsí, ovšem tyto keře se na zahradách pěstují velmi málo. Přitom nejenže krásně kvetou, ale jejich plody jsou také velmi zdravé – obsahují nejvíce vitaminu C ze všech druhů ovoce.

Ve volné přírodě se sbírají plody růže špíkové. Vaří se z nich čaje, využívá je i lidová medicína. Ovšem tyto keře můžete pěstovat i na zahradě, vhodné jsou k tomu botanické – takzvané plodové – typy, mezi něž se řadí růže velkoplodé, svraskalé (R. rugosa), dužnoplodé (R. pomifera, syn. R. villosa) a ještě několik dalších, méně známých skupin. Od planě rostoucích druhů se liší hned v několika vlastnostech.

Vysazovat je lze celou sezonu

Plodové růže pocházejí ze zemí jižní Evropy a Balkánu. Jejich keře rostou rychle a vzpřímeně, začnou-li plodit, rozklesnou se. Výhony jsou vínově červené, jemně trnité. Velikostí je lze přirovnat k rybízu. Záleží ovšem na tom, jak a kam je vysadíte. Pokud budou růst mezi jinými dřevinami, například rybízem nebo zimolezem, aronií či dřínem, jejich šířka se bude pohybovat v rozmezí dva až dva a půl metru. Vhodné jsou i do živých plotů, a to nejen volně rostoucích, ale také tvarovaných. Pokud jim naopak dopřejete dostatek prostoru, vytvoří velmi pěkné solitérní keře, které lze dokonce vysadit i do okrasných záhonů.

Sazenice plodových růží se prodávají prakticky pouze v kontejnerech, proto je lze vysazovat takřka kdykoli během zahradní sezony. Protože na jaře velmi brzy raší, doporučuje se raději volit podzimní termín, rostliny stačí do zimy ještě zakořenit. Zvolte pro ně slunný záhon s kvalitní zahradní půdou s dostatkem živin. Porostou i na místech sušších a chudších, tam je ale třeba počítat s tím, že úroda šípků zde úměrně klesá.

Hodí se i do přírodních zahrad

Plodové růže jsou odolné, na zahradách se obejdou bez jakékoli ochrany. Velmi dobře si poradí i se znečištěným prostředím, proto se se vysazují také do městských aglomerací a jiných náročných lokalit. Jsou mrazuvzdorné, a to i v době kvetení – není tedy problém je pěstovat na horách a ve vyšších nadmořských výškách.

Velké, růžové, voňavé a samosprašné květy se objevují v květnu, ovšem v zahradách se pěstují hlavně kvůli plodům. Ve srovnání s šípky planých růží mají intenzivnější aroma i více dužniny, která tvoří až osmdesát procent objemu plodu. Šípky jsou světle červené a krásně lesklé, obsahují také mnohem méně semen než u planých rostlin. Z jednoho keře můžete sklidit až pětikilogramovou úrodu. Na trhání zpravidla máte až deset dnů.

Vysoký obsah vitaminu C

Důvod, proč se vyplatí šípky pěstovat a jíst, jsou jejich pozitivní účinky na zdraví. Tolik vitaminu C nenajdete v žádném jiném ovoci, ve sto gramech čerstvých plodů ho může být až 1250 miligramů. Dále obsahují provitamin A, vyšší obsah vitaminů K a B, cukry, barviva, pektiny, třísloviny i minerály. Šípkový čaj působí močopudně a celkově pročišťuje organismus. Zlepšuje imunitu i metabolismus, přispívá ke správnému fungování cév a srdce a pomáhá proti nespavosti.

Z plodů se vyrábějí ovocné šťávy, pasty, sirupy, omáčky, nejoblíbenější jsou však marmelády. Lze je také sušit a pak přidávat do čajových směsí. Tvoří i základ aromatických vín, likérů a destilátů, které zaujmou nejen chutí, ale i barvou. Ze semen se lisuje léčivý olej.

SEZNAM ODRŮD

Odrůd plodových růží najdete na trhu hned několik. Například ve výzkumném ústavu ve slovenských Bojnicích byly v minulých desetiletích vyšlechtěny tyto tři.

‚Karpatia‘

Tato odrůda se pěstuje od roku 1973 a patří k nejrozšířenějším a nejdostupnějším. Šípky, které dorůstají do velikosti až pět centimetrů, mají válcovitě hruškovitý tvar a na povrchu jsou řídce porostlé chloupky. Rostou na krátkých stopkách ve svazcích po třech. Dozrávají ve druhé polovině srpna, ve vyšších chladnějších polohách se sklizeň posunuje asi o dva týdny. Obsah vitaminu C je až 1250 miligramů ve sto gramech. Abyste zabránili jejich popraskaní za deště v době sklizně, doporučuje se je za sucha pravidelně zalévat. Odrůda je velmi dekorativní a výborně se hodí i do okrasných záhonů.

‚Krasavica‘

Odrůda ‚Krasavica‘ vznikla křížením druhů Rosa canina L. x Rosa cinnamomea L. Keře dorůstají do výšky dva až tři metry a mají dlouhé, středně silné a jen málo trnité pruty. Podobně jako ‚Karpatia‘ kvete v polovině května. Polodlouhé šípky bývají na výhonech ve skupince maximálně tři. Jsou středně pevné a lesklou slupku mají bez ochlupení. Dužnina tvoří až osmdesát procent váhy šípku. Využívá se nejen v kuchyni, ale i ve farmacii, ačkoli obsah vitaminu C je tady trošku nižší – ve sto gramech čerstvých plodů se pohybuje kolem 1075 miligramů. Odrůda je velmi nenáročná na pěstování, nevymrzá a nebývá napadána ani houbovými chorobami.

‚Joja‘

Tato rostlina se řadí mezi mladé odrůdy. Vznikla v roce 2002 zkřížením odrůdy ‚Karpatia‘ s druhem Rosa rugosa. Keře mívají výšku maximálně dva metry, jsou poměrně husté a trnité. Jejich květy, které se rozvíjejí v druhé polovině května, krásně voní. Odrůda je remontantní, díky čemuž kvete po celé léto. Hladké a zářivě červené plody jsou široké a kulaté, v průměru mají kolem tří centimetrů. Dozrávají poměrně brzy, ve druhé polovině srpna, a ze sedmdesáti až sedmdesáti pěti procent jsou tvořené dužninou. Obsah vitaminu C se pohybuje kolem 1150 miligramů ve sto gramech čerstvých šípků. Odrůda se využívá především pro konzervárenské účely.

 

Marián Komžík, foto archiv autora

 

Více informací se nachází v prosincovém vydání z roku 2017.

Komentáře

Napsat komentář