Nenechávejte záhony prázdné

Do zimy stále zůstává několik týdnů, je proto škoda nechat záhony prázdné. Víte, co se hodí po sklizených fazolkách, plodové zelenině nebo bramborách?

Záhony, kde nic neroste, se brzy zaplevelí nebo, což se stává hlavně na velkých plochách, dojde ke splavení úrodné vrstvy půdy. Proto je nenechávejte volné – existuje řada druhů zeleniny, které lze vysévat i v září.

Pro podzimní sklizeň

Sít můžete například listovou zeleninu, kterou sklidíte ještě letos. Platí to především pro brukvovité druhy, například mizunu, mibunu, roketu či rukolu. Rostou rychle a do konce října ještě získají tu správnou velikost a chuť. Na klasický hlávkový salát je sice už pozdě, ale chuti zelených lístků se nemusíte zcela zříct. Pořiďte si směs salátu ‘Baby leaf’, které se nejednotí a u nichž sklízíte mladé lístky. Na záhon je umístěte tak, abyste je mohli v případě náhlého ochlazení chránit jednoduchým tunelem před mrazy.

Růžičková kapusta zůstává na záhonu přes zimu.

Pro užitek napřesrok

Podzim je vhodný především k výsevu špenátu, třeba odrůd ‘Matador’, ‘ Lorelay’, ‘Misano’ F1, ‘Trumpet’ F1. V teplých oblastech se můžete dočkat první úrody ještě před příchodem mrazů, ostatní si na sklizeň počkají až do jara, kdy zelenina obnoví svůj růst, nejčastěji v první polovině dubna. Špenát se hodí hlavně na záhony po bramborách, kde bývá půda čistá, prokypřená a obsahuje stále dost živin. A také jde zpravidla o velký záhon. Každý, kdo někdy zpracovával čerstvý špenát, ví, že z plné mísy listů zbude po spaření jedna či dvě porce. Aby se tedy jeho pěstování vyplatilo, vyhraďte mu opravdu velkou plochu. Sít nyní také můžete polníček, pro časnou jarní sklizeň se hodí i ozimý salát ‘Humil’.

Mnozí zahradníci už nyní dávají na záhony cibuli sazečku, která na jaře rychle začne růst a sklízí se počátkem prázdnin. Naopak na sázení česneku je ještě brzy. S ním počkejte až na konec října – potřebuje chladnější počasí, aby zimu přežil v dobrém stavu a na jaře začal růst.

Pro podzimní sklizeň si včas obstarejte vhodné sazenice

Pro lepší půdu

Záhony po plodové zelenině nebo bramborách lze osít i rostlinami, které slouží jako takzvané zelené hnojení. To má význam především na malé zahradě, kde nelze správně střídat jednotlivé druhy a třeba rajčata pěstujete dvakrát po sobě, protože máte jen jedno vhodné místo.

Jako zelené hnojivo se nejčastěji pěstuje svazenka, na tu je už ale nyní pozdě, sáhněte tedy po hořčici bílé nebo po luskoobilné směsi, kterou nejčastěji tvoří žito a vikev. Hořčice by se ale neměla vysévat na záhony po brukvovitých zeleninách, neboť může dojít k přenosu chorob. Vzešlé rostliny se zarývají až v době, kdy je přejde mráz. Pokud přerostou, nejprve je pokoste sekačkou, aby se do půdy lépe zapracovávaly.

Pro zimní vitaminy

Abyste neměli na podzim tolik volných záhonů, vysaďte si na jaře více zeleniny, která zůstává v zahradě až do předjaří. Kromě známé růžičkové kapusty a kadeřávku se v posledních letech stále více na zahradách objevuje kapusta listová s úzkými bublinatými listy, oblíbená hlavně v Rakousku. Vždy je lepší pěstovat menší množství různých druhů zeleniny – dopřát si z nich můžete více jídel, než budete-li mít ke zpracování pouze růžičkovou kapustu.

Druhy, které zůstávají venku do předjaří, potřebuji od vysetí po sklizeň dlouhou dobu, někdy i více než půlrok. Proto růžičkovou kapustu začněte předpěstovávat už v dubnu, kadeřávek a listovou kapustu v květnu. Na záhon se přesazují na přelomu jara a léta. Ne vždy je v tuto dobu obchody nabízejí, proto si je raději předpěstujte sami. Pro pěstování na zahrádkách se hodí odrůdy růžičkové kapusty ‘Cassiopea’, odolná proti mrazu i vyvracení, nebo polovysoká ‘Rosella’. Starší odrůda ‘Lunet F1’ je sice vysoká a bohatá na úrodu, ale často se vyvrací. Kadeřávek se nejčastěji pěstuje v kolekci Duo, které obsahuje dvě barvy, purpurovou a zelenou, v jednom balení, odrůda ‘Winterbor F1’ má listy odolné vůči zimnímu žloutnutí a vydrží zelená až do jara.

Dagmar Cvrčková, foto Shutterstock a profimedia.cz

Nenechávejte záhony prázdné