Omamné pivoňky


Třebaže jde o květiny, které obdivovali čínští císaři, české zahrady si bez nich už prakticky nikdo neumí představit. I když kvetou jen 14 dní, jejich snadné pěstování zaručuje, že je z pozice oblíbených trvalek hned tak nějaká moderní novinka nesesadí.

krasa1

Nejčastěji se pěstuje druh pivoňka velkokvětá, které se také říká čínská (Paeonia lactiflora). Patří vůbec k nejstarším kulturním pěstovaným rostlinným druhům, v asijských zahradách se prokazatelně pěstovala už před rokem 536. Tedy pro srovnání – je to více než 300 let před příchodem Cyrila a Metoděje do našich zemí. Pěstuje se určitě nejčastěji, najdete na trhu řadu odrůd lišící se nejen barvou květů, ale i výškou rostliny. Rozkvétá na konci května a v červnu. Má bohaté, někdy i dvoubarevné květy. Množí se dělením trsů ve druhé polovině léta, v červenci a srpnu. Potřebuje vlhčí humózní zahradní půdu, nemá ráda přesazování. Jde o trvalku, která zdobí zahrady dlouhá léta.

krasa2 Pivoňka z Evropy

Jako další, méně známá a zřídka pěstovaná se se pěstuje pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia). Pochází z jižní Francie a Balkánu a svým habitem nejvíce připomíná robustní červeně kvetoucí hlaváček jarní. Od ostatních druhů pivoněk se liší nejen intenzivní sytou červení květů, ale i nenáročností, roste totiž i v kamenité a suché půdě. Může být velmi zajímavým a netradičním druhem pro kamenité terásky na přímém slunci. Kvete o něco dříve, nejčastěji v květnu. Je to pěkný výškový protiklad třeba ke skalničkám, které rozkvétají v podobném termínu.

krasa3

Pivoňky jako dřeviny

Nejčastěji se vysazuje pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa), pocházející z Asie, obvykle z Číny. Robustní keře na zahradě vydrží desetiletí, množí se ale v domácích podmínkách velmi špatně, musíte umět odebrat kořenové řízky, což je náročné na techniku i na správné načasování. Proto je lepší si ji vybrat v zahradnictví. V keřové formě se pěstují i pivoňka Delavayova (P. delavayi) a pivoňka žlutá (P. lutea). Dřevité pivoňky potřebují slunné místo chráněné před větrem, jinak se květy otloukají a ztrácejí na půvabu. Keře rostou poměrně pomalu, prakticky nepotřebují řez. Jsou značně odolné proti mrazu, přesto je vhodné chránit pupeny v oblasti kořenového krčku nakopčenou půdou, podobně jako růže.

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz, Shutterstock

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde. Flora titulka_06_2016

Komentáře

Napsat komentář