Opory pro zahradní rostliny mohou být opravdu krásné


Pevné stonky dodávají rostlinám stabilitu. Některým však tato přirozená podpěra chybí a stávají se tak závislé na oporách. Zatímco v českých zahradách tyto konstrukce plní spíše praktickou funkci, v zahraničí někdy slouží více jako dekorace. Často je proto objevíte i u trvalek, které je až tak nutně nepotřebují.

shutterstock_190649297

Používání konstrukcí určených na podporu některých rostlin má opravdu dlouhou tradici. Najdete je v asijské, anglické, italské i francouzské zahradě. V každé zemi se některé prvky dost často opakují, jen se liší v detailech provedení. Zatímco třeba v Asii najdete konstrukce z barevného dřeva a slitin, Angličané často a rádi používají dřevo v jeho surovém stavu. V 19. století se začala hojně pro tyto účely používat litina, která byla oblíbená ve veřejných parcích i soukromých zahradách. Z tohoto materiálu se běžně vyráběla loubí i treláže, které se nechávaly porůst ovocnými špalíry nebo tehdy silně šlechtěnými růžemi. Současnost oporám pro zahradní rostliny také přeje, nejen proto, že zde najdete zde větší variabilitu, než tomu bylo v minulosti. Typ konstrukce často vychází ze zahradního stylu, ale hodně ho ovlivňuje také druh a velikost rostliny, které se má po ní pnout, nebo také třeba pořizovací cena. Některé opory hravě vyrobíte z přírodních materiálů sami za pár minut, u jiných jde cena do desítek tisíc.

Opory nejsou výsadou jen popínavek

Opěrné konstrukce jsou často spojovány pouze s potřebami popínavých a pnoucích rostlin, které by bez pomoci poléhaly. Ve skutečnosti tomu tak úplně není. V anglických trvalkových rabatech můžete objevit dekorativní přírodní konstrukce z větviček břízy nebo z jiných druhů dřevin. Jsou na záhon postaveny ještě před tím, než rostliny začnou rašit, a později postupným růstem samy do této podpěry prorostou a přirozeně se tak stabilizují. Proutěné varianty na sebe nestrhávají příliš pozornosti, ale naopak nechávají vyniknout pestré trvalky. Hodí se především pro vysoké druhy, které mají tendenci poléhat například při dlouhodobých deštích. Opory jsou samozřejmě skvělým řešením také pro okrasné popínavky a popínavou zeleninu, která je tak i lépe dostupná při sklizni. Tento způsob pěstování vyzkoušejte například u fazolí, ačokči nebo drobnoplodých tykví.

Opory pro popinavky

Ve jménu zahradního stylu

Pokud jste svou zahradu zasvětili určitému zahradnímu stylu, bude dobré mu přizpůsobit i výběr konstrukce.

  • Minimalistické zahradě sluší jednoduché a designové podpory. Pro pnoucí růže se hodí například závěsná konstrukce z ocelových lanek. Při správné instalaci, například na zeď domu, snese i větší zátěž. Oceníte i minimální nároky na péči, lanka totiž není třeba nijak povrchově upravovat. Za nevýhodu lze označit vyšší cenu, neboť si ji většinou musíte nechat vyrobit na zakázku.
  • V okrasné zahradě dejte přednost litinovému nebo dřevěnému loubí, které snadno stabilizuje popínavé růže i vzrůstné popínavky. Ovšem pozor na některé až příliš bujné druhy, které mohou konstrukci časem poškodit. Za zmínku stojí například oblíbená vistárie, pro něž jsou vhodné spíše kovové konstrukce s větší nosností.
  • Zahrada asijského stylu je inspirována především samotnou přírodou, proto dejte přednost přírodním materiálům. Jako vhodná opora pro rostliny poslouží dřevěné či bambusové loubí nebo jednoduchá treláž.
  • Přírodní zahradě budou perfektně sedět ryze přírodní materiály. Pro popnutí růží a větších popínavých dřevin může sloužit tvarově jednoduché loubí z dubových trámů. Pokud zvolíte variantu bez nátěru, po několika letech se dočkáte zajímavé patiny dřeva. Podobného efektu docílíte například u modřínu. Takto pojatá konstrukce může navíc pohledově oddělit dvě různě pojaté části zahrady. V případě, že na výrobu použijete měkké dřevo, bude vhodné ho povrchově upravit a ošetřit proti dřevokazným houbám a škůdcům.
  • V zeleninové zahradě udělají dobrou službu jednoduché proutěné konstrukce z vrbových prutů, které se v horní části svážou režným provázkem. Po nich se dobře popnou například fazole nebo ačokča, které se vám tak budou i lépe sklízet.
  • V zahradách z první poloviny 20. století mají popínavé konstrukce také svoje místo. V té době se často objevovaly ovocné stromy v přísně tvarovaných pěstebních formách, jako jsou palmety či kordony. Ty se uvazovaly například na stěny dřevěných nebo litinových altánů. Pokud také vlastníte tuto prvorepublikovou zahradu, můžete na tradici předků navázat. Ovocné stromy na konstrukcích vytváří zajímavé zelené stavby, které navíc poskytují sklizeň zdravého ovoce.
Foto autorka a Shuttestock   Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde. Flora titulka_02_16_archiv                      

Komentáře

Napsat komentář