Opravdu umíte pěstovat rajčata?


Ať je již máte rajčata či papriky vysázené na záhoně nebo ve velkých nádobách, potřebují stálou péči. Ovšem pozor, ta se v obou případech liší. Víte, jak správně postupovat?

Rajčata a papriky se řadí mezi plodovou zeleninu, která má vysoké nároky na živiny, ale i další péči. V průběhu vegetace vytvoří velké množství organické hmoty, a tím odebere z půdy spoustu živin. Pokud trpí jejich nedostatkem, slabě roste i plodí, na listech se projevují chlorózy a jiná poškození. Problém nastane i tehdy, nejsou-li živiny v rovnováze. Například přehnojení dusíkem se projevuje v slabším příjmu ostatních prvků. Přísun živin byste měli přizpůsobit i vlastnostem půdy, její kyselosti nebo teplotě. A ty se liší u rostlin na záhonech i pěstovaných v nádobách. Jak se tedy o ně správně starat?

Pokud se dostane studená voda na rozpálené listy zeleniny, snadno je spálí.

Náročnější pěstování

Rostliny v záhonu mohou získat živiny z většího objemu půdy. Pokud pěstujete rajčata a zeleninu v nádobách, musí si vystačit s malým množstvím substrátu, a o to více péče potřebují. Nejenže vyžadují místo na plném slunci, navíc jim dopřejte pravidelnou závlahu a přihnojování, ideálně jednou za týden až dva. Odborníci doporučují používat plnosložkové hnojivo s mikroprvky, ať již tekuté nebo práškové, rozpustné ve vodě. Po zasazení jsou vhodné přípravky s označením start, které obsahují více dusíku potřebného pro silný růst zeleniny. V době plodnosti použijte hnojiva s vyšším obsahem draslíku a mikroprvků, zpravidla je firma pojmenovávají jako plod a květ. Rostlina si většinou sama řekne, co potřebuje. Například neúměrně velké, tmavě zelené listy jsou příznakem nedostatku dusíku, naopak mají-li světle zelenou barvu, znamená to nedostatek této látky.

Hnojivo je vhodné vždy zapravit spolu s organickou hmotou do záhonu.

Jak na správné zalévání?

Vaše rajčata a papriky potřebují v půdě nebo i v nádobách rovnováhu mezi vláhou a vzduchem. Škodí jim tedy nejen sucho, ale i přílišné přemokření. Je lepší je zalévat jednou za několik dní větším množstvím vody, než každý den trochu. V takovém případě se pouze zvlhčí horní vrstva půdy a kořeny zůstanou v suchu.

Dodržujte navíc tato pravidla:

  • Mladé rostliny potřebují méně vody než ty velké.

  • Za deštivého a chladného počasí se voda odpařuje méně než při horkých slunečních dnech.

  • Pozor na šíření listových chorob při vysoké vlhkosti a zůstává-li voda na listech zeleniny.

  • V opačné situaci – tedy kdy se dostane studená voda na horké listy – může dojít k jejich popálení.

Co znamená NPK?

Půda je zdrojem živin pro rostliny. NPK není jen jméno známého hnojiva, tato písmena označují tři nejdůležitější prvky pro výživu rostlin: dusík (N – nitrogen), fosfor (P -phosporus) a draslík (K -kalium). Dostatečná zásoba těchto živin je pro dobrý růst a bohatou úrodu plodové zeleniny nutností.

  • Dusík potřebují rostliny pro fotosyntézu. Bez něj nemohou tvořit bílkoviny, aminokyseliny ani DNA. Je obsažen v organické složce půdy, při jejím rozkládání se uvolňuje ve formě amoniaku, který absorbují kořeny. Dusík se bohužel z půdy snadno vyplavuje do spodní vody a jeho nedostatek se projevuje slabším růstem a žlutými chlorotickými listy. Naopak nadbytek vede k tvorbě sytě zelených, netypicky velkých listů a k bujnému růstu. Anebo kvůli němu zelenina méně a později kvete. Nejjednodušším a nejrychlejším zdrojem dusíku pro zeleninu je průmyslové hnojivo. Naopak u těch organických se prvek uvolňuje postupně a tak, jak ho rostliny potřebují.

  • Fosfor pomáhá využívat ostatní živiny a podílí se na přenosu energie v rostlinách. Podporuje nasazování květů, dobré zrání plodů a zlepšuje jejich kvalitu. Jeho nedostatek se projevuje slabým růstem a kvetením, listy mají často nafialovělou barvu. Prvek se v půdě váže lépe než dusík. Dodávat ho můžete nejen ve formě superfosfátů nebo NPK hnojiva. Vhodné je zapravovat ho vždy na podzim při přípravě záhonů, nejlépe spolu s organickým hojením.

  • Draslík potřebuje zelenina pro fotosyntézu, zpracování sluneční energie a tvorbu organické hmoty. Příznivě ovlivňuje růst zeleniny a velikost úrody, příjem vody a odolnost proti suchu, chorobám a škůdcům. Důležitý bývá hlavně v době kvetení a tvorby plodů. Ovšem pozor, rajčata i papriky jsou citlivé na chloridové formy draslíku, tedy takzvanou draselnou sůl, proto se jí raději vyhněte a zvolte draslík ve formě síranové. Pokud mají rostliny prvku málo, plody nebudou tak dobře chutnat, sníží se obsah vitaminu C a zkrátí se doba skladovatelnosti. U rajčat navíc způsobuje nepravidelné dozrávání plodů, žlutozelené skvrny na povrchu i praskliny.

Nedostatek vápníku způsobuje typické hnědnutí špiček rajčat i paprik.

Když hnědnou špičky plodů

Zelenina potřebuje ke svému dobrému růstu a dozrávání i další prvky. Jestliže pěstujete rajčata ve skleníku, je pro ně důležitý hořčík. Jeho nedostatek se projevuje nekrotickými, postupně hnědnoucími a zasychajícími skvrnami na listech.

Setkali jste se u plodové zeleniny s hnědnutím a zasycháním špiček plodů? Nejde o nemoc, ale o poškození způsobené nedostatkem přijatelného vápníku . Vyskytuje se v plném létě, za vysokých teplot a v období s nižší vlhkostí půdy. Anebo tehdy, kdy je vápníku v půdě dostatek, ale rostlina jej pro vysoké teploty není schopna kořeny přijímat. Pak pomůže aplikace vápenatých hnojiv v nižších koncentracích přímo na listy. Ovšem ani tak plody, které už byly jednou poškozené, nevyléčíte. Raději je tedy otrhejte, zelenina se tím méně vyčerpává a má možnost dostatečně vyživovat zdravá rajčatä či papriky.


Čím hnojit?

Živiny můžete dodat zelenině v různých formách:

Organické hnojiva, tedy hlavně kompost a hnůj, sice obsahují nižší množství živin, ovšem uvolňují je postupně, jak zelenina potřebuje. Navíc zlepšují kvalitu půdy, jsou důležité pro její úrodnost, strukturu i schopnost zadržovat vodu. Při jejich rozkladu dochází ke zlepšování mikrobiálního života v zemině.

Minerální, nebo také anorganická hnojiva, obsahují živiny v čisté minerální formě, které jsou pro rostliny rychleji dostupné. A zahradníkům se s nimi jednodušeji pracuje. Při intenzivním pěstování je ale nutné doplnit živiny do půdy i v organické formě. Dnes jsou již dostupná i granulovaná organominerální hnojiva obsahující obě složky.


Dusík v zelenině

Máte pocit, že budete-li intenzivně hnojit rajčata a papriky dusíkem, následně si na talíř naservírujete zeleninu plnou dusičnanů? Omyl. Plodová zelenina patří z hlediska akumulace tohoto prvku k málo rizikovým. Tyto látky se navíc hromadí hlavně ve stoncích a listech, v plodech jich bývá podstatně méně. Zeleniny navíc obsahují celý komplex aktivních látek, které případné nežádoucí působení dusičnanů v těle eliminují.

Peter Gajdoštin, foto Shutterstock a www.dobrasemena.cz

Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2017.


Komentáře

Napsat komentář