Paleta bohyně Iris


Přebohatá barevnost a fantastický tvar kosatců si nezadají s exotickými orchidejemi, a proto patří v zahradách k nejoblíbenějším rostlinám, tím spíše, že jsou skromné a většinou se jim všude se daří. Podobně začíná pojednání o kosatcích z roku 1923. Od té doby se nic nezměnilo. Ale vlastně ano – přibylo několik tisíc či snad desítek tisíc kultivarů.

Kosatce jsou výrazné díky tvaru svého květu a nepřebernému množství barev. Vyniknou proto v blízkosti stříbřitých okrasných trav a jiných trvalek.

Kosatce jsou totiž mimořádně oblíbené trvalky, které najdete na většině zahrad. Existují drobné časně kvetoucí kosatce, různě vysoké zahradní bradaté kosatce i vlhko až stojatou vodu milující druhy. Jedny mají v zemi hlízu, jiné naopak útvar připomínající více cibuli. Některé se pěstují na skalkách, například kosatec nízký (Iris pumila), písečný (I. arenaria) a kosatec síťkovaný (I. reticulata), jiné na okrajích rybníčků a jezírek, jako kosatec sibiřský (I. sibirica), žlutý (I. pseudacorus) nebo kosatec Kaempferův (I. kaempferi). Největší skupinou jsou však zahradní záhonové kultivary (I. barbata), které se vysazují s ostatními trvalkami, v samostatných skupinách nebo jako solitéry. Zahradní kosatce

Latinský název rodu byl odvozen od řecké bohyně duhy.

Bradaté kosatce neboli kosatce s kartáčky jsou mezi kosatci nejpočetnější skupinou odvozenou od kosatce bradatého (I. barbata). Množství kultivarů se počítá na desetitisíce a jen stěží byste našli barvu, kterou květy těchto kosatců dosud nemají. Snad právě proto nosí jméno řecké bohyně duhy Iris. Charakteristický je pro ně nápadný kartáček v květu. Rozdělují se podle výšky do několika kategorií. Mezi specialisty se používá dělení vytvořené Americkou kosatcovou společností (American Iris Society). Pro zařazení je směrodatná výška horního květu měřená od povrchu půdy. Nejnižší jsou miniaturní zakrslé kosatce (Miniatur Dwarf Bearded – MDB). Jejich výška dosahuje jen do 22 cm, stonek se nevětví a mívá zpravidla tři květy. Kvetou na přelomu dubna a května. Standardní zakrslé kosatce (Standard Dwarf Bearded – SDB) dorůstají do výšky 23 až 40 cm a začínají kvést v květnu. Nejsou náročné na pěstování a nepotřebují příliš mnoho místa. Hodí se na skalky, ale i obruby a mezi nižší trvalky na záhonech. Středně vysoké kosatce (Intermediate Bearded – IB) jsou vysoké 41 až 70 cm, nenáročné, avšak jejich květ není nijak zvlášť velký. Zato bohatě a spolehlivě kvetou. Hodí se na záhony, obruby i do vázy. Obrubové kosatce (Boarded Bearded – BB) jsou rovněž vysoké 41 až 70 cm, ale jejich květy jsou velké a srovnatelné s velkokvětými odrůdami. Miniaturní vysoké kosatce (Miniatur Tall Bearded – MTB) u nás nejsou příliš rozšířené. Květy mají menší, rostliny dorůstají do 40 až 65 cm a jsou vhodné k řezu. Vysoké kosatce (Tall Bearded – TB) jsou nejpěstovanější a nejrozšířenější skupinou bradatých kosatců. Mají poměrně pevné květy dobře odolávající větru i dešti. Rozkvétají v nesmírném množství barev, a navíc jsou jejich okraje různě zkadeřené, krepované nebo stříhané. Měřit mohou až 20 cm, celková výška rostlin bývá 71 až 110 cm. Jelikož se stonky větví, jedna rostlina může nést až 15 květů, které kvetou od poloviny května do konce první dekády června. Pěstitelské rady

Kosatce vyžadují slunné místo a lepších výsledků se dočkáte v teplejších polohách.

Kosatce vyžadují slunné místo a lepších výsledků se dočkáte v teplejších polohách. Půda musí být propustná, dobře zásobená živinami a s neutrálním pH. Jde o poměrně mohutné rostliny, které mají větší spotřebu živin. V případě potřeby je proto přihnojte kvalitním kompostem nebo průmyslovými hnojivy, čerstvý hnůj k nim nikdy nepoužívejte. Kosatce kvetou poměrně krátce, zato však intenzivně. Zpravidla začínají kvést koncem května a kvetou přibližně do druhé poloviny června. Přesazování Polovina července je nejlepší termín k přesazování kosatců, čas ale máte ještě do poloviny srpna. Později už riskujete, že rostliny špatně zakoření a v zimě je vytáhne mráz. Takové kosatce zpravidla následně uschnou. Přesazovat je musíte přibližně jednou za tři až čtyři roky. Pokud tak neučiníte, velikost květů se začne zmenšovat, porostou pouze listy a staré oddenky budou odumírat. Celý trs nejdříve vyjměte z půdy a opatrně ho oklepejte, abyste zachovali co nejvíce kořenů. Postranní oddenky, které mají listy, oddělte ostrým řezem, poškozené a odumřelé oddenky odstraňte. Listy sestřihněte asi na 15 centimetrů. Kořeny nezkracujte, odstraňte jen suché a poškozené části. Oddenky při výsadbě nesmíte zcela utopit v půdě. Vždy musí vyčnívat aspoň horní třetina oddenku. Nejlépe na mírnou vyvýšeninu ještě nasypte hrst písku, potom položte hlízu s kořeny rozloženými po obou stranách a ze stran zeminu přihrňte. Pokud je sucho, zalévejte, dokud rostliny nezakoření. Jestliže kosatce přesazujete na původní místo, což není ideální, věnujte půdě zvýšenou pozornost. Lepší je rostliny vrátit na stejné místo až asi po pěti letech. Přesazení je vždy vhodnou příležitostí k rozmnožení rostlin dělením oddenků.

Sestřihněte pouze listy, oddenky ponechejte.

Oddenek podsypte pískem nebo štěrkem.

Vršek oddenku musí zůstat nad úrovní půdy.

Pozor na hnilobu

Standardní zakrslé kosatce (SDB) ‘Torchy’

Jakmile listy kosatců začnou žloutnout a zasychat, může jít o signál, že oddenky trpí hnilobou. Pokud na oddencích poškození hnilobou objevíte, infikované místo opatrně vykrojte a řeznou plochu vydezinfikujte. Výskyt hniloby zpravidla podporuje přemokření, málo propustná půda nebo nesprávné vysazení oddenků. Kam za kosatci Speciální oddělení s kosatci, tzv. iridária, má většina botanických zahrad. Bohaté je v Botanické zahradě v pražské Troji, v brněnském arboretu, v Dendrologické zahradě v Průhonicích u Prahy a velká sbírka kosatců se udržuje také při Průhonickém parku v Botanické zahradě Chotobuz. FOTO: AUTORKA, SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

Paleta bohyně Iris

Komentáře

Napsat komentář